Tajemné Radkovské hradisko

Zalesněné svahy zvedající se podél silnice z Radkova do Linhartic z údolí Třebůvky jen těžko na první pohled prozradí, že právě tady se nachází jedno z nejtajemnějších míst kraje. A přece! Ve stínu stromů se na vrcholu ostrožny tyčí mohutná kamenná zeď a bystrozrakým návštěvníkům neujdou ani další pozůstatky po dávném lidském osídlení. Historie Radkovského hradiska, nebo chcete-li hradu Radkov, je však stále obestřena vydatnou porcí tajemství, protože se o místě nedochovaly žádné písemné zmínky. 

Výletníci si prošli Zábřeh i kus jeho okolí

Středobodem dalšího výletu, na kterém jsme ukázali kousek Hřebečska, se stal Zábřeh, železniční křižovatka a rodiště slavného eskymáckého náčelníka Jana Eskymo Welzla. Naše sedmnáctikilometrová trasa, na kterou se vydalo dvanáct turistů, vedla nejen městem, ale i dědinami v jeho blízkém okolí,  které se k Hřebečsku již nepočítaly. Zavítali jsme nad přehradu Nemilka, kus cesty absolvovali po tělese přeložené hlavní trati a rozhlédli se z čerstvě zpřístupněné vyhlídky nad městem na kopci Humenec. 

Neplánované a náročné bylo putování z České Třebové do Svitav

Občas plány nevyjdou a ty náhradní se navždy zapíšou do paměti, jak jsme se se skupinou turistů od Olomouce přesvědčili na tomto neplánovaném výletě po Hřebečsku. Původně jsme chtěli vyrazit za špacírem až do Žďárských vrchů, tento plán ale souhrou okolností krachnul už na nádraží v České Třebové. Nehodili jsme však flintu do žita a vyšli směrem k Semanínu a dále ke Svitavám. Nečekaně jsme našlapali přes 29 kilometrů. 

Za kapličkou v krajině nad tunely

U lesa v polích mezi Korunou a Tatenicí, kam doléhá zvuk vlaků svištících údolím Moravské Sázavy, stojí ve stínu lip zastřešená boží muka zvaná U kapličky. Kdysi ve výklencích nesla vedle obrazů svatých také mosazné desky se jmény padlých občanů tehdejšího Budigsdorfu v první světové válce, jak původní obrazy, tak pamětní desky se ale později ztratily a na nějaký čas zmizelo také oplocení a lavičky. Od poslední opravy před dvěma lety, kdy ale bohužel padly i dvě ze čtyř starých lip, si tu ale znovu můžete posedět, až se sem vydáte na procházku, na které dost možná nikoho dalšího nepotkáte. 

Co bylo a už není aneb Vzpomínka na několik zaniklých staveb

Přírodní katastrofy, technologický pokrok nebo společenské změny a ideologie, to jsou nejčastější důvody, proč něco, co dlouhá léta dobře sloužilo, zůstane najednou jen součástí vzpomínek a kronik a na starých fotografiích. Může jít o věci soukromé, které pro jiné nemají žádný význam, zatímco budovy, zvlášť pokud jde o kostely, úřady či továrny, mají na očích všichni. I v našem hřebečském kraji se čas od času nějaký zajímavý objekt „ztratí v historii“, proto pojďme na některé zaniklé stavby vzpomenout.

Turisté se vydali mezi vrchy Třebovska

Po dlouhé době protiepidemických omezení hromadnějších akcí jsme se, jak jen to bylo možné, vydali za poznáním dalších koutů Hřebečska. Tentokrát trasa, na kterou se mnou vyrazilo čtrnáct výletníků, vedla od nádraží v Žichlínku přes Rychnovský vrch s Mariánskou studánkou a přes severní svahy Dubiny do Moravské Třebové. V cíli jsme měli v nohou téměř osmnáct kilometrů. 

Fotokvíz aneb Znáte Hřebečsko? podruhé

Před nějakou dobou jsme tu položili záludnou otázku "Znáte Hřebečsko?" Skrýval se za ní kvíz o patnácti otázkách, který se i přes obtížnost některých položek setkal s velkým úspěchem. A tak jsme si řekli, proč to nezkusit znovu. Tentokrát je otázek jen deset a jsou doprovázené fotografiemi – což ale vůbec nemusí znamenat, že některé nejsou trochu zapeklité. Ale jistě se najdou i tací, pro které bude tento fotokvíz hračka. Ať už dopadnete jakkoliv, nestyďte se pochlubit výsledkem v komentářích pod kvízem – však nejde o život!

Kaple v ruinách

Poněkud stranou všedního života stojí v polích u Skleného trosky kaple Panny Marie Bolestné, která v minulosti jistě bývala příjemným místem zastavení putujících a drobnou ozdobou krajiny. A v budoucnu možná zase bude, obec totiž uvažuje o její obnově. Zatím je to především tak trochu tajemná stavba ve stínu nedalekých větrných elektráren u Pohledů, které si svou velikostí kradou pozornost projíždějících pro sebe. 

Procházka po hraně z Boršova do Pohledů

Z fronty Hřebečovského hřbetu vystupuje hned několik výrazných vrchů, nejzajímavější z nich je bezesporu Roh (něm. Hornberg), který se zvedá jižně od známého tunelu a estakády. Se svými 660 metry je z hřebečovských kopců nejvyšší a má přitom nejblíže k tomu, aby se od masivu s pomocí Stříbrného potoka oddělil a osamostatnil. Dal také pojmenování přírodní rezervaci, která byla na ochranu prudkých východních svahů hřbetu vyhlášena – no a právě na Roh a okraj chráněného území Rohové se v tomto tipu na výlet podíváme. 

Moravskotřebovské Peklo včera a dnes

Není peklo jako peklo. Pokud si pod tímto označením představíte temné místo věčného utrpení hříšníků, budete v Pekle u Moravské Třebové překvapeni. To nejhorší, co může člověka na paloučku uprostřed lesa potkat, je zavřený bufet, který zde občasně funguje. Jinak je tu klid a mír a mezi stromy prosvítá k dřevěnému altánku s ohništěm slunce.