Místopis

Abecední přehled měst, obcí a jejich částí, které byly součástí Hřebečska. Uvedeny jsou i některými prameny zařazované obce na Konicku s významnou německou většinou před rokem 1945.

Albrechtice - web
Něm. Olbersdorf. Ves severovýchodně od Lanškrouna v údolí toku Moravské Sázavy, jihem obce prochází silnice z Lanškrouna do Štítů. Albrechtice poprvé připomínány k r. 1304 jako majetek zbraslavského kláštera. Památkou kostel sv. Anny z r. 1864 a několik lidových roubených stavení.

Anenská Studánka - web
Něm. Annabad. Menší obec v severní části Hřebečovského hřbetu, západně od Třebovic. Ves má jméno podle léčivých pramenů, při kterých byly v r. 1678 zřízeny lázně, dnes Domov u studánky pro osoby se zdravotním postižením. První zmínka o obci z roku 1292, památkou kostelík sv. Vavřince, v býv. lázních kaple Panny Marie Pomocnice, poutní místo. Součástí Helvíkov.

Balda
Něm. Goldbrunn nebo Waldel. Osada a bývalé lázně mezi Stašovem a Jedlovou, jihovýchodně od Poličky, dnes součást Stašova, někdy zvaná jako Zlatá Studna, což má základ v pověsti k tomuto místu. Lesní lázně u léčivého pramene založeny r. 1740, postupem času rozšiřovány, v polovině 20. stol. ale zanikly. V osadě poutní mariánská kaple.

Banín - web
Něm. Bohnau. Menší obec jižně od Svitav, podél cesty odbočující ze silnice mezi Hradcem nad Svitavou a Březovou nad Svitavou, prvně připomínána k r. 1291. Dominantou gotický kostel sv. Barbory s dřevěným patrem věže, hřbitov se zvonicí s dřevěným patrem. V obci dále dochována řada původních usedlostí, také býv. panský dvůr.

Bělá nad Svitavou - web
Něm. Deutsch Bielau. Obec na místě dávné ochranné tvrze jižně od Svitav a jihozápadně od Březové nad Svitavou, prvně písemně připomínána k r. 1291, historie spjata s nedalekým hradem Svojanov. Nejvýznamnější památkou kostel Všech svatých, dále dochováno několik původních stavení.

Boršov - web
Něm. Porstendorf. Dlouhá obec táhnoucí se od Hřebečovského hřbetu až k Moravské Třebové, součást tohoto města, v pramenech prvně připomínaná k r. 1281. Dominantou a zřejmě nejstarší stavbou v obci pův. gotický kostel sv. Anny, ke kterému vede kryté schodiště. Další památky: barokní fara, lidové roubené usedlosti.

Borušov
Něm. Pohres. Obec východně od Moravské Třebové při silnici na Mohelnici, prvně připomínána v r. 1398 v soupisu třebovského panství. Součástmi bývalé samostatné obce Prklišov a Svojanov. V obci kaple Panny Marie.

Brodek u Konice - web
Něm. Deutsch Brodek. Větší obec jihozápadně od Konice, cca 900 obyvatel, poprvé zmíněná v r. 1575 při prodeji klášteru Hradisko u Olomouce, část Dešná již v r. 1353, Lhota u Konice v r. 1379. Dominantou Brodku kostel sv. Petra a Pavla, v Dešné kaple sv. Anny a kaple Sedmibolestné Panny Marie.

Brlenka
Něm. Brünnersteig. Původně dřevorubecká osada, dnes součást obce Čistá, výletní a rekreační místo mezi Gajerem a Čistou. V osadě kaple.

Brněnec - web
Něm. Brünnlitz. Obec s částečně městskou zástavbou jižně od Březové nad Svitavou na zemské hranici mezi Čechami a Moravou, vzniklá spojením dvou větších obcí - Brněnce a Moravské Chrastové - a menších - moravské Chrastové Lhoty a českým Podlesím - do jednoho celku nazvaného Brněnec. Původně ves Brněnec na české straně historické hranice, prvně připomínán k r. 1551, ještě v půlce 19. stol. pouze osada s několika domy. Památky: chátrající areál továrny Oskara Schindlera z II. svět. války, zvonička na návsi.

Březina
Něm. Briesen. Původně česká ves jižně od Moravské Třebové a Křenova, prvně připomínaná k r. 1365 jako součást třebovského panství. Součástí obce víska Šnekov. Památky: kaple sv. Rocha a Šebestiána, tzv. švédský kříž. V blízkosti obce těžba žáruvzdorných jílů, v zatopeném lomu SZ od Březiny koupání na vlastní nebezpečí.

Březová nad Svitavou - web
Něm. Brüsau. Nejmenší město Hřebečska leží osmnáct kilometrů jižně od Svitav v nadmořské výšce 383 m n. m. v úzkém sevřeném údolí řeky Svitavy. Údolím podél řeky vede také železniční koridor z České Třebové do Brna a silniční tah od česko-polské hranice přes Brno do Rakouska. Březová se rozkládá po obou stranách historické zemské hranice mezi Čechami a Moravou, přičemž většina území města leží na Moravě. V současné době má přes 1400 obyvatel a tvoří jej kromě vlastní Březové dále dřívější obce Muzlov, Dlouhá (její česká i moravská část) a české Zářečí. Více...

Černovír
Něm. Tschernowier. Dříve samostatná obec, nyní součást města Ústí nad Orlicí, severovýchodně od centra města při toku Tiché Orlice a trati z Ústí do Jablonného nad Orlicí a Letohradu. První písemná zmínka z r. 1544. V obci kaple sv. Gotharda a několik zachovalých lidových usedlostí.

Čistá - web
Něm. Lauterbach. Dlouhá obec podél silnice z Litomyšle do Trstěnice, první písemná zmínka z r. 1347, součást litomyšlského panství. Dominantou kostel sv. Mikuláše, několik lidových roubených stavení. Součástí osada Brlenka (viz výše).

Čtyřicet Lánů, resp. Lány
Něm. Vierzighuben. Dříve samostatná obec na řece Svitavě, založená jako zemědělský doplněk Svitav, od r. 1960 součást města Svitavy (největší panelové sídliště ve městě, Svitavy-Lány). Dominantou obce na hranici Lánů a Svitav pseudorománský kostel sv. Josefa (tzv. červený kostel), další památky - kaple sv. Anny v ul. Svitavská, mariánská kaple na jižním konci, tzv. zámeček (dříve sídlo vrchnostenského úřadu, dnes MŠ).

Damníkov - web
Něm. Thomigsdorf. Dlouhá obec jižně od Lanškrouna, stavebně na východě srostlá s Lukovou. První zmínka k r. 1304. Dominantou obce novogotický kostel sv. Jana Křtitele z r. 1898, památkou dále barokní fara s mansardovou střechou, několik lidových roubených stavení.

Dětřichov - web
Něm. Dittersdorf. Ves podél silnice z Opatova do Kunčiny, prvně doložená k r. 1347, k obci náleží rekreační osada Vysoké Pole (viz níže) a v horní části Víska. Dominantou kostel sv. Petra a Pavla.

Dětřichov u Moravské Třebové - web
Něm. Dittersdorf. Obec severovýchodně od Moravské Třebové, prvně připomínaná k r. 1321, po století součást třebovského panství, za II. světové války nechvalně proslulá koncentračním táborem pro matky s dětmi a nastávající matky z Polska, Ruska, Ukrajiny a Běloruska. V obci památník obětem koncentračního tábora, kaple sv. Anny.

Dlouhá
Něm. Böhmisch/Mährisch Wiesen, dříve samostatná obec Česká Dlouhá a osada Muzlova Moravská Dlouhá na česko-moravské zemské hranici, po asanování Muzlova připojeny jako část Dlouhá k Březové nad Svitavou. Česká Dlouhá v pramenech připomínána k r. 1437. Ve vsi kaplička sv. Dominika Savia a několik původních usedlostí. 

Dlouhá Loučka - web
Něm. Langenlutsch. Dlouhá obec podél silnice z Moravské Třebové na Křenov a Letovice, původně české založení, r. 1365 připomínána coby součást třebovského panství, dnes neexistující hrad poblíž připomínán již v r. 1267. V obci archeologické naleziště v místech středověkého hradu a přírodní rezervace Dlouholoučské stráně.

Dolní Bušínov
Něm. Nieder Busele. Rekreační oblast jižně od Zábřeha, součást města, osada poprvé doložená k r. 1275.

Dolní Houžovec
Něm. Seibersdorf. Dříve samostatná obec, nyní součást města Ústí nad Orlicí, východně od centra města, prvně připomínaná v r. 1292. Ve vsi kaple.

Dolní Třešňovec
Něm. Nieder Johnsdorf. Původně německá obec, založená v r. 1332, nyní součást města Lanškroun, stavebně na severu srostlá s Horním Třešňovcem. V obci socha Piety.

Gajer - web
Něm. Gaier. Osada při hlavní silnici ze Svitav do Litomyšle, součást obce Janov s dochovanými lidovými usedlostmi. V osadě kaple a mariánský sloup. 

Gruna - web
Něm. Grünau. Obec vzniklá při německé kolonizaci ve 13. století východně od Moravské Třebové při silnici na Mohelnici, prvně připomínána k r. 1365. Součástí jsou osady Karlín a Žipotín (viz níže). Památky: několik hřebečských statků, zrekonstruovaná rychta, kaple sv. Vavřince na faře, na jižním okraji katastru pozůstatky hradu Radkov.

Helvíkov
Něm. Klein Hermigsdorf. Malá vesnice na Hřebečovském hřbetu, součást Anenské Studánky. Ve vsi kaple Nanebevzetí Panny Marie. 

Horní Dobrouč
Něm. Dittersbach. Menší ves, součást obce Dolní Dobrouč, prvně připomínaná k r. 1292. V obci kostel sv. Jana Křtitele.

Horní Houžovec
Něm. Hertersdorf. Dříve samostatná obec, nyní součást města Ústí nad Orlicí, východně od centra města, prvně připomínaná v r. 1292. Ve vsi dřevěná kaple Navštívení Panny Marie.

Horní Hynčina - web
Něm. Ober Heinzendorf. Dlouhá, dříve samostatná obec podél silnice z Březové nad Svitavou na Pohledy, součást obce Pohledy. Dominantou barokní kostel sv. Mikuláše, dále zachováno několik původních statků a usedlostí.

Horní Třešňovec - web
Něm. Ober Johnsdorf. Dlouhá obec na jihu srostlá s částí Lanškrouna Dolní Třešňovec. Poprvé zmíněná jako majetek zbraslavského kláštera v listině z r. 1304. V obci kaple Nanebevzetí Panny Marie, dále evangelická modlitebna, hasičské muzeum a několik lidových stavení.

Hradec nad Svitavou - web
Něm. Greifendorf, počeštěně Grándorf, současný název uměle vytvořen. Dlouhá obec na severu stavebně srostlá s městskou částí Svitavy-Lány, první osídlení v neolitu, prvně připomínána v r. 1270. Dominantou obce na návrší kostel sv. Kateřiny se hřbitovem, farou a bývalou školou, dále železniční viadukt, v jižní části na návrší kaple, řada původních statků.

Hřebeč web
Něm. Schönhengst. Osada obce Koclířov na historické hranici mezi Moravou a Čechami, založena r. 1620, známá motoristům problematickým tunelem a zájezdním hostincem U Tety, také vyhlídka a výchozí místo Hřebečských důlních stezek. Památky: kaple sv. Josefa nad tunelem, pod vedením vysokého napětí terénní pozůstatky středověkého hradu, dochovaná původní zástavba.

Hylváty
Něm. Hilbeten. Dříve samostatná obec, nyní součást města Ústí nad Orlicí, jižně od centra města, prvně připomínaná v r. 1304 jako Krátká Třebová. V obci kaple sv. Anny a zachovalá roubená stavení.

Hynčina - web
Něm. Heinzendorf. Obec jihozápadně od Zábřeha, původně osady Dolní Hynčina a Hynčinov, první zmínka z r. 1391, část Křižanov uváděna již k r. 1338. Dominantou kostel sv. Stanislava, dále v obci socha Immaculaty, v Křižanově a Dlouhé Vsi, místních částech, kapličky.

Chmelík - web
Něm. Hopfendorf. Ves mezi obcemi Trstěnice a Karle, prvně písemně doložena k r. 1314, občas se v pramenech vyskytující i jako Chmelník. Dominantou obce pozdně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého, další památky: gotická boží muka, socha Bolestného Krista, lidová roubená stavení, statky hřebečského typu (vierkanthofy).

Chornice - web
Něm. Kornitz. Obec a železniční křižovatka jihovýchodně od Moravské Třebové mezi Městečkem Trnávkou a Jevíčkem, první zmínka o obci z r. 1258. Dominantou kostel sv. Vavřince s mohutnou věží, pozůstatkem bývalé tvrze.

Chrastová Lhota
Něm. Chrostau-Öhlhütten. Malá vesnice při odbočce ze silnice ze Svitav na Brno, součást Brněnce na moravské straně zemské hranice. První zmínka v r. 1513. Ve vísce kaple a dřevěná zvonička.

Jakubovice
Něm. Jokelsdorf. Malá vesnice, součást městyse Dolní Čermná, prvně připomínaná r. 1304. V obci kostel sv. Antonína z Padovy.  

Janov - web
Něm. Jansdorf. Dlouhá obec při silnici ze Svitav do Litomyšle, motoristům známá motorestem a autobazarem, první písemný doklad existence obce z r. 1347. Dominantou obce kostel sv. Filipa a Jakuba, mezi dalšími památkami lidová roubená stavení, mariánský sloup u hl. silnice. Částmi obce osady Gajer a Mendryka (viz dále).

Janůvky
Něm. Johnsdorf. Víska jihozápadně od Křenova, prvně připomínaná k r. 1308, po staletí součást třebovského panství.

Javorník - web
Něm. Mohren. Obec severozápadně od Svitav při silnici na Litomyšl, dříve také součást Svitav, písemně prvně doložená k r. 1317. V obci kostelík Nejsvětější Trojice, nedaleko v lese prameniště řeky Svitavy a stezka po česko-moravském pomezí s řadou dochovaných či obnovených hraničních kamenů.

Jedlová - web
Něm. Schönbrunn (Unter-, Ober-). Dlouhá obec podél silnice z Poličky na Bystré, původně dvě obce Dolní a Horní Jedlová, prvně doložená v pramenech 1349. Památky: v horní části gotický kostel Navštívení Panny Marie s polodřevěnou zvonicí, v dolní kostel Nanebevzetí Panny Marie, lidová roubená stavení, u obce soustava rybníků. 

Jestřebíčko a Pobučí
Něm. Klein-Jestreb, Pobutsch. Osady, místní části obce Jestřebí (ta ale měla téměř ryze české obyvatelstvo) jižně od Zábřeha, Jestřebíčko poprvé zmiňované v r. 1582, Pobučí již v r. 1275. V Jestřebíčku kaple sv. Františka z Assisi, v Pobučí kostel sv. Petra a Pavla.

Kamenná Horka - web
Něm. Hermersdorf. Obec jihovýchodně od Svitav na česko-moravské hranici, větší část moravská, prvně doložená k r. 1270, do r. 1949 dvě samostatné obce Česká a Moravská Kamenná Horka. V obci pův. gotický, barokně přestavěný kostelík sv. Máří Magdaleny se zvonicí s bedněným patrem z 15. stol., několik původních statků.

Karle - web
Něm. Karlsbrunn. Obec při hranici mezi Čechami a Moravou na její české straně, prvně zmíněná je k r. 1336, jméno dle pověsti podle císaře Karla IV. Dominantou obce kostel sv. Bartoloměje a barokní fara s mansardovou střechou, statky hřebečského typu. Součástí obce je osada Ostrý Kámen (viz níže).

Knapovec
Něm. Knappendorf. Dříve samostatná obec, nyní součást města Ústí nad Orlicí, východně od centra města, podél silnice z Ústí do Lanškrouna, prvně připomínaná v r. 1292. V obci empírový kostel sv. Petra a Pavla.

Koclířov - web
Něm. Ketzelsdorf. Obec mezi Svitavami a Moravskou Třebovou na české straně moravsko-české hranice, prvně zmíněná r. 1347, součást litomyšlského panství, od r. 1850 litomyšlského okresu, od 50. let 20. stol. spádovým městem Svitavy. Památky: redemptoristický klášter s kostelem (Českomoravská Fatima), kostel sv. Jakuba st. a sv. Filomény se hřbitovem a křížovou cestou, renesanční letohrádek, lidové stavby (roubené a vierkanthofy).

Koruna - web
Něm. Mariakron. Ves vznikla po rozparcelování třebařovského dvora v r. 1771, jméno po gotickém augustiniánském klášteru Koruna Panny Marie (založen 1267, zanikl 1552), jehož pozůstatky na dnešním katastru Třebařova jsou dobře viditelné i ze železniční trati Česká Třebová - Olomouc. V obci je památkou kaple Nanebevzetí Panny Marie.

Krasíkov - web
Něm. Budigsdorf. Historicky moravská obec jihovýchodně od Lanškrouna podél meandrujícího toku Moravské Sázavy, prvně připomínaná k r. 1275 jako majetek nedalekého kláštera Koruna. V obci kaplička a několik lidových stavení. Krasíkovský železniční tunel je jedním z nejdelších v ČR (1101 metrů), dochována i část původního tunelu.

Krchleby
Něm. Chirles. Obec jižně od Zábřeha, poprvé připomínána k r. 1273. V obci kaple a zámeček.

Křemačov
Něm. Kremetschau. Dříve samostatná obec, nyní součást města Mohelnice západně od centra směrem na Mírov. Poprvé připomínána k r. 1273. V obci kaple a chráněná lidová usedlost, v blízkém lomu se konají trucktrialové závody.

Křenov - web
Něm. Krönau. Obec, dříve také městys, slovanského původu, první zmínka z r. 1365, součást třebovského panství. V blízkosti tzv. mařínské hradisko, dávné slovanské hradiště z 9. století, dochovány zbytky valů a příkopů. Dominantou Křenova barokní kostel sv. Jana Křtitele, údajně nejhezčí kostelní stavba v regionu, další památky: barokní fara, před farou madona, pranýř z r. 1732, kaple sv. Isidora u hřbitova.

Kukle
Něm. Kukele. Víska při silnici ze Svitav do Litomyšle na české straně zemské hranice, dříve osada obce Mikuleč, písemně prvně doložená k r. 1748. V obci a jejím okolí se nachází několik hraničních kamenů, ať už původních či replik.

Kunčina - web
Něm. Kunzendorf. Dlouhá obec podél Kunčinského potoka severozápadně od Moravské Třebové, prvně připomínaná k r. 1270, součástí Nová Ves (dříve také Malá nebo Horní Kunčina). Dominantou goticko-renesanční kostel sv. Jiří s moderním presbytářem, před kostelem balustráda se 16 sochami poustevníků, fara, stará klasicistní škola na návsi, v Nové Vsi kostel sv. Rocha, v celé obci řada původních lidových stavení.

Květná - web
Něm. Blumenau. Obec v polovině cesty mezi Svitavami a Poličkou, prvně zmíněná r. 1347 jako součást majetku litomyšlského biskupa, původně snad obcí ryze českou, od r. 1695 součástí osada Borová Krčma. Dominantou obce pseudorománský kostel sv. Vavřince, další památky: barokní márnice, hřebečské statky. U obce vojenský prostor.

Lanškroun - web
Něm. Landeskrone. Jediné hřebečské město na české straně historické hranice mezi Čechami a Moravou, v současnosti má 10 tisíc obyvatel. Leží v nadmořské výšce 373 m n. m. v podhůří Orlických hor a je nejen správním, obchodním a průmyslovým centrem pro okolní obce, ale také vyhledávaným rekreačním místem – k západnímu okraji města přiléhá přírodní park Lanškrounské rybníky s řadou vodních ploch. Městem prochází silniční tah z Brna k polské hranici, z nedalekých Rudoltic vede do Lanškrouna krátká lokální železniční trať. Město kromě samotného vnitřního města tvoří dále Žichlínské a Ostrovské předměstí a dříve samostatná obec Dolní Třešňovec. Více...

Lavičné - web
Něm. Neu Bielau. Obec stavebně propojená s Bělou nad Svitavou, spjaty také historicky, nejen dobou založení. V pramenech se objevují obě jména - jak Lavičné, tak Nová Bělá. V obci kaple sv. Jana a Pavla.

Lázy
Něm. Lohsen. Součást Městečka Trnávky při silnici na Chornice, prvně zmíněná v r. 1365. Na kraji obce kaple sv. Marka, několik původních statků, socha Immaculaty a trojiční sloup. 

Libchavy - web
Něm. Lichwe (Nieder-, Mittel-, Ober-). Dlouhá obec severně od Ústí nad Orlicí podél Libchavského potoka a silnice z Ústí na Vamberk, původně tři osady - Dolní, Prostřední a Horní Libchavy, vzniklé v době vrcholné kolonizace ve 2. pol. 13. stol. Ve střední části obce kostel sv. Mikuláše, na jižním konci tvrz.

Libivá
Něm. Liebein. Dříve samostatná obec, nyní součást města Mohelnice severně od centra města směrem na Zábřeh. Poprvé připomínána k r. 1273, podle nálezů ale ještě dříve osídlení Kelty.

Linhartice - web
Něm. Ranigsdorf. Dlouhá obec na březích řeky Třebůvky, stavebně propojená s východem Moravské Třebové, prvně připomínána k r. 1365 jako součást třebovského panství, od r. 1850 samostatná obec. Dochováno několik hřebečských statků.

Líšnice - web
Něm. Lexen. Obec, ve středověku i s městskými právy, jihozápadně od města Mohelnice, poprvé připomínána v zemských deskách k r. 1348. V lese nad obcí pozůstatky středověké tvrze, ve vsi kaplička a milníky (staré značení cest).

Lubník - web
Něm. Lußdorf. Historicky moravská obec východně od Lanškrouna a Sázavy podél Lubnického potoka s cca 300 obyvatel, první zmínka k r. 1344. Dominantou empírový kostel sv. Petra a Pavla, u kostela sousoší Nejsvětější Trojice.

Ludvíkov
Něm. Ludwigsdorf. Součást Městečka Trnávky, založená rozparcelováním pacovského dvora v r. 1787. Ve vísce kaple sv. Aloise, dochované původní statky s vesměs rekreační funkcí a Vojenská vesnička Fesslov.

Luková - web
Něm. Lukau. Obec jižně od Lanškrouna, při železničním koridoru Česká Třebová - Přerov, stavebně srostlá s Damníkovem. První písemná zmínka k r. 1304. Dominantou kostel sv. Markéty. Součástí nedaleká Květná s kaplí sv. Vavřince.

Maletín - web
Něm. Moletein. Větší obec západně od Mohelnice, uprostřed vrchů Mírovské vrchoviny, poprvé písemně doložená k r. 1317. Dominantou obce je kostel sv. Mikuláše, památkou dále místním pískovcem zdobený rodinný dům; rekreační oblast. Části: Starý Maletín, Nový Maletín a Javoří.

Malíkov
Něm. Moligsdorf. Víska "ukrytá" v lesích mezi Moravskou Třebovou a Městečkem Trnávkou, původně slovanské osídlení. Mezi Malíkovem a částí Městečka Trnávky Ludvíkov skautské tábořiště Kvíčalov/Kvíčalka, dříve výletníky vyhledávaná lesní osada.

Mendryka - web
Něm. Mändrik. Osada obce Janov na jejím jižním konci, založená r. 1617, jméno po manželce litomyšlského pána Vratislava z Pernštejna Marii Manrique de Lara. Dominantou osady zámeček sloužící dnes křesťanské organizaci, údajně inspiroval spisovatele Aloise Jiráska k napsání hry Lucerna, památkou dále kaplička sv. Huberta.

Městečko Trnávka - web
Něm. Markt Türnau. Obec pod zříceninou hradu Cimburk v polovině cesty z Moravské Třebové do Jevíčka. V jádru dříve dvě samostatné obce - Stará Trnávka slovanského založení s kostelem sv. Jakuba a podhradní městečko Trnávka založené v době vzniku hradu, tedy na přelomu 13. a 14. století -, součástí dále vsi a osady Borová, Bohdalov, Lázy, Ludvíkov, Mezihoří, Nová Roveň, Pacov, Petrůvka, Plechtinec, Přední Arnoštov a Stará Roveň, ke Hřebečsku se řadily pouze vsi směrem ke Křenovu - Borová, Ludvíkov, Pacov a Př. Arnoštov -, a Lázy (viz dále). Dominantou Trnávky je kostel sv. Jakuba Staršího a zmíněná zřícenina hradu Cimburk, jádrem městečka pod hradem je půvabné náměstí s řadou původních domů a sochou sv. Jana Nepomuckého, řada původních usedlostí hřebečského i malohanáckého typu. V Trnávce i okolí dále pozůstatky výstavby tzv. Hitlerovy dálnice. Na vrchu Hušák oblíbené výletní místo Holubí studánka, u Předního Arnoštova zase partyzánský památník.

Mikuleč - web
Něm. Nikl. Obec při silnici ze Svitav do Litomyšle, prvně doložená k r. 1347 jako součást litomyšlského biskupského majetku. V obci kostelík sv. Jiří s malbami M. Alše v interiéru a ústí sem značená trasa vedoucí po Javornickém hřebenu.

Mírov - web
Něm. Mürau. Obec severozápadně od Mohelnice, proslulá stejnojmenným hradem, který byl střediskem západních částí olomoucké diecéze a dnes je v něm jedna z nejstřeženějších věznic v Česku. Hrad založen r. 1256, obec později. Kromě dominantního hradu-barokní pevnosti v obci dále soubor božích muk a bývalý vězeňský hřbitov s památníkem obětem nacismu.

Mladějov na Moravě - web
Něm. Blosdorf. Obec slovanského založení severovýchodně od Moravské Třebové, na vrchu Hradisko stával středověký hrad, v současnosti pouze jeho pozůstatky jako nejsevernější místo Hřebečských důlních stezek. Turistickým lákadlem Průmyslové muzeum v areálu bývalých závodů na zpracování surovin z Hřebečovského hřbetu, suroviny dopravovány po úzkorozchodné železnici, která dnes slouží k turistickým vyjížďkám. V obci dále kaple sv. Trojice a několik zachovaných lidových stavení včetně roubené rychty.

Modřec
Něm. Riegersdorf. Malá obec jihovýchodně od Poličky, jíž je součástí. V obci kostel Nejsvětější Trojice.

Mohelnice - web
Něm. Müglitz. Menší město s 9 tisíci obyvatel na západě Olomouckého kraje. Leží v nadmořské výšce 267 m n. m., městem protéká říčka Mírovka, která se východně od města vlévá do řeky Moravy (okrajová část chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví), ze západu a jihu město a okolní obce lemují vrcholky Zábřežské vrchoviny. Západní a jihozápadní okraj města tvoří dálnice D35, prozatím začínající právě v Mohelnici, na východě město ohraničuje hlavní železniční trať Olomouc – Praha. Dominantou je zdaleka viditelná věž kostela sv. Tomáše z Canterbury. Město kromě samotné Mohelnice dále tvoří dříve samostatné vsi Podolí, Studená Loučka, Libivá, Křemačov, Květín, Řepová a Újezd (viz dále v místopisu). Více...

Moravská Chrastováweb
Něm. Mährisch Chrostau. Původně slovanská obec ležící na levém břehu řeky Svitavy, na moravské straně historické hranice mezi Moravou a Čechami, největší místní část obce Brněnec. Založena někdy začátkem 13. století, první zmínka z r. 1323. Při záboru pohraničí v roce 1938 byla o obec svedena bitva, i přes vítězství československé strany však obec byla zabrána. Převážně řadová zástavba s městským charakterem, na návsi kaple sv. Isidora a hostinec s mansardovou střechou, památkou také vila obecního úřadu a evangelický kostel nad hlavní silnicí směrem na Březovou. Tradiční akcí je jarní divadelní přehlídka Sněhový Brněnec.

Moravská Třebová - web
Něm. Mährisch Tribau. Do roku 1945 centrem Hřebečska, nyní město s 10 tisíci obyvatel. Leží na řece Třebůvce a jejích přítocích v kotlině mezi Hřebečovským hřbetem na západě a vrcholy Malonínské vrchoviny na jihu a Trnávecké vrchoviny na východě, kam náleží také Třebovské hradisko, vrch, na kterém stával hrad. Nadmořská výška města je 360 m n. m. Moravskou Třebovou prochází silnice I/35 z Liberce do Olomouce, v budoucnosti by na východ od města měla vyrůst dálniční křižovatka rychlostních tras R35 a R43. Městem prochází také železniční trať někdejší Moravské západní dráhy z Třebovic do Chornic a dále do Prostějova, resp. Skalice nad Svitavou. Ve městě mimo jiné sídlí jediná střední vojenská škola v ČR. Historické jádro je prohlášeno městskou památkovou rezervací. Částmi města jsou dřívější samostatné obce Sušice, Udánky a Boršov (viz dále v místopisu). Více...

Moravský Lačnov, resp. Lačnov
Něm. Mährisch Lotschnau. Dříve samostatná obec, od r. 1960 součást města Svitavy podél silnice na Českou Třebovou a Lanškroun, prvně připomínaná r. 1329. Ve vsi stávala do 70. let 20. stol. kaple, její místo připomíná dřevěný kříž. Dále dochována řada původních statků. V okolí obce několik hraničních kamenů mezi majetky olomouckého biskupa a litomyšlským panství (Moravou a Čechami), smírčí kříž při silnici na Opatovec.

Muzlov
Něm. Mußlau. Již zaniklá obec mezi Hradcem nad Svitavou a Březovou na moravské straně zemské hranice, původní katastr součástí Březové. Zánik po r. 1948 kvůli vzniku ochranného pásma vodního zdroje, dodnes stojí pouze jediný dům u železniční trati a ruina kaple sv. Františka Xaverského u silnice.

Oldřichovice
Něm. Dreihöf. Dříve samostatná obec, nyní součást města Ústí nad Orlicí, severně od centra města, prvně doložená k r. 1292. V obci tábořiště V Cakli.

Opatov - web
Něm. Abtsdorf. Dlouhá obec táhnoucí se podél silnice ze Svitav na Českou Třebovou a Lanškroun, založená kolem r. 1247, v r. 1358 poprvé zmíněn kostel sv. Antonína nějakou dobu status městečka. Ve 14. stol. budovány rybníky, řada existuje dodnes, např. největší Hvězda. Dominantou obce kostel sv. Antonína s mohutnou věží, dále barokní fara, kaple Jana Nepomuckého, lidové roubené stavby.

Opatovec - web
Něm. Überdorfel. Obec spjatá s vedlejším Opatovem na sever od Svitav, jejími součástmi jsou osady Český Lačnov, Košíře a Nový a Starý Valdek. Památky: kostel Narození Panny Marie, kaple sv. Václava, několik původních lidových usedlostí.

Ostrov - web
Něm. Michelsdorf. Ves západně od Lanškrouna v blízkosti lanškrounských rybníků, poprvé zmiňovaná k r. 1292. Dominantou kostel sv. Mikuláše, dále přírodní památka U Kaštánku.

Ostrý Kámen
Něm. Rausenstein. Osada obce Karle na historické hranici mezi Moravou a Čechami západně od Svitav, původně dvě samostatné osady Český a větší Moravský Ostrý Kámen, v dávné době zde možná stál hrádek Rasenstein. Památkou kaple sv. Cyrila a Metoděje při silnici od Vendolí, dominantou jsou tři tubusy větrných elektráren.

Pacov
Něm. Putzendorf. Součást Městečka Trnávky při silnici na Křenov, prvně zmíněná v r. 1365. Dochováno několik původních statků či roubených stavení, v poli nad obcí zvonice.

Podlesí
Něm. Unterwald. Osada Brněnce na české straně zemské hranice kolem bývalého kláštera, přestavěného na obytný dům. 

Podolí
Něm. Poidl. Dříve samostatná obec, nyní součást města Mohelnice, západně od centra města, poprvé v pramenech zmíněná k r. 1381. V obci renesanční tvrz z r. 1551 a barokní kaple z r. 1768.

Pohledy - web
Něm. Pohler. Dlouhá obec rozkládající se podél silnice ze Svitav na Křenov, spojena v jeden celek s obcí Horní Hynčina podél silnice na Březovou. První písemná zmínka z r. 1365. Dominantou hynčinský kostel sv. Mikuláše, další památky: kaple sv. Víta v Pohledech, několik původních lidových usedlostí. V části Pohledy-Samoty větrné elektrárny.

Pomezí - web
Něm. Laubendorf, česky do r. 1950 Limberk. Dlouhá obec východně od Poličky podél silnice na Radiměř a Stašov, prvně doložená spolu s tvrzí k r. 1265 při založení Poličky. Dominantou obce kostel sv. Jiří, další památky: kostnice, barokní fara, bývalá tvrz přebudovaná na hospodářský statek, bývalá rychta (obecní úřad), dochované lidové usedlosti.

Půlpecen - web
Něm. Pulpetzen. Menší ves podél silnice z Brněnce na Vítějeves, na pravém břehu řeky Svitavy a české straně historické zemské hranice mezi Čechami a Moravou, součást obce Chrastavec. Na severním konci zajímavá vila továrnické rodiny Löw-Beer (mj. textilka v Brněnci), uprostřed obce upravená studánka s pitnou vodou.

Radiměř - web
Něm. Böhmisch/Märisch Rothmühl. Dlouhá obec při silnici z Hradce nad Svitavou na Poličku jihozápadně od Svitav, středem obce prochází hranice mezi Čechami a Moravou - Radiměřský potok, proto také dříve označení Česká/Moravská Radiměř. Dominantou obce barokní kostel sv. Anny, další památky: "horní" kaple sv. Jana Nepomuckého, "dolní" kaple sv. Josefa, několik původních roubených stavení.

Radkov - web
Něm. Rattendorf. Obec podél toku řeky Třebůvky jihovýchodně od Moravské Třebové, původně slovanské osídlení. Severně od obce při silnici na Linhartice na hranici katastrem Gruny pozůstatky Radkovského hradiska, blízko pak trosky Údolního mlýna, přímo v obci dochovány původní lidové usedlosti.

Rozstání - web
Něm. Rostitz. Obec mezi jižním koncem Radkova a silnicí z Jevíčka do Moravské Třebové, jihovýchodně od tohoto města, první písemná zmínka k r. 1365. V obci stojí prostá zvonice a sousoší Nejsvětější Trojice, dále několik dochovaných původních statků.

Rudná
Něm. Nieder/Ober Rauden. Obec východně od Březové nad Svitavou podél silnice z Moravské Chrastové do Křenova, vzniklá spojení dvou původně samostatných osad Dolní a Horní Rudná, první zmínka o Horní k r. 1365, o Dolní k r. 1513. V okolí Horní Rudné opuštěné doly a haldy, v Dolní Rudné kaple.

Rudoltice - web
Něm. Rudelsdorf. Obec jihozápadně od Lanškrouna při silnici z Lanškrouna do Svitav, taktéž výchozí nádraží místní dráhy do Lanškrouna. Rudoltice založeny mezi lety 1250-70, první písemná zmínka z r. 1304. Nad obcí se tyčí torzo Nového zámku u Lanškrouna, lidově Zámeček, v obci kostel sv. Petra a Pavla, fara, sousoší Nejsvětější Trojice.

Runářov
Něm. Runarz. Dříve samostatná víska, nyní součást města Konice, jižně od centra města, při silnici do Brodku. První zmínka pochází z roku 1351. V obci kaple se dřevěnou zvonicí.

Rybník - web
Něm. Ribnik. Obec jihovýchodně od České Třebové podél toku Třebovky, poprvé připomínaná k r. 1292. V obci kostel Rozeslání svatých apoštolů.

Rychnov na Moravě - web
Něm. Reichenau. Dlouhá obec severně od Moravské Třebové, prvně zmíněná k r. 1365, podél Rychnovského potoka, který se na severním konci obce vlévá do Moravské Sázavy. Dominantou obce kostel sv. Mikuláše, dalšími památkami fara a několik soch světců a krucifixů v okolí kostela, morový sloup, také dochovány typické hřebečské usedlosti a statky. Na Rychnovském vrchu poutní místo Mariánská studánka - studánka s kaplí, někdy také přezdívané nová Mariazell.

Řepová
Něm. Rippau. Dříve samostatná obec, nyní součást města Mohelnice, severozápadně od centra města, v pramenech poprvé připomínaná k r. 1275.

Sázava - web
Něm. Zohsee. Dlouhá obec východně od Lanškrouna podél toku Moravské Sázavy. Prvně v pramenech zmiňována k r. 1304 jako majetek zbraslavského kláštera. V obci kaple sv. Prokopa, sousoší Nejsvětější Trojice a Piety.

Semanín - web
Něm. Schirmdorf. Obec jižně od České Třebové, poprvé připomínaná k r. 1347. Dominantou obce areál barokního kostela sv. Bartoloměje s polodřevěnou bedněnou zvonicí z počátku 17. stol. Dále v obci několik zachovalých lidových stavení, několik barokních sousoší, smírčí kříž v lese nad obcí.

Sklené
Něm. Glaselsdorf. Obec podél silnice ze Svitav na Křenov, prvně doložená k r. 1320. Dominantou obce kostel sv. Petra a Pavla z r. 1914 na místě staršího gotického, hřbitov obepnutý zdí s barokní bránou a márnicí, obě stavby mají mansardovou střechu, nedaleko pak ruiny barokní kaple.

Skřípov - web
Něm. Wachtl. Ves západně od Konice a severozápadně od Brodku, prvně písemně zmíněná k r. 1553, kdy se však mluví o zpustlé osadě. Dominantou obce kostel Nanebevstoupení Páně, dále čtyři kaple a dva kamenné kříže.

Slavoňov, Vlachov
Něm. Schützendorf, Wolledorf. Dříve samostatné obce, nyní součásti obce Lukavice, při hlavním tahu Mohelnice - Zábřeh. Slavoňov poprvé v pramenech připomínán k r. 1273, Vlachov založen r. 1824.

Staré Město - web
Něm. Altstadt. Původně slovanská obec, prvně uváděná v pramenech k r. 1234 jako místo zvané Třebov. Jméno později přeneseno na dnešní, příhodněji položenou Moravskou Třebovou a obec někdy označována jako Stará Třebová. Dominantou kostel sv. Kateřiny s původní goticko-renesanční věží, další dominantní věží neobvyklá vížka hasičské zbrojnice. Z památek dále bývalá rychta, fara, kaple na býv. hřbitově, atraktivitou také turistické a akrobatické letiště, kde se pořádá mistrovství ČR v letecké akrobacii. Součástmi Starého Města dále dříve samostatné obce Radišov (kaple sv. Rocha) a Petrušov a osada Bílá Studně.

Stašov - web
Něm. Dittersbach. Obec jihovýchodně od Poličky mezi Pomezím a Radiměří, prvně doložená v pramenech k r. 1557. Dominantou obce kostel sv. Nanebevzetí Panny Marie, dochována také řada lidových usedlostí. Součástí obce osada Balda s bývalými lázněmi (viz výše).

Strážná - web
Něm. Schönwald. Historicky moravská vesnice východně od Lanškrouna podél silnice z Tatenice do Štítů. První písemná zmínka z r. 1350. V obci kostel sv. Isidora.

Strakov - web
Něm. Strockele nebo Strokele. Obec východně od Litomyšle, prvně písemně doložená k r. 1347, do třicetileté války ryze česká obec. Uprostřed obce stojí kaple Panny Marie, dochováno několik původních lidových stavení.

Studená Loučka, Buková
Něm. Kaltenlutsch. Dříve samostatná obec, nyní součást města Mohelnice, západně od centra města v kopcích Mírovské vrchoviny. V pramenech poprvé zmiňovaná k r. 1381. Dominantou obce kostel Marie Magdaleny, v obci oblíbený motorest, od jara 2014 krátce fungovalo vesnické muzeum Hřebečský grunt. Přes silnici 35 obklopena lesy osada Buková.

Sušice
Něm. Suschitz. Součást města Moravská Třebová, severní předměstí, dříve samostatná obec. Několik dochovaných původních usedlostí, hasičská zbrojnice z r. 1930.

Svinov, Zavadilka
Něm. Schweine, Vierhöf. Osady, části obce Pavlov, při silnici z Líšnice do Vranové Lhoty, západně od samotného Pavlova. Poprvé připomínány k r. 1351, resp. 1378.

Svitavy - web
Něm. Zwittau. Se svými 17 tisíci obyvateli největší město Hřebečska. Leží na řece Svitavě, podle níž jsou dle pověsti pojmenovány a která nedaleko pramení, ve sníženině mezi mírně se svažujícím Hřebečským hřbetem na východě a Javornickým hřebenem na západě. Město je průmyslovým, obchodním i správním centrem oblasti. Sídlí zde také řada středních škol, jedna vyšší odborná škola, také univerzita třetího věku. Zdejší nemocnice je jedním z páteřních zdravotnických zařízení Pardubického kraje. Kulturní vyžití nabízí během roku městské muzeum, kulturní centrum Fabrika nebo divadlo Trám. Svitavy jsou posledním moravským městem na silnici I/35 z Olomouce na Hradec Králové a přirozeným centrem západní části Hřebečska. V současnosti město tvoří čtyři části – Město, Předměstí, Lány a Lačnov (viz výše)Více...

Svojanov
Něm. Wojes. Součást obce Borušov, dříve samostatná obec na říčce Mírovce, založená r. 1318 olomouckým biskupem. Rekreační oblast.

Tatenice - web
Něm. Tattenitz. Delší moravská obec východně od Lanškrouna táhnoucí se severojižním směrem podél silnice ze Zábřeha do Lanškrouna. Poprvé zmíněna k r. 1065 jako majetek kláštera Hradisko u Olomouce. Dominantami obce renesanční zámek se sgrafitovou (psaníčkovou) fasádou a barokní kostel sv. Jana Křtitele.

Trpík - web
Něm. Türpes. Víska jižně od Lanškrouna a Damníkova při trati z České Třebové do Chornic, poprvé v pramenech zmíněná k r. 1307, nejmenší samosprávná obec okresu Ústí nad Orlicí (22 domů, 70 obyvatel). V obci kaple sv. Anny.

Třebařov - web
Něm. Triebendorf. Dlouhá obec severně od Moravské Třebové, táhnoucí se podél silnice ze Třebové do Lanškrouna, prvně připomínána k r. 1267, kdy byl založen klášter Koruna Panny Marie, původně rozdělená na Malý a Velký Třebařov, nějakou dobu součást zábřežského panství, 1881 spojeny do jedné obce. Památky: při severním konci obce torzo kláštera Koruna, v obci kostel Nejsvětější Trojice, budovy obecního úřadu a školy, řada dochovaných původních usedlostí a statků.

Udánky
Něm. Undangs. Součást města Moravská Třebová, západní předměstí, dříve samostatná obec prvně připomínaná v pramenech k r. 1365. Západně od obce stávala vodní tvrz, dnes patrné pouze terénní náznaky, jedno ze zastavení Hřebečských důlních stezek.

Újezd
Něm. Aujezd. Víska jižně od Mohelnice, součást města, prvně připomínaná k r. 1384. V lokalitě odkryty pozůstatky slovanské osady.

Útěchov - web
Něm. Uttigsdorf. Obec jižně od Moravské Třebové podél řeky Třebůvky, prvně připomínaná k r. 1365. Dominantami obce zvonice a hasičská zbrojnice.

Vendolí - web
Něm. Stangendorf. Dlouhá obec západně od Svitav, poprvé zmiňovaná v pramenech k r. 1320. Dominantnou obce je barokní kostel sv. Ondřeje, v obci dále dochováno několik typických hřebečských statků - vierkanthofů nebo také bývalá rychta (dnes obytný dům). Ve vsi mimo jiné funguje záchranná stanice pro zvířata Zelené Vendolí.

Víska u Jevíčka
Něm. Dörfles. Malá obec severně od malohanáckého Jevíčka, jižně od Městečka Trnávky. Dominantou Vísky je věž hasičské zbrojnice, u obce pietní místo - lesní hřbitov s hroby sovětských zajatců, kteří museli pracovat na tzv. Hitlerově dálnici, kterou dodnes připomínají terénní úpravy v okolí na západě od obecní zástavby. Ve středu obce malá zvonice.

Vlčice
Něm. Wolfsdorf. Ves založená kolem r. 1824, součást města Loštice, podél toku řeky Třebůvky.

Vysoké Pole
Něm. Hohenfeld. Rekreační osada na místě bývalé vsi mezi Dětřichovem a Koclířovem, součást Dětřichova.

Vyšehorky - web
Něm. Allerheiligen. Součást obce Líšnice, prvně připomínaná k r. 1369, se starobylým románsko-gotickým kostelem Všech svatých.

Zábřeh - web
Něm. Hohenstadt. V současnosti má přes 13,5 tisíc obyvatel a je součástí okresu Šumperk v Olomouckém kraji. Leží na řece Moravská Sázava, která se nedaleko města vlévá do Moravy. Město je z jihu a západu ohraničeno vrcholky Zábřežské vrchoviny, ta se táhne jižním směrem k Mohelnici, samotné město leží v nížině Hornomoravského úvalu, jeho průměrná nadmořská výška činí 285 m n. m. Zábřeh je železničním uzlem - prochází jím hlavní trať Olomouc – Praha a vychází z něj tratě do Šumperka a do Hanušovic a Jeseníku. Městem také prochází důležitá silnice spojující Šumpersko a Jesenicko s rychlostním tahem R35. Kromě samotného Zábřeha patří k městu i dříve samostatné vsi Hněvkov, Pivonín, Dolní Bušínov a Václavov, které se ovšem neřadily k Hřebečsku. Více...

Zadní Arnoštov
Něm. Hinter Ehrnsdorf. Součást města Jevíčko, dříve samostatná obec při silnici z Křenova na Jevíčko. V osadě Lípa jezdecký klub.

Zářečí
Něm. Hinterwasser. Do r. 1945 osada Brněnce, dnes součást Březové nad Svitavou na české straně zemské hranice. 

Želivsko - web
Něm. Selsen. Malá obec v lese severovýchodně od Moravské Chrastové, první zmínka k r. 1317. K vísce patří ještě osada Horákova Lhota.

Žichlínek - web
Něm. Sichelsdorf. Dlouhá obec jihovýchodně od Lanškrouna podél toku Moravské Sázavy, poprvé připomínaná k r. 1304 jako majetek zbraslavského kláštera. Dominantou kostel sv. Jana Křtitele, fara, u obce jeden z největších poldrů ve střední Evropě.

Žipotín, Karlín
Něm. Seibelsdorf, Charlottendorf. Malé obce východně od Moravské Třebové při silnici do Mohelnice, součást Gruny. Sousedící vsi byly spojeny v r. 1960 pod názvem Žipotín, z původního Žipotína se ale zachovalo velmi málo, na rozdíl od Karlína, kde se dochovala náves s kaplí a osada se rozrůstá o novou zástavbu. Dominantou jsou větrné elektrárny u Karlína, v Karlíně kaple a lidové usedlosti, v Žipotíně kaple. Z Karlína pocházela Anna Grommes z pověsti Annenruhe.

Žádné komentáře:

Okomentovat