Procházka po hraně z Boršova do Pohledů

Z fronty Hřebečovského hřbetu vystupuje hned několik výrazných vrchů, nejzajímavější z nich je bezesporu Roh (něm. Hornberg), který se zvedá jižně od známého tunelu a estakády. Se svými 660 metry je z hřebečovských kopců nejvyšší a má přitom nejblíže k tomu, aby se od masivu s pomocí Stříbrného potoka oddělil a osamostatnil. Dal také pojmenování přírodní rezervaci, která byla na ochranu prudkých východních svahů hřbetu vyhlášena – no a právě na Roh a okraj chráněného území Rohové se v tomto tipu na výlet podíváme. 

Moravskotřebovské Peklo včera a dnes

Není peklo jako peklo. Pokud si pod tímto označením představíte temné místo věčného utrpení hříšníků, budete v Pekle u Moravské Třebové překvapeni. To nejhorší, co může člověka na paloučku uprostřed lesa potkat, je zavřený bufet, který zde občasně funguje. Jinak je tu klid a mír a mezi stromy prosvítá k dřevěnému altánku s ohništěm slunce. 

Hřebečská místní jména: Motivace pojmenování a některé zvláštní jevy

V minulém díle jsme se dozvěděli o tom, proč a jak místní jména v oblasti Hřebečska (Schönhengstgau) vznikala a jaké předpoklady k tomu měla. Nyní se podíváme blíže na to, čím se naši předci při pojmenování nově vznikajících a vzniklých osad inspirovali.

Po stopách hřebečských hradů

Hřebečské důlní stezky zvou na vycházku či vyjížďku do krajiny Hřebečovského hřbetu poznamenané těžbou surovin, k aktivní relaxaci v lese a k výhledům do moravskotřebovské kotliny. Stezky ovšem vedou také ke třem dřívějším šlechtickým sídlům, která tu v dávné minulosti stála. Pojďme si o nich něco říci.