Hřebečovský hřbet se dostává na přední stránky novin a do hledáčku audiovizuálních médií vždy, když zde dojde k nehodě nebo silničáři uzavřou zdejší tunel či příjezdy k němu a řidiči tak musejí využít asfaltu „staré“ trasy. Před několika lety ovšem vzbudila pozornost mnohých záhada magnetického kopce.
O tom, že auta jezdí sama do kopce a stejně tak se do vrchu kutálejí láhve s vodou, do té doby věděli především místní a i ti se přeli, zda jde skutečně o nějakou fyzikální anomálii, či optický klam. V prosinci 2005 se ale tento úkaz objevil v hlavní zpravodajské relaci televize Nova, což k Moravské Třebové přivábilo stovky zvědavců z řad novinářů i široké veřejnosti, kteří si hřebečskou zvláštnost museli ověřit; mezi nimi byl například známý publicista J. X. Doležal z časopisu Reflex.
Zatímco někteří, včetně redaktorů Novy tvrdili, že za nevšední úkaz může velmi silné magnetické pole, další „zaručeně pravdivé“ výpovědi pravily, že je to pro změnu porucha gravitačního pole Země. A skeptici prostě tvrdili, že jde jen a pouze o optický klam způsobený nedokonalostí lidského vidění. Aktuální diskuse, ale i vtipné amatérské pokusy o vysvětlení jevu lze na internetu dohledat neustále. Kdo má pravdu?
Záhada má vcelku jednoduché řešení, byť na první pohled (resp. prožití) je nesmyslné. Vědecky ho dokázali kyjovští gymnazisté pod vedením profesora Havránka, které sem úkaz také přivedl. „Fyzik z vaší ZŠ vysvětloval jev pomocí silného magnetického pole, které vyvolává zemské podloží v těchto místech. Toto vysvětlení je velmi amatérské a nedalo by mnoho práce je vyvrátit,“ uvedl Havránek pro Moravskotřebovský zpravodaj, když se k Moravské Třebové vydali v červnu 2006 v rámci exkurze nazvané Expedice Kopeček, která měla přijít záhadě na kloub. A přišla.
Pomocí vyrobené tangentové buzoly nejprve studenti vyvrátili zvěsti o magnetické síle, když průměrné naměřené hodnoty odpovídaly hodnotě běžné pro magnetické pole v oblasti Česka. „Pokud by tyto předměty táhla do kopce opravdu magnetická síla, pak by magnetická indukce zemského magnetického pole v tomto místě musela být mnohonásobně větší než normálních 20 μT a to bychom pomocí naší tangentové buzoly bezpečně odhalili,“ píše Havránek ve svém článku Expedice Kopeček aneb Odhalení záhady magnetických kopců.
Na paškál poté přišla domnělá anomálie gravitačního pole Země, kterou vyvrátili měřením tíhového zrychlení pomocí tzv. reverzního kyvadla, když se naměřené hodnoty opět nijak výrazně nelišily od výsledků měření v Kyjově. A tak nadešlo ověření poslední hypotézy, se kterou Kyjovští pod Hřebečovský hřbet zavítali. Z provedeného měření sestavili studenti profil sjezdu z hlavní silnice – vozovka se ve směru od lesa k městu svažuje, každých 10 metrů o 20 centimetrů! „Zjistili jsme, že ve skutečnosti se předměty opravdu pohybují z kopce a zdání nevysvětlitelného jevu tu způsobuje optický klam. Díváte-li se totiž na vozovku z různých úhlů a směrů, jeví se vám sklon silnice pokaždé jinak. Jednou je to kopec, podruhé rovina, jindy nabudete dojmu, že stojíte v údolíčku. Šálení našich smyslů je opravdu velké. Tímto tedy vyvracíme tvrzení o nevysvětlitelném úkazu a přidáváme vysvětlení, že nás pouze mate náš nedokonalý zrak,“ napsal do zprávy z expedice jeden z tehdejších „měřičů“ Tomáš Linner.
Magnetický kopec tedy u Moravské Třebové není, ale vozovka pod estakádou u Hřebečského tunelu neustále zvědavce láká, zamotává hlavy nevěřícím a vzbuzuje škodolibý smích u těch, kteří o „záhadě“ vědí. Jak ukončil svůj článek v Reflexu J. X. Doležal (a jeho citací posléze Pavlína Horáčková, tisková mluvčí třebovské radnice, v Moravskotřebovském zpravodaji) v době, kdy žádné důlní stezky na Hřebči neexistovaly a radnice plánovala, jak z magnetického kopce učiní turistickou atrakci, skončíme i my: „Dobrý příklad pěkného optického klamu je lepší než nic.“
Martin Višňa
s využitím: Moravskotřebovský zpravodaj, expedicekopecek.ic.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat