Putování s párou pomezím Čech a Moravy

Hřebečsko se opět objevilo v dokumentárním cyklu České televize Putování s párou. Štáb s hercem Josefem Poláškem se tentokrát historickým vlakem vydal z České Třebové přes Svitavy až do Borové u Poličky, přičemž se pro účely pořadu natáčelo i v Městském muzeu a galerii ve Svitavách, kde štáb zaujala expozice prací techniky, a v malém železničním muzeu na nádraží v Květné, ale také již mimo Hřebečsko v rodné světničce Bohuslava Martinů v Poličce nebo v Toulovcových maštalích. Zmíněna nicméně byla zemská hranice Čech a Moravy, také dřívější hranice národnostní i hranice rozvodí, které trať mezi Svitavami a Poličkou překonává.

Na pořad se můžete podívat na webu iVysílání ČT zde.

Úzkokolejkou na Hřebeč

Česká televize s cyklem Putování s párou zavítala také na Hřebečsko. Průvodce pořadem herec Josef Polášek se štábem primárně vyrazili za jízdou po mladějovské úzkokolejce, přičemž díky natáčení se i do hřebečské Jihlavské štoly vrátila na chvíli kolejová doprava, ale při odbočkách navštívili také Kunčinu, moravskotřebovské muzeum, rozhlednu Strážný vrch, Lanškroun anebo letiště ve Starém Městě. 

Pořad si můžete přehrát na webu iVysílání ČT zde.

Mimochodem na stránkách mladějovské dráhy se můžete podívat i na několik fotek z natáčení – jednu jsme si odtud i pro tento příspěvek vypůjčili. 

Za kapličkou v krajině nad tunely

U lesa v polích mezi Korunou a Tatenicí, kam doléhá zvuk vlaků svištících údolím Moravské Sázavy, stojí ve stínu lip zastřešená boží muka zvaná U kapličky. Kdysi ve výklencích nesla vedle obrazů svatých také mosazné desky se jmény padlých občanů tehdejšího Budigsdorfu v první světové válce, jak původní obrazy, tak pamětní desky se ale později ztratily a na nějaký čas zmizelo také oplocení a lavičky. Od poslední opravy před dvěma lety, kdy ale bohužel padly i dvě ze čtyř starých lip, si tu ale znovu můžete posedět, až se sem vydáte na procházku, na které dost možná nikoho dalšího nepotkáte. 

Putování s párou údolím Svitavy

Jednou z železničních tratí, na kterou se vydal televizní štáb s hercem Josefem Poláškem natáčet dokumentární cyklus Putování s párou, je koridor mezi Brnem a Českou Třebovou. V díle nazvaném Údolím Svitavy na sever uvidíte nejen záběry z vlaku a z Moravského krasu, ale poměrně velký prostor je věnovaný i Hřebečsku. Díky kameře se můžete podívat do někdejší továrny Löw-Beerů v Brněnci, kterou za druhé světové války využíval Oskar Schindler, také k rybníku Hvězda u Opatova nebo do Semanína. 

Pořad můžete zhlédnout na webu iVysílání ČT zde. 

Moravská západní dráha

Výlety vlakem mají své kouzlo. Zvlášť ty motorákem, který zastavuje v každé zastávce. Nikam nespěchá, čas v něm plyne tak nějak pomaleji a máme možnost z jeho okna pozorovat svět podél trati mnohem lépe než z okna autobusu. Jeden takový výlet si na následujících řádcích přiblížíme, vydáme se totiž po Moravské západní dráze a nezastavíme se jen u zajímavostí na Hřebečsku. 

V Chornicích utichl po 122 letech železniční provoz

Místo kontroly jízdenek se rozlévala kořalka, houkalo se na všechny strany, létaly blesky fotoaparátů, lidé na nádražích mávali na rozloučenou. Někteří i se slzami v očích, jiní s břitkým výrazem a jménem hejtmana Pardubického kraje Radko Martínka na rtech. Ze soboty na neděli začal platit nový jízdní řád hromadné dopravy a v Chornicích po 122 letech utichl železniční provoz.

Moravská západní dráha mohla být železničním koridorem

Moravská západní dráha. Většině lidí tento název zřejmě nic neřekne, ovšem zasvěcení, tedy nejspíše hlavně fanoušci železnice, vědí, že se za ním skrývá trať Třebovice v Čechách – Chornice – Prostějov s (tehdejší) odbočkou do Velkých Opatovic. Provoz na ní byl zahájen v roce 1889, od prosince 2011 se však již po celé její délce nesvezete, kvůli úsporám a optimalizaci ve veřejné dopravě. Přitom to dnes mohla být koridorová trať.

Sedm divů Hřebečska: Zlobivé i hodné tunely

„Kdo vezme na své svědomí prohlášení, že jízda tunelem neuškodí zdraví mladistvých? Věříme sice, že dospělý člověk může podniknouti jízdu vlakem i v delším tunelu. Nikdo nám ale nenamluví, že dítě snese stejné svízele. Co bude s neduživými a plicně chorými při takovém podnikání?“

Exkurze do historie železnice na Hřebečsku

Železný oř začal krajinu našeho regionu měnit před téměř sto sedmdesáti lety. Postupně byly vypracovány plány na propojení všech měst, ovšem nejen kvůli četným selským bouřím v počátcích železnice se mnohé smělé trasy nezrealizovaly.