Turisté se vydali mezi vrchy Třebovska

Po dlouhé době protiepidemických omezení hromadnějších akcí jsme se, jak jen to bylo možné, vydali za poznáním dalších koutů Hřebečska. Tentokrát trasa, na kterou se mnou vyrazilo čtrnáct výletníků, vedla od nádraží v Žichlínku přes Rychnovský vrch s Mariánskou studánkou a přes severní svahy Dubiny do Moravské Třebové. V cíli jsme měli v nohou téměř osmnáct kilometrů. 

Komorní putování za Mariemi u Rychnovského vrchu déšť nezkropil

Putování za Mariemi, tak se jmenoval výlet, jehož cíli se stala dvě poutní místa na Hřebečsku, Mariánská studánka v Rychnově na Moravě a torzo klášterního kostela Panny Marie u Třebařova. Na pěknou trasu ale vyrazil s pořadatelem pouze jediný účastník, a to i přesto, že původně nepříznivá předpověď deště se neproměnila v realitu a naopak bylo příjemně slunečno.

Turisté objevovali krásy na březích Moravské Sázavy

Jeden by řekl, že v konkurenci velkých hudebních festivalů a za předpokladu dalšího deštivého dne nemůže výlet do kraje, o kterém se v turistických průvodcích příliš nepíše, pokud vůbec, vzbudit velký zájem. Opak byl však včera pravda. Trasu po březích Moravské Sázavy absolvovalo šestnáctičlenná výprava, na kterou nespadla ani kapka.

Z Orlických hor až na Hanou Moravskou Sázavou

Zatímco o proudu Třebůvky a de facto i Svitavy jsme si již povídali, Moravská Sázava, poslední z trojice hlavních vodních toků Hřebečska, byla vždy jen nakousnuta. Následující řádky se tedy budou věnovat jí a cestě podél jejích meandrů a jejím údolím až k soutoku s řekou Moravou nedaleko Zábřeha.

Sedm divů Hřebečska: Nádrž s významem pro hanácké lány

Škody za více než 60 miliard korun, padesátka zmařených životů, přes dva tisíce zničených domů, zpustošená města a obce, zničená nebo vážně poškozená infrastruktura, o škodách na lidské psychice nemluvě. Takový otisk v dějinách České republiky zanechal červenec 1997, kdy se záplavová vlna rozlila po Moravě, Slezsku a části východních Čech.

Čechy, nebo Morava?

Hřebečsko se rozkládá na pomezí Čech a Moravy, historických zemí České republiky. Ovšem hranice mezi těmito zeměmi kvůli územně-správním reformám po druhé světové válce zmizela z map, stejně jako administrativně zanikly země jako takové. A tak se dnes bez jakýchkoliv výčitek hovoří například o Svitavách jako o východočeském městě, byť ve skutečnosti leží na Moravě. Následující řádky mají napovědět, kde končí východní Čechy a začíná západní Morava či naopak.