sobota 7. listopadu 2020

Plačící Anna je opět ozdobou Křížového vrchu

Kvůli protikoronavirovým opatřením sice přišla o slavnostní odhalení, přesto je v současnosti nejobletovanější ženou v Moravské Třebové – minimálně podle množství fotografií na sociálních sítích. Řeč je o Plačící Anně, respektive její soše, která se po téměř třech desetiletích vrátila na Křížový vrch, do míst, kde byly v roce 1934 nalezeny ostatky Anny Gromesové, rozené Gläserové, hrdinky nejznámější moravskotřebovské pověsti Annenruhe

sobota 17. října 2020

Původní domov lišky Bystroušky hledejte u Mohelnice

Mazanou lišku Bystroušku si spousta lidí díky Rudolfu Těsnohlídkovi spojuje s hlubokými lesy v okolí Bílovic nad Svitavou, díky světoznámé opeře Leoše Janáčka zase s prostředím obory pod hukvaldským hradem. Původní domov Bystroušky je ale třeba hledat jinde, a sice na samém okraji Hřebečska na dohled pohádkového Bouzova a tvarůžky proslulých Loštic.

pátek 11. září 2020

Z hřebečských pískovců je i památka UNESCO

Už celých dvacet let je Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO jako významná ukázka středoevropského barokního umění. Přestože ale stojí v centru hanácké metropole, je tato pozoruhodná památka do jisté míry i hřebečská. Vysvětlení tohoto tvrzení je prosté: pískovec, ze kterého je sousoší vytesáno, pochází od Maletína a Mladějova na Moravě.

úterý 4. srpna 2020

Otto Wolf napsal deník ze života v úkrytu

Zbýval jen necelý měsíc do příchodu osvoboditelů, když do Zákřova poblíž Tršic na Olomoucku vtrhl kozácký oddíl ve službách německé tajné policie s cílem najít partyzány působící v okolí a pozatýkat místní, kteří je nějak podporují. Při zátahu byli zatčeni všichni muži do 50 let, včetně tehdy sedmnáctiletého Otto Wolfa, který se svými rodiči a sestrou žil od léta 1942 v úkrytu. Konce války a svých osmnáctých narozenin se židovský chlapec, přezdívaný někdy jako hanácká obdoba Anny Frankové, nedožil.

pondělí 20. července 2020

Zaniklý obelisk na Červené hoře

Horní konec Nové Vsi se přimyká k Červené hoře, jednomu z výběžků Hřebečovského hřbetu, který je obepnut kolejemi mladějovské úzkorozchodné trati. Červená hora, německy Rothügel, je významným svědkem minulosti, v sutinách zdejší novoveské skály se nalézají pozůstatky mořských živočichů z doby, kdy se na území Hřebečska rozlévalo křídové moře. Širší prostor skály je pak vyhlášen přírodní památkou Pod Skálou s výskytem vzácných tisů červených, ale i některých teplomilných druhů rostlin. A na vrcholu Červené hory v dobách minulých stával obelisk a byla tu oblíbená vyhlídka.

pondělí 1. června 2020

Z putování od tatenického zámku k rudoltickému Zámečku

Do okolí Lanškrouna se podívala osmnáctka turistů vesměs od Olomouce na dalším z hřebečských výletů. Výprava prošla kus údolí Hraničního potoka nad Tatenicí, užila si výhledů na Lanškrounsko i kousek Moravskotřebovska, poznala, odkud se to do republiky rozváží sázavské pečivo, a seznámila se s osudem Nového Zámku u Rudoltic, z nějž zůstala jen jediná nárožní věž. A to vše za příznivé oblačnosti, navzdory zatažené předpovědi.

čtvrtek 14. května 2020

Josef Ferdinand Nesmüller, z obuvníka divadelní ředitel

Josef Ferdinand Nesmüller, úspěšný herec komických rolí, vážený dramatik. Byl přezdíván jako otec moderního městského divadla v Drážďanech. Tamní divadlo založil a dlouhá léta byl i jeho ředitelem.