Výletníci si vyšlápli do nejmenší hřebečské obce

Přes Želivsko, co do počtu obyvatel nejmenší obec na Hřebečsku a jednu z nejmenších na Moravě, vedla trasa dalšího z výletů, které jsem v našem kraji pro příznivce pěší turistiky připravil. Téměř osmnáctikilometrového špacíru s přesahem na Letovicko se zúčastnilo dvanáct turistů, zejména od Olomouce. 

Muzlovská kaple sv. Františka Xaverského včera a dnes

Zřízení ochranného pásma vodního zdroje u Březové nad Svitavou, odkud proudí voda do brněnských domácností a podniků, byl jistě bohulibý záměr. Za oběť mu ovšem padla vesnice Muzlov, která se rozkládala podél silnice z Březové do Hradce nad Svitavou. Stát zůstal pouze jediný dům a kaple, která v současnosti sice září novotou, ještě nedávno jí ale hrozila demolice.

Hřebečsko z ptačí perspektivy

Rozhlédni se, člověče, než ti život mezi prsty uteče... Těmito písňovými slovy začíná dokumentární cyklus České televize Rozhlédni se, člověče o rozhlednách na českých, moravských a slezských kopcích, kterým provázel herec Luděk Munzar. Své rozhledny a vyhlídkové plošiny má také Hřebečsko a některé další na dřívější jazykový ostrov shlížejí.

Jarní Březovsko ukázalo turistům své zajímavosti

Se začátkem jara se uskutečnil další hřebečský výlet. Jeho trasa pod názvem Muzlovské kolečko vedla okolím Březové nad Svitavou, přes zaniklý Muzlov, sousední Banín a březovskou rozhlednu Járy Cimrmana. Výletu se zúčastnilo patnáct turistů, mezi nimi i studenti olomoucké univerzity z Etiopie a Kolumbie.

Z historie pivovarnictví na Hřebečsku

Když v roce 2011 otevřel svitavský minipivovar Na Kopečku, oživil tak po dlouhých devíti letech pivovarskou tradici nejen ve Svitavách, ale i na celém Hřebečsku. V minulosti se pivo vařilo v každém městě a je to poměrně nedávno, co se ještě daly koupit místní značky Svitavák nebo Zlatý beran.

Hřebečská místní jména: Motivace pojmenování a některé zvláštní jevy

V minulém díle jsme se dozvěděli o tom, proč a jak místní jména v oblasti Hřebečska (Schönhengstgau) vznikala a jaké předpoklady k tomu měla. Nyní se podíváme blíže na to, čím se naši předci při pojmenování nově vznikajících a vzniklých osad inspirovali.

Na návštěvě u konšelů

Stejně jako jinde, také na Hřebečsku došlo na konci 15. a v průběhu 16. století k velkému rozmachu měst, se kterým souvisel samozřejmě i růst sebevědomí měšťanstva a jeho snaha k co největší míře nezávislosti na vrchnosti. Symbolem rostoucí městské suverenity a rozkvětu se stávaly radnice, které postupně nahrazovaly institut fojta, panského úředníka, který byl správou daného města pověřen. A dost často radnice právě na místech dřívějších fojtství vyrůstaly – takovým případem je třeba stará radnice v Zábřeze, které se dnes říká podle posledního fojta Tunklův dvorec, ale třeba taková radnice v Lanškrouně byla postavena na volné ploše uprostřed tamního hlavního náměstí.

Čechy, nebo Morava?

Hřebečsko se rozkládá na pomezí Čech a Moravy, historických zemí České republiky. Ovšem hranice mezi těmito zeměmi kvůli územně-správním reformám po druhé světové válce zmizela z map, stejně jako administrativně zanikly země jako takové. A tak se dnes bez jakýchkoliv výčitek hovoří například o Svitavách jako o východočeském městě, byť ve skutečnosti leží na Moravě. Následující řádky mají napovědět, kde končí východní Čechy a začíná západní Morava či naopak.

Údolím Svitavy od Schindlera na Muzlov

Poznat kus pohnuté historie, pokochat se malebnými zákoutími, divočejší krajinou či netradičním výhledem, několikrát překročit zemskou hranici mezi Čechami a Moravou a zároveň udělat něco pro své zdraví. To vše se dá stihnout během jednoho dne v jižní části Hřebečska v okolí Brněnce a Březové.

Němci vyhlášení Československa neuznali

Osmadvacátého října si připomínáme výročí vzniku Československa, den, kdy v roce 1918 muži 28. října, pánové Rašín, Švehla, Soukup, Stříbrný a Šrobár, vyhlásili samostatnou republiku. Jenže Hřebečsko se, stejně jako další německé oblasti v Čechách a na Moravě, k nově vzniklé ČSR odmítlo připojit…

Exkurze do historie železnice na Hřebečsku

Železný oř začal krajinu našeho regionu měnit před téměř sto sedmdesáti lety. Postupně byly vypracovány plány na propojení všech měst, ovšem nejen kvůli četným selským bouřím v počátcích železnice se mnohé smělé trasy nezrealizovaly.