O Hřebečsku

Hřebečsko je historická oblast a někdejší největší německý jazykový ostrov v českých zemích. Rozkládal se na obou stranách historické zemské hranice mezi Čechami a Moravou, mezi Litomyšlí, Poličkou, Letovicemi, Jevíčkem, Zábřehem a Českou Třebovou. Centry oblasti byla města Lanškroun, Mohelnice, Moravská Třebová, Svitavy a Zábřeh. Své pojmenování oblast získala podle výrazného Hřebečovského hřbetu v její centrální  části mezi Moravskou Třebovou a Svitavami. V současnosti jsou města a obce, které se řadily k Hřebečsku, součástí Pardubického a Olomouckého kraje, okresů Svitavy, Šumperk a Ústí nad Orlicí. 


Povrch

Pro povrch Hřebečska je charakteristické střídání plochých tabulí a údolí řek s nadmořskou výškou do cca 450 metrů, v nichž se nacházejí největší města, a hřebenů, které sahají do výšek nad 600 metrů. Z pohledu geomorfologie je západní část oblasti, tzv. Svitavská pahorkatina, součástí Východočeské tabule, východní část pak spadá pod Východosudetskou/Jesenickou oblast – Moravskotřebovsko je součástí Podorlické pahorkatiny a od Zábřeha a Mohelnice jej odděluje Zábřežská vrchovina. Z jihu na Hřebečsko zasahuje (k Městečku Trnávce) úrodná Boskovická brázda zvaná též jako Malá Haná, u Mohelnice je to pak Mohelnická brázda. 
Významné vrcholy: Baldský vrch (692 m; mezi Jedlovou a Stašovem), Roh (660 m; jižně od Hřebče), Mladějovský vrch (645 m; u Mladějova na Moravě), Hušák (625 m; Městečko Trnávka), Na Stráni (586 m; u Javorníka), Třebovské hradisko (550 m; u Moravské Třebové), Rychnovský vrch (541 m; u Rychnova na Moravě).

Vodstvo

Oblastí prochází evropské rozvodí Labe – Dunaj, přičemž vodní toky odvádějí vodu především na dunajskou stranu. Od Svitav teče na jih Svitava, která se v Brně vlévá do Svratky. U Křenova pramení Třebůvka, která se u Moravičan (okr. Šumperk) vlévá do Moravy, a stejně tak předává u Zábřeha své vody Moravě Moravská Sázava pramenící pod Bukovou horou v Orlických horách. Z "labských" toků stojí za zmínku Loučná vyvěrající u Ostrého Kamene a mířící k Litomyšli a Třebovka, která svoji cestu začíná v Koclířově a končí v Ústí nad Orlicí soutokem s Tichou Orlicí. Na Třebovce lze najít největší rybník oblasti, Hvězdu s 79 ha mezi Opatovem a Třebovicemi.

Mapy

mapa Hřebečska a Konicka z roku 1936

historická mapa Hřebečska mezi 14. a 20. stoletím (z www.schoenhengstgau.de/)

Rozloha

cca 1230 km2

Počet obyvatel

1939: cca 130 tis., z toho 126 tis. Němců
2008: cca 105 tis.

Významná sídla

Brněnec, Březová nad Svitavou, Koclířov, Lanškroun, Městečko Trnávka, Mohelnice, Moravská Třebová, Svitavy, Zábřeh – více v Místopisu

Doprava

Hřebečskem procházejí hlavní silniční tahy E442 (Liberec – Lipník nad Bečvou) a E462 (Klodzko – Vídeň). V budoucnosti by oblastí měly procházet dálnice D35 jako náhrada přetížené I/35 (E442; část v provozu u Mohelnice) a kapacitní silnice I/73, která by měla v trase tzv. Hitlerovy dálnice propojit D35 u Moravské Třebové s D1 u Brna.
Oblastí také procházejí dva železniční koridory, a sice v úsecích Česká Třebová – Zábřeh – Mohelnice (a dále na Olomouc) a Česká Třebová – Svitavy – Březová nad Svitavou (a dále na Brno). Kromě toho ze Svitav vychází regionální trať do Poličky a dále na Vysočinu, z koridoru ve Třebovicích odbočuje trať někdejší Moravské západní dráhy na Moravskou Třebovou, Chornice a dále na Boskovice či Prostějov.
V oblasti není žádný významný vodní tok umožňující lodní dopravu, ani významné letiště pro osobní či nákladní leteckou přepravu. Ve Starém Městě nicméně funguje veřejné vnitrostátní letiště Moravská Třebová. 

Významné turistické zajímavosti

zřícenina hradu Cimburk, Dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana v Březové n. Svitavou, Hřebečské důlní stezky, městská památková rezervace Moravská Třebová, Nový zámek u Lanškrouna, Průmyslové muzeum Mladějov a Mladějovská průmyslová dráha, archeologická lokalita Radkovské hradisko, přírodní památka Rychnovský vrch, přírodní rezervace Rohová, továrna O. Schindlera v Brněnci (nepřístupná), městská památková zóna Svitavy – mapu zajímavostí najdete zde.


Historické symboly regionu


znak










hymna alias Das Schönhengster Gaulied

Zwischen March und Adler breitet
Sich ein reich begnadet Land,
Das den Wandrer der's durchschreitet,
Wie ein süßer Zauber bannt.
Segen ruht in jedem Tale,
Friedlich grünt's auf Berg und Au.
Sei gegrüßt viel tausend Male,
Trauter deutscher Schönhengstgau!

Unsre holde Muttersprache,
Unsrer Ahnen biedre Art
Werden unter jedem Dache
Wie ein köstlich Gut gewahrt.
Mannesmut und Frauenwürde
Trägt das Volk dort stolz zur Schau.
Bleib des Erdengartens Zierde,
Trauter deutscher Schönhengstgau!

Und die Mädchen wie die Knaben
Uns'rer Zukunft Trost und Hort,
Sollen tief in's Herz sich graben
Ihrer Väter Losungswort:
Strahlt das Glück in goldnem Schimmer,
Kommen Tage trüb und grau,
Treu verbunden, dein für immer,
Trauter deutscher Schönhengstgau!

Žádné komentáře:

Okomentovat