Při cestě vlakem z Olomouce do České Třebové či naopak si nelze nevšimnout na kopci nad obcí Rudoltice bílé věže mezi stromy. Rozhledna? Výkřik „podnikatelského baroka“? S těmito úvahami jste vedle „jak ta jedle“. Ona věž je totiž pozůstatkem mohutného lichtenštejnského barokního zámku, ke kterému však osud nebyl příliš příznivý.
▼
úterý 28. prosince 2010
pondělí 20. prosince 2010
Sedm divů Hřebečska: Loubené náměstí s půlměsícem
Josef II. tu prý zaplatil nové schody, řečnil tu Masaryk, mnohem horlivěji však byl přivítán wehrmacht, v proluce mezi domy stála tryzna za Gottwalda a z věže shlíží turecký půlměsíc. Svitavské náměstí Míru pamatuje leccos, bylo, je a bude středobodem tohoto moravského města. Být už ale třeba vůbec nemuselo – a to by zmizel unikát – jedno z nejdelších souvislých domovních podloubí v republice.
pondělí 13. prosince 2010
Sedm divů Hřebečska: Renesanční perla Moravských Athén
Ještě docela nedávno by označil zámecký areál v Moravské Třebové za zajímavý pouze milovník architektury, který by však při pohledu na něj uronil nejednu slzu. Zámek po válce chátral a postupně se měnil v ruinu. Po roce 1989 však přešel do majetku radnice a postupem času vstal jak bájný Fénix z popela. Až by se chtělo říci – bohudík.
úterý 7. prosince 2010
Sedm divů Hřebečska: Starobylý kostel vyšehorský
Ač je dnes jako Hřebečsko prezentována pouze Moravskotřebovská kotlina a její okrajové vrcholky včetně štolami prošpikovaného Hřebečovského hřbetu a jen tu a tam se ke společné historii přihlásí i Svitavy, souvislé německé osídlení v této oblasti na pomezí Čech a Moravy sahalo na východě až k Mohelnici. A právě nedaleko tohoto města, které je dnes chápáno spíše jako nejsevernější místo úrodné Hané, lze najít druhý hřebečský div.
neděle 5. prosince 2010
Sedm divů Hřebečska: Dokonalá kuesta
Hřebečsko nese jméno podle hřbetu, který se v délce kolem 25 km táhne severojižním směrem téměř od Lanškrouna ku Březové nad Svitavou a de facto dělí centrální část na Svitavsko a Moravskotřebovsko. Na tom by nebylo nic k podivení, kdyby ovšem Hřebečovský hřbet nebyl odborníky označován za dokonalou, tedy nejlepší, ukázku kuesty na území České republiky.