pondělí 19. prosince 2011

V Chornicích utichl po 122 letech železniční provoz

Místo kontroly jízdenek se rozlévala kořalka, houkalo se na všechny strany, létaly blesky fotoaparátů, lidé na nádražích mávali na rozloučenou. Někteří i se slzami v očích, jiní s břitkým výrazem a jménem hejtmana Pardubického kraje Radko Martínka na rtech. Ze soboty na neděli začal platit nový jízdní řád hromadné dopravy a v Chornicích po 122 letech utichl železniční provoz.

středa 16. listopadu 2011

Utajený mistr Tischler

Na Křížovém vrchu nad Moravskou Třebovou, který je opředen známou pověstí o lásce Josefa Herknera a Anny Gläserové a kde Třebovští nacházejí posmrtný věčný klid, se od 30. let 18. století tyčí barokní sousoší Kalvárie. Zhotovil je Severin Tischler, sochař, jenž se narodil na podzim roku 1705 ve Svitavách. Barokní umělec, jehož význam roste až poslední dobou.

pondělí 7. listopadu 2011

Hřebečská místní jména: Lidová etymologie a její výklad některých místních jmen

Snad každá obec má svůj příběh o tom, jak přišla ke svému jménu. Tyto příběhy nebo pověsti jsou tradovány z generace na generaci, z otce na syna a jsou součástí kultury dané obce. Fenomén laického výkladu významu jména bez jakékoliv akademické vzdělanosti nebo znalosti postupů při výkladu jmen souvisí s tzv. lidovou etymologií, tj. mylným výkladem významu slova na základě jeho tvarové podobnosti s jiným, většinou častěji užívaným slovem.

sobota 5. listopadu 2011

Hřebečská místní jména: Motivace pojmenování a některé zvláštní jevy

V minulém díle jsme se dozvěděli o tom, proč a jak místní jména v oblasti Hřebečska (Schönhengstgau) vznikala a jaké předpoklady k tomu měla. Nyní se podíváme blíže na to, čím se naši předci při pojmenování nově vznikajících a vzniklých osad inspirovali.

čtvrtek 3. listopadu 2011

Hřebečská místní jména: Vznik místních jmen na Hřebečsku

Chceme-li zjistit, co vlastně místní jména představují a znamenají, musíme se ohlédnout zpět do minulosti, kdy tato jména vznikala, postupem času ztrácela svůj význam a nabývala rozměr pojmu, označení, které přetrvalo dodnes. Kdo ale byli lidé, kteří ta místa pojmenovali? Proč si vybrali zrovna to či ono jméno? A co je k tomu vedlo? V třídílném seriálu se podíváme na odkaz našich předků – na místní jména, která přetrvala až do dnešních dnů.

pátek 21. října 2011

Čerň mohelnické historie - poprava domnělého čaroděje Lautnera

Hon na vyznavače a přisluhovače ďábla, který vedl v druhé polovině 17. století na Šumpersku fanatický inkvizitor Jindřich František Boblig z Edelstadtu (dnešních Zlatých Hor), si vyžádal více než stovku obětí a nevyhnul se ani Hřebečsku – černě se zapsal do historie Mohelnice. Upomínku na Bobligovo řádění nalezneme v městských sadech, kde je umístěn pomník šumperského děkana Kryštofa Aloise Lautnera, který byl právě zde upálen, když ještě předtím byl vězněn v biskupské káznici pro duchovní na Mírově.

pondělí 3. října 2011

Na návštěvě u konšelů

Stejně jako jinde, také na Hřebečsku došlo na konci 15. a v průběhu 16. století k velkému rozmachu měst, se kterým souvisel samozřejmě i růst sebevědomí měšťanstva a jeho snaha k co největší míře nezávislosti na vrchnosti. Symbolem rostoucí městské suverenity a rozkvětu se stávaly radnice, které postupně nahrazovaly institut fojta, panského úředníka, který byl správou daného města pověřen. A dost často radnice právě na místech dřívějších fojtství vyrůstaly – takovým případem je třeba stará radnice v Zábřehu, které se dnes říká podle posledního fojta Tunklův dvorec, ale třeba taková radnice v Lanškrouně byla postavena na volné ploše uprostřed tamního hlavního náměstí.

sobota 1. října 2011

Pohádkový hrad Bouzov

Asi nebude v České republice člověka, který by neznal jeho siluetu. Ať už z tisku, televize, osobní návštěvy nebo z dálky z vyhlídky. Bouzov, výrazná to dominanta Mohelnicka a Litovelska, patří k nejnavštěvovanějším památkám na Moravě a dlouhodobě také nejoblíbenějším hradům v rámci celé republiky. A to nejen turisty a milovníky historie, ale také třeba filmaři, kteří tu v minulosti točili třeba populární sérii Arabela nebo pohádku O princezně Jasněnce a létajícím ševci.

pátek 19. srpna 2011

Moravská západní dráha mohla být železničním koridorem

Moravská západní dráha. Většině lidí tento název zřejmě nic neřekne, ovšem zasvěcení, tedy nejspíše hlavně fanoušci železnice, vědí, že se za ním skrývá trať Třebovice v Čechách – Chornice – Prostějov s (tehdejší) odbočkou do Velkých Opatovic. Provoz na ní byl zahájen v roce 1889, od prosince 2011 se však již po celé její délce nesvezete, kvůli úsporám a optimalizaci ve veřejné dopravě. Přitom to dnes mohla být koridorová trať.

pondělí 15. srpna 2011

Průkopníci brazilské vědy s linhartickými kořeny

Stopy rodáků z Hřebečska nás mohou zavést kamkoli. Se Schindlerem jsme se ocitli v Krakově, Ottendorfer působil v New Yorku a Eskymo Welzl žil v polárních končinách. Rochus Schüch, veřejnosti u nás takřka neznámý, pro změnu zanechal své otisky v jihoamerické Brazílii. A stejně tak jeho syn. Marek Pavka připravil jejich životopisy.

středa 27. července 2011

Královský hrad Svojanov

Nad údolím potoka Křetínka, klikatícího se mezi hlubokými lesy, bdí ochranným okem již od poloviny 13. století hrad Svojanov s charakteristickou věží – hláskou. Pravda, při cestě z Poličky do Letovic, která potok doprovází, již nejsme na území Hřebečska, ale to je na dohled.

neděle 3. července 2011

Z Orlických hor až na Hanou Moravskou Sázavou

Zatímco o proudu Třebůvky a de facto i Svitavy jsme si již povídali, Moravská Sázava, poslední z trojice hlavních vodních toků Hřebečska, byla vždy jen nakousnuta. Následující řádky se tedy budou věnovat jí a cestě podél jejích meandrů a jejím údolím až k soutoku s řekou Moravou nedaleko Zábřeha.

středa 13. dubna 2011

Hřebečské důlní stezky

Do turistických atlasů a map vloni v červenci oficiálně přibyl Hřebečovský hřbet se svou hornickou minulostí, na kterou zábavně-naučnou formou upomínají Hřebečské důlní stezky a také výstava na moravskotřebovském zámku.

sobota 26. února 2011

Hrdina, nebo gauner Schindler?

Psal se rok 1994, kdy se Svitavy staly na chvíli středobodem filmového světa. Právě tady byl v předpremiéře uveden slavný film Stevena Spielberga Schindlerův seznam, který později sklidil od americké filmové akademie sedm Oscarů.

středa 26. ledna 2011

Svitavský mecenáš i téměř newyorský starosta

Přestože Spielbergův oscarový snímek Schindlerův seznam uvedl v celosvětovou známost coby válečného hrdinu Oskara Schindlera, na čemž začaly později jeho rodné Svitavy stavět turistickou nabídku, v samotném městě narazíte na řadu odkazů na jiného rodáka, pro dřívější Moravský Manchester podstatně významnějšího. Jmenoval se Valentin Oswald Ottendorfer a městu dal například reprezentativní knihovnu se zdobeným sálem, která svého času byla jednou z největších německých na Moravě.

pondělí 10. ledna 2011

Sedm divů Hřebečska: Nádrž s významem pro hanácké lány

Škody za více než 60 miliard korun, padesátka zmařených životů, přes dva tisíce zničených domů, zpustošená města a obce, zničená nebo vážně poškozená infrastruktura, o škodách na lidské psychice nemluvě. Takový otisk v dějinách České republiky zanechal červenec 1997, kdy se záplavová vlna rozlila po Moravě, Slezsku a části východních Čech.

čtvrtek 6. ledna 2011

Sedm divů Hřebečska: Zlobivé i hodné tunely

„Kdo vezme na své svědomí prohlášení, že jízda tunelem neuškodí zdraví mladistvých? Věříme sice, že dospělý člověk může podniknouti jízdu vlakem i v delším tunelu. Nikdo nám ale nenamluví, že dítě snese stejné svízele. Co bude s neduživými a plicně chorými při takovém podnikání?“