Podzimní výlet na hřebečské hory se vydařil

Přes dvě hodiny ve vlacích strávili turisté převážně od Olomouce, aby mohli strávit kus dne v objetí podzimně vybarvených, ale také poněkud zamlžených hřebečských hor. Trasa přes Hřebečovský hřbet z z Mladějova do Třebovic skupinu, ve které se nakonec sešlo čtrnáct výletníků včetně autorů tohoto webu, zavedla mimo jiné k přírodní památce Pod Skálou, na Mladějovské hradisko nebo do míst, kde se ještě po druhé světové válce rozkládala osada Královec. 

Úzkokolejkou na Hřebeč

Česká televize s cyklem Putování s párou zavítala také na Hřebečsko. Průvodce pořadem herec Josef Polášek se štábem primárně vyrazili za jízdou po mladějovské úzkokolejce, přičemž díky natáčení se i do hřebečské Jihlavské štoly vrátila na chvíli kolejová doprava, ale při odbočkách navštívili také Kunčinu, moravskotřebovské muzeum, rozhlednu Strážný vrch, Lanškroun anebo letiště ve Starém Městě. 

Pořad si můžete přehrát na webu iVysílání ČT zde.

Mimochodem na stránkách mladějovské dráhy se můžete podívat i na několik fotek z natáčení – jednu jsme si odtud i pro tento příspěvek vypůjčili. 

Z hřebečských pískovců je i památka UNESCO

Už celých dvacet let je Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO jako významná ukázka středoevropského barokního umění. Přestože ale stojí v centru hanácké metropole, je tato pozoruhodná památka do jisté míry i hřebečská. Vysvětlení tohoto tvrzení je prosté: pískovec, ze kterého je sousoší vytesáno, pochází od Maletína a Mladějova na Moravě.

Zaniklý obelisk na Červené hoře

Horní konec Nové Vsi se přimyká k Červené hoře, jednomu z výběžků Hřebečovského hřbetu, který je obepnut kolejemi mladějovské úzkorozchodné trati. Červená hora, německy Rothügel, je významným svědkem minulosti, v sutinách zdejší novoveské skály se nalézají pozůstatky mořských živočichů z doby, kdy se na území Hřebečska rozlévalo křídové moře. Širší prostor skály je pak vyhlášen přírodní památkou Pod Skálou s výskytem vzácných tisů červených, ale i některých teplomilných druhů rostlin. A na vrcholu Červené hory v dobách minulých stával obelisk a byla tu oblíbená vyhlídka.

Moravská západní dráha

Výlety vlakem mají své kouzlo. Zvlášť ty motorákem, který zastavuje v každé zastávce. Nikam nespěchá, čas v něm plyne tak nějak pomaleji a máme možnost z jeho okna pozorovat svět podél trati mnohem lépe než z okna autobusu. Jeden takový výlet si na následujících řádcích přiblížíme, vydáme se totiž po Moravské západní dráze a nezastavíme se jen u zajímavostí na Hřebečsku. 

Muzea na Hřebečsku: mumie, staré pračky, doly nebo parní vlaky

Ač to tak na první pohled nemusí vypadat, muzea obecně nejsou organizace, které střeží hromadu haraburdí, z nějž něco má menší, něco větší a něco snad žádnou hodnotu, a tu a tam vystaví něco pro potěchu oka - třeba betlém před Vánocemi. Muzea jsou naopak ideálním startem k poznání "rodné hroudy", místa, se kterým má každý z nás spojeno dětství, studentská léta či případně další životní etapy. A často ukrývají nevídané zajímavosti a unikáty anebo se vůbec netísní mezi stěnami nějakého domu. Taková jsou i muzea na Hřebečsku.

Turisté poznávali hornickou minulost Hřebečska

Památky na hornickou minulost Moravskotřebovska objevovali účastníci výletu, který jsme v sobotu 15. srpna uspořádali jako součást turistické série Větrání probíhající pod hlavičkou webu Radost z pohybu.

​

Hřebečské důlní stezky

Do turistických atlasů a map vloni v červenci oficiálně přibyl Hřebečovský hřbet se svou hornickou minulostí, na kterou zábavně-naučnou formou upomínají Hřebečské důlní stezky a také výstava na moravskotřebovském zámku.

Po stopách hřebečských hradů

Hřebečské důlní stezky zvou na vycházku či vyjížďku do krajiny Hřebečovského hřbetu poznamenané těžbou surovin, k aktivní relaxaci v lese a k výhledům do moravskotřebovské kotliny. Stezky ovšem vedou také ke třem dřívějším šlechtickým sídlům, která tu v dávné minulosti stála. Pojďme si o nich něco říci.

Exkurze do historie železnice na Hřebečsku

Železný oř začal krajinu našeho regionu měnit před téměř sto sedmdesáti lety. Postupně byly vypracovány plány na propojení všech měst, ovšem nejen kvůli četným selským bouřím v počátcích železnice se mnohé smělé trasy nezrealizovaly.