Jan Marek Marků, ten, který (mimo jiné) odhalil tajemství duhy

Český Galileo Galilei či Hippokrates, zakladatel spektroskopie, lékař dvou císařů nebo poslední polyhistor, to jsou jen některá z označení, kterých se lze dočíst ve spojitosti s významným českým vědcem, lékařem a vůbec všestranným učencem 17. století Janem Markem Marků, nebo chcete-li Ioannesem Marcusem Marcim z Kronlandu, totiž z Lanškrouna.

Z výpravy po hřebečských stezkách až skoro na Měsíc

Napoprvé to v únoru kvůli stromům na kolejích nevyšlo, tentokrát už ale neleželo, ani nestálo uskutečnění dalšího hřebečského výletu v cestě. Dvacítka turistů, mezi kterými nechyběli místní, ale ani přespolní od Olomouce, Prostějova či dokonce z Broumovska, zavítala s autory tohoto webu na haldy v areálu dolu Hřebeč, které připomínají měsíční krajinu. Vlastně to byl výlet tak trochu na přání jedné z účastnic z Prostějova, která později poznamenala, že ji Hřebečsko vždy něčím překvapí. 

Podzimní výlet na hřebečské hory se vydařil

Přes dvě hodiny ve vlacích strávili turisté převážně od Olomouce, aby mohli strávit kus dne v objetí podzimně vybarvených, ale také poněkud zamlžených hřebečských hor. Trasa přes Hřebečovský hřbet z z Mladějova do Třebovic skupinu, ve které se nakonec sešlo čtrnáct výletníků včetně autorů tohoto webu, zavedla mimo jiné k přírodní památce Pod Skálou, na Mladějovské hradisko nebo do míst, kde se ještě po druhé světové válce rozkládala osada Královec. 

Rudolf Mather, grafik, kreslíř a středoškolský profesor

Rudolf Mather se narodil 25. ledna 1891 v Olomouci. Jeho otec Josef byl krejčí a kostelník u sv. Michala, pocházel z Horního města u Rýmařova. Jeho matka se jmenovala Clementine, rozená Spurná. Rudolf měl ještě sestru Idu (1889–1945) a Annu (1898–?).

Mezi Oustím a Třebovou

Zatímco Kozlovský hřbet, jehož svahy ze západu lemují železniční koridor mezi Ústím nad Orlicí a Českou Třebovou, okatě láká k návštěvě rozhlednami, křížovými cestami anebo vůbec už jen únikem od ruchu v údolí do stínu lesa, krajina východně od kolejí s vesnicemi, které se řadily k severním výspám Hřebečska, je podstatně nenápadnější. Neměla by ale být přehlížena – slibuje příjemnou procházku, během které nepotkáte příliš lidí, zároveň ale uvidíte třeba několik zajímavých kostelíků. Z Ústí se na následujících řádcích do Třebové vydáme přes Knapovec, Horní Houžovec a Skuhrov. 

Putování s párou pomezím Čech a Moravy

Hřebečsko se opět objevilo v dokumentárním cyklu České televize Putování s párou. Štáb s hercem Josefem Poláškem se tentokrát historickým vlakem vydal z České Třebové přes Svitavy až do Borové u Poličky, přičemž se pro účely pořadu natáčelo i v Městském muzeu a galerii ve Svitavách, kde štáb zaujala expozice prací techniky, a v malém železničním muzeu na nádraží v Květné, ale také již mimo Hřebečsko v rodné světničce Bohuslava Martinů v Poličce nebo v Toulovcových maštalích. Zmíněna nicméně byla zemská hranice Čech a Moravy, také dřívější hranice národnostní i hranice rozvodí, které trať mezi Svitavami a Poličkou překonává.

Na pořad se můžete podívat na webu iVysílání ČT zde.

A tak skončila se válka...

Osmý květen je v českém kalendáři označen jako Den vítězství, státní svátek připomínající konec druhé světové války. Jenže v tento den v roce 1945 na mnohých místech klid zbraní rozhodně nenastal. Na Hřebečsku ještě probíhaly osvobozovací boje a co víc, rozhořela se touha po pomstě za příkoří a zločiny, kterých se nacisté během války dopouštěli. Často se ale oběťmi stali lidé vinní pouze tím, že mluvili německy. Mementy květnových a červnových dní 1945 na Hřebečsku jsou události v Městečku Trnávce a Lanškrouně.