A tak skončila se válka...

Osmý květen je v českém kalendáři označen jako Den vítězství, státní svátek připomínající konec druhé světové války. Jenže v tento den v roce 1945 na mnohých místech klid zbraní rozhodně nenastal. Na Hřebečsku ještě probíhaly osvobozovací boje a co víc, rozhořela se touha po pomstě za příkoří a zločiny, kterých se nacisté během války dopouštěli. Často se ale oběťmi stali lidé vinní pouze tím, že mluvili německy. Mementy květnových a červnových dní 1945 na Hřebečsku jsou události v Městečku Trnávce a Lanškrouně.

Za léčivou vodou i stínem lesa na Hušák

Nepřehlédnutelnou dominantou kraje kolem Městečka Trnávky a Jevíčka je vrch Hušák, který se svými 626 metry převyšuje všechny okolní kopce a z jehož svahů porostlých hlubokým lesem (ze kterého ale bohužel užírá kůrovec a následná těžba) vyvěrá údajně léčivá voda, jak tvrdí místní pověsti vážící se k Holubí studánce. Tu nelze na procházce či vyjížďce minout a dost možná to bude jediné místo, kde na Hušáku narazíte na nějakého živáčka.

Slunečným dnem si turisté vyšli na Radkov a Cimburk

Od hradu k hradu, tak se jmenoval další hřebečský výlet, který se uskutečnil poslední říjnovou sobotu. Jeho hlavními cíli se staly někdejší hrady Radkov a Cimburk, z nichž jsou dnes zříceniny. Přestože je podle kalendáře podzim, přálo výletu celý den teplé prosluněné počasí, které se plně rozvinulo, když se rozplynula ranní mlha. Výletu v dušičkovém čase se zúčastnilo devět turistů, povětšinou členů KČT Šternberk. 

Franz Spina, československý ministr a bohemista

Významný meziválečný československý ministr a podporovatel německé aktivistické politiky v Československu, předseda německé agrární strany a poslanec československého Národního shromáždění. Profesor bohemistiky na pražské německé univerzitě a profesor na gymnáziu v Moravské Třebové, spoluzakladatel a spoluvydavatel vlastivědného časopisu pro Hřebečsko Mitteilungen zur Volkskunde des Schönhengster Landes, sběratel lidových písní, autor četných příspěvků v novinách a časopisech z oblasti česko-německé kulturní spolupráce, tvůrce teorie česko-německé symbiózy v republice. Ve vědě i v politice prosazoval česko-německou spolupráci.

Neklidný podzim 1938 na Hřebečsku

Dvanácté září, Berlín. Na sjezdu vládnoucí nacistické strany v Norimberku hřímá Adolf Hitler, že utlačování Němců v Československu musí skončit. V pohraničí následně propuká ozbrojené povstání, z Habartova na Sokolovsku, ze Šluknovského výběžku nebo z Liptaně na Osoblažsku jsou hlášeni mrtví, v podstatě první oběti druhé světové války. Další jména připisuje o něco později bitva o Moravskou Chrastovou, která se po záboru většiny Hřebečska stala hraniční obcí, ale Němci ji chtěli také připojit ke své říši...

Předvánoční putování s hřebečskými pověstmi dalo zabrat

Z kopce do kopce, místy i cestou necestou a přes překážky, tak si nejspíše budou účastníci pamatovat předvánoční výlet plný hřebečských pověstí, jehož trasa vedla z Městečka Trnávky a Cimburku přes Malíkov a Peklo do Moravské Třebové. Trasa propojila ta nejzajímavější vyprávění, která se mezi místním lidem šířila z generace na generaci, a výletníci se tak seznámili s příběhem o bílé paní, jež zakletá čeká na svého osvoboditele na Cimburku, s údělem dvou bratrů, kteří spáchali sebevraždu právě na zmíněném palouku, anebo se vzpomínkou na údajné kutání zlata u Moravské Třebové za Ladislava Velena ze Žerotína. A samozřejmě nechyběl ani příběh nejznámější, zvaný Annenruhe, o lásce, které nebylo přáno.

Moravská západní dráha

Výlety vlakem mají své kouzlo. Zvlášť ty motorákem, který zastavuje v každé zastávce. Nikam nespěchá, čas v něm plyne tak nějak pomaleji a máme možnost z jeho okna pozorovat svět podél trati mnohem lépe než z okna autobusu. Jeden takový výlet si na následujících řádcích přiblížíme, vydáme se totiž po Moravské západní dráze a nezastavíme se jen u zajímavostí na Hřebečsku. 

Mlhavý i zlatý, takový byl druhý hřebečský výlet

Pestrou škálu podzimních barev nabídl poslední říjnovou sobotu letošní druhý výlet na Hřebečsko konaný v rámci turistické série Větrání pod hlavičkou webu Radost z pohybu. Jeho trasa vedla přes kopce a údolí mezi Městečkem Trnávkou a Moravskou Třebovou. Pětice účastníků si užila jak mlhy jako mléko, tak hřejivých slunečních paprsků, které prorážely barevné koruny stromů.

Z historie pivovarnictví na Hřebečsku

Když v roce 2011 otevřel svitavský minipivovar Na Kopečku, oživil tak po dlouhých devíti letech pivovarskou tradici nejen ve Svitavách, ale i na celém Hřebečsku. V minulosti se pivo vařilo v každém městě a je to poměrně nedávno, co se ještě daly koupit místní značky Svitavák nebo Zlatý beran.

Trnávecká mlékárna v běhu času

Nehezký vánoční dárek dostali koncem loňského roku zaměstnanci mlékárny v Městečku Trnávce. Podnik, který patřil k největším zaměstnavatelům na pomezí Hřebečska a Malé Hané, dočasně zastavil vlastní výrobu a několik desítek zaměstnanců dostalo výpověď.

Utajený mistr Tischler

Na Křížovém vrchu nad Moravskou Třebovou, který je opředen známou pověstí o lásce Josefa Herknera a Anny Gläserové a kde Třebovští nacházejí posmrtný věčný klid, se od 30. let 18. století tyčí barokní sousoší Kalvárie. Zhotovil je Severin Tischler, sochař, jenž se narodil na podzim roku 1705 ve Svitavách. Barokní umělec, jehož význam roste až poslední dobou.

Po proudu bobří Třebůvky

Z území Hřebečska odvádějí vodu především tři řeky. Z okolí Lanškrouna směrem ku Zábřehu se klikatí mezi kopci a železničním náspem Moravská Sázava, ku Brnu zase teče od Svitav řeka Svitava. Tím třetím hlavním tokem je Třebůvka, pramenící nedaleko Křenova a po 48 kilometrech cesty vlévající se u Moravičan na Mohelnicku do řeky Moravy. A spolu s vodou v Třebůvce se od Křenova na sever Hané vydáme i my, nejlépe v sedle kola.

Hřebečské dálnice, které jsou i nejsou

Nedaleko Starého Města by v budoucnu měla vyrůst křižovatka rychlostních silnic R35 a R43. Křižovatka i obě plánované trasy sice zatím existují jen v plánech, a to mnohdy ani ne definitivních, ovšem právě na Hřebečsku se začalo s budováním první dálnice v Československu, odmyslíme-li si, že se půl roku předtím stalo součástí nacistického Německa.

Zřícenina hradu Cimburk

Nad Městečkem Trnávkou vykukuje ze stromů kamenná zeď. Tedy spíše její torzo. Jeden z pozůstatků dávného hradního sídla Cimburk. To si nechal někdy koncem 13. století vybudovat Ctibor z Lipnice. Erb jeho rodu (s cimbuřím) dal hradu jméno.