úterý 26. června 2018

Alois Czerny, otec hřebečské vlastivědy

Pokud na někoho sedí označení renesanční člověk, pak je to bezesporu Alois Czerny. Působil jako učitel, kustod Holzmeisterova muzea, konzervátor centrální komise pro výzkum a zachování uměleckých a historických památek, geolog, archeolog, entomolog, folklorista, pilně přispíval do odborných časopisů i regionálního tisku, sbíral hřebečské pověsti a stojí mimo jiné za dodnes oceňovanou vlastivědnou příručkou Der politische Bezirk Mährisch Trübau. Po právu je nazýván otcem hřebečské vlastivědy. 

Rodištěm Czerného je Prostějov, narodil se 6. února 1847 v česky mluvící rodině praktického lékaře. Svoje dětství však prožil v německé Moravské Třebové, kam se rodina přestěhovala ze Starého Maletína. A v Moravské Třebové pak žil většinu svého dlouhého a činorodého života. Czerny se považoval za Němce, i když je známo, že také v dospělosti ovládal češtinu. Šlo přitom spíše jen o přijetí skutečnosti, že region, ve kterém žije a považuje jej za domov a jehož přírodu, historii a památky chce zkoumat, je region německý.

Po krátkém působení v cukrovaru ve Vrbátkách se uplatňuje ve školství, zpočátku jako suplující učitel kreslení, fyziky, chemie a zeměpisu na moravskotřebovském gymnáziu. Později vyučuje jako učitel na měšťanských školách ve Svitavách a v Jevíčku. Nakonec se vrací do Moravské Třebové, kde se stal učitelem nejprve na chlapecké měšťanské škole a později vyučuje na dívčí měšťanské škole, kde se pak stal i ředitelem. Ze školství odchází až v roce 1916.

Povolání učitele chápal jako svoje životní poslání. V duchu myšlenek německého pedagoga F. A. Diesterwega, že učitele může odborník překonat ve znalostech speciálních, ale ve věcech obecných a znalostech místních poměrů má být učitel nepřekonatelným znalcem, zdůrazňoval vlastivědnou činnost učitelů. Czerny se tím řídil a stal se typickým představitelem vlastivědného badatele koncem 19. a počátku 20. století, který znal svůj kraj ve všech oblastech a souvislostech.

Moravskotřebovské muzeum (MV)
Původním zaměřením byl Czerny přírodovědec. Zabýval se hlavně geologií a paleontologií a jeho výsledky přispěly k tomu, že se stal dopisujícím členem říšského geologického ústavu ve Vídni. Vlastnil velkou geologickou a paleontologickou sbírku, kterou věnoval třebovskému muzeu. Podílel se také na Oborného pojednání o floře Moravy a rakouského Slezska, které bylo vydáno jako součást Vlastivědy moravské.

V rozsáhlé publikační činnosti se Czerny zaměřil na kulturní historii regionu. Za pozornost stojí jeho příspěvky věnované uměleckohistorickým památkám a řemeslům. Vydal dvousvazkovou sbírku pohádek a pověstí z Hřebečska Sagen aus dem Schönhengster Land 1, 2 (Mährisch Trübau 1905, Landskrone 1906). Pro školy a domácnosti napsal vlastivědnou příručku Politický okres Moravská Třebová (Der politische Bezirk Mährisch Trübau), která vyšla ve dvou vydáních (1882, druhé opravené vydání 1904) a představuje v podstatě německou obdobu k místopisné řadě Vlastivědy moravské a podává souhrnné zprávy o hmotné a duchovní kultuře lidu a historické přehledy o jednotlivých obcích v soudních okresech Svitavy, Jevíčko a Moravská Třebová, které tvořily tehdejší politický okres. Zveřejnil články o výročních obyčejích, zvycích a pověrách, pranostikách a nápisech na kraslicích, velikonočních lahvích a lomenicích budov.

Czerny byl členem vzdělávacího spolku, jenž se zasloužil o založení moravskotřebovského muzea, sám Czerny přitom přispěl k jeho vzniku významnou měrou. Muzeu věnoval svou národopisnou a přírodovědnou sbírku. V roce 1906 se po smrti dosavadního kustoda Emila Pleskota stal jeho správcem. Stává se to právě v době, kdy muzeum přesídlilo do nové reprezentativní budovy, vybudované za přispění bohatého třebovského rodáka Holzmeistera, Newyorského obchodníka. Czernymu připadl nelehký úkol a vedle sbírek shromážděných vzdělávacím spolkem, musel vyhovět požadavkům mecenáše Holzmeistera a ujmout se jeho darů pocházející většinou z Holzmeisterovy cesty kolem světa.

Náhrobky v lapidáriu na Křížovém vrchu (MV)
V roce 1897 byl Czerny jmenován konzervátorem vídeňské Ústřední komise pro umělecké a historické památky s působností pro politické okresy Litovel, Zábřeh na Moravě, Moravská Třebová a Šumperk, později měl na starost místo litovelského okresu okres Rýmařov. V oblasti památkové péče je Czerného práce velmi oceňována. Usiloval o zachování a obnovu hmotného kulturního dědictví v celém svěřeném regionu. Množství historických staveb pečlivě popsal. V Moravské Třebové se zasloužil např. o zachování renesančních náhrobků ze hřbitovního kostela a přeměnu nevyužívané kaple sv. Markéty v lapidárium, kde jsou náhrobky k vidění dodnes. Czerny má zásluhu také na evidenci smírčích křížů v regionu.

V roce 1905 založil Alois Czerny spolu s Franzem Spinou, pozdějším profesorem pražské univerzity a meziválečným československým ministrem, časopis Mitteilungen zur Volks- und Heimatkunde des Schönhengster Landes (Zprávy k národopisu a vlastivědě Hřebečského kraje). Tento časopis se stal prostředkem k šíření osvěty a vzdělávání v hřebečské vlastivědě a v šíření povědomí o kraji tak doplňoval muzeum a místní tisk. Czerny do časopisu nejen pravidelně přispíval svými články, ale po dlouhou dobu jej i redigoval.

Alois Czerny zemřel 28. dubna 1917. Pochován je v rodinné hrobce na moravskotřebovském hřbitově na Křížovém vrchu. Ve své době byl váženou a respektovanou osobností, jak o tom svědčí i řada čestných členství v místních i regionálních spolcích i kulturních a společenských institucích. Za svou celoživotní práci ve školství byl císařem Františkem Josefem I. vyznamenán Zlatým služebním křížem. Předválečná německá městská samospráva v Moravské Třebové jej jmenovala čestným občanem města. V muzeu byla na jeho památku v roce 1919 odhalena pamětní deska, dnes nezvěstná. V roce 1924 byla po něm pojmenována ulice – Czernygasse, která však dnes nese jméno Tyršova.

Martin Protivánek
úvodní foto: dodáno M. Protivánkem

Žádné komentáře:

Okomentovat