Letní putování zavedlo turisty k nedokončené dálnici

Kousek z trasy německé exteritoriální dálnice, jejíž staveniště protnulo za druhé světové války náš kraj, prošli v poslední den letních prázdnin účastníci našeho výletu na pomezí Hřebečska a Malé Hané. Protože ale turisté ve skupině pocházeli především od Olomouce, kam není z Chornic či Jevíčka příliš snadné se dostat, nestihli jsme projít a vidět všechno, co bylo původně v plánu. 

Podzimní výlet vedl od věznice ke sv. Tomášovi

Přímo před bránou mírovské věznice, která patří k těm nejpřísněji střeženým v Česku, začal další výlet ukazující krásy a zajímavosti Hřebečska. Společně s autory tohoto webu na něj vyrazilo třináct turistů, kteří se během větrného, ale slunečného podzimního dne podívali také třeba k vyšehorskému kostelíku Všech svatých a mezi Líšnicí a Lošticemi, známým městem tvarůžků, které se ale již k Hřebečsku nepočítalo, se setkali i s liškou Bystrouškou, jejíž původní domov je právě v lesích u Mohelnice. 

Výstava ve svitavském muzeu přibližuje neznámé a zapomenuté Hřebečsko

Hřebečsko – neznámé a zapomenuté. Tak zní celý název výstavy, která je až do 26. listopadu k vidění v Městském muzeu a galerii ve Svitavách a jejíž vernisáž jsem navštívil. Tímto příspěvkem bych rád výstavu přiblížil, podělil se o své dojmy a pozval k návštěvě.

Výletníci si vyšlápli do nejmenší hřebečské obce

Přes Želivsko, co do počtu obyvatel nejmenší obec na Hřebečsku a jednu z nejmenších na Moravě, vedla trasa dalšího z výletů, které jsem v našem kraji pro příznivce pěší turistiky připravil. Téměř osmnáctikilometrového špacíru s přesahem na Letovicko se zúčastnilo dvanáct turistů, zejména od Olomouce. 

Z výpravy po hřebečských stezkách až skoro na Měsíc

Napoprvé to v únoru kvůli stromům na kolejích nevyšlo, tentokrát už ale neleželo, ani nestálo uskutečnění dalšího hřebečského výletu v cestě. Dvacítka turistů, mezi kterými nechyběli místní, ale ani přespolní od Olomouce, Prostějova či dokonce z Broumovska, zavítala s autory tohoto webu na haldy v areálu dolu Hřebeč, které připomínají měsíční krajinu. Vlastně to byl výlet tak trochu na přání jedné z účastnic z Prostějova, která později poznamenala, že ji Hřebečsko vždy něčím překvapí. 

Podzimní výlet na hřebečské hory se vydařil

Přes dvě hodiny ve vlacích strávili turisté převážně od Olomouce, aby mohli strávit kus dne v objetí podzimně vybarvených, ale také poněkud zamlžených hřebečských hor. Trasa přes Hřebečovský hřbet z z Mladějova do Třebovic skupinu, ve které se nakonec sešlo čtrnáct výletníků včetně autorů tohoto webu, zavedla mimo jiné k přírodní památce Pod Skálou, na Mladějovské hradisko nebo do míst, kde se ještě po druhé světové válce rozkládala osada Královec. 

Výletníci si prošli Zábřeh i kus jeho okolí

Středobodem dalšího výletu, na kterém jsme ukázali kousek Hřebečska, se stal Zábřeh, železniční křižovatka a rodiště slavného eskymáckého náčelníka Jana Eskymo Welzla. Naše sedmnáctikilometrová trasa, na kterou se vydalo dvanáct turistů, vedla nejen městem, ale i dědinami v jeho blízkém okolí,  které se k Hřebečsku již nepočítaly. Zavítali jsme nad přehradu Nemilka, kus cesty absolvovali po tělese přeložené hlavní trati a rozhlédli se z čerstvě zpřístupněné vyhlídky nad městem na kopci Humenec. 

Neplánované a náročné bylo putování z České Třebové do Svitav

Občas plány nevyjdou a ty náhradní se navždy zapíšou do paměti, jak jsme se se skupinou turistů od Olomouce přesvědčili na tomto neplánovaném výletě po Hřebečsku. Původně jsme chtěli vyrazit za špacírem až do Žďárských vrchů, tento plán ale souhrou okolností krachnul už na nádraží v České Třebové. Nehodili jsme však flintu do žita a vyšli směrem k Semanínu a dále ke Svitavám. Nečekaně jsme našlapali přes 29 kilometrů. 

Turisté se vydali mezi vrchy Třebovska

Po dlouhé době protiepidemických omezení hromadnějších akcí jsme se, jak jen to bylo možné, vydali za poznáním dalších koutů Hřebečska. Tentokrát trasa, na kterou se mnou vyrazilo čtrnáct výletníků, vedla od nádraží v Žichlínku přes Rychnovský vrch s Mariánskou studánkou a přes severní svahy Dubiny do Moravské Třebové. V cíli jsme měli v nohou téměř osmnáct kilometrů. 

Z putování od tatenického zámku k rudoltickému Zámečku

Do okolí Lanškrouna se podívala osmnáctka turistů vesměs od Olomouce na dalším z hřebečských výletů. Výprava prošla kus údolí Hraničního potoka nad Tatenicí, užila si výhledů na Lanškrounsko i kousek Moravskotřebovska, poznala, odkud se to do republiky rozváží sázavské pečivo, a seznámila se s osudem Nového Zámku u Rudoltic, z nějž zůstala jen jediná nárožní věž. A to vše za příznivé oblačnosti, navzdory zatažené předpovědi.

Slunečným dnem si turisté vyšli na Radkov a Cimburk

Od hradu k hradu, tak se jmenoval další hřebečský výlet, který se uskutečnil poslední říjnovou sobotu. Jeho hlavními cíli se staly někdejší hrady Radkov a Cimburk, z nichž jsou dnes zříceniny. Přestože je podle kalendáře podzim, přálo výletu celý den teplé prosluněné počasí, které se plně rozvinulo, když se rozplynula ranní mlha. Výletu v dušičkovém čase se zúčastnilo devět turistů, povětšinou členů KČT Šternberk. 

Tajný výlet zavedl k Ospitskému potoku nebo na Kančí vrch

S řekou Moravskou Sázavou a s hlavní tratí Olomouc – Praha byl spojen další z výletů Hřebečskem, jeho účastníci ovšem dopředu neznali přesnou trasu. Jen čas srazu a to, že výchozí místem na vlakové zastávce v Krasíkově naváže na předchozí Putování za Mariemi. Dvacetikilometrový výšlap střední částí Zábřežské vrchoviny byl nakonec sice místy náročný, ale jinak více než příjemný.

Komorní putování za Mariemi u Rychnovského vrchu déšť nezkropil

Putování za Mariemi, tak se jmenoval výlet, jehož cíli se stala dvě poutní místa na Hřebečsku, Mariánská studánka v Rychnově na Moravě a torzo klášterního kostela Panny Marie u Třebařova. Na pěknou trasu ale vyrazil s pořadatelem pouze jediný účastník, a to i přesto, že původně nepříznivá předpověď deště se neproměnila v realitu a naopak bylo příjemně slunečno.

Turisté si vyšlápli do Opatova

Poslední únorovou sobotu, v době probíhajícího masopustu, se výletovalo v české části Hřebečska a sice s oddílem turistiky Sokola Česká Třebová. Mezi pětatřiceti účastníky Výšlapu do Opatova převažovali turisté z pořádajícího oddílu a KČT Moravská Třebová, přijeli ale i čtyři turisté od Olomouce.

Výlet připomněl pomnichovský boj o Moravskou Chrastovou

Že není úplně pravda, že se Československo po přijetí mnichovské dohody vzdalo bez boje, se přesvědčila šestnáctka turistů, kteří se vydali na podzimní putování proti proudu řeky Svitavy a zavítali do Moravské Chrastové, o niž se na konci října 1938 bojovalo poté, co obec neoprávněně zabrali Němci. Československé vojsko ves tehdy osvobodilo za cenu pěti životů, bohužel jen na necelý měsíc...

Výletníci navštívili lázně, které nejsou

Zaniklé lesní lázně Balda se staly cílem dalšího z pěších výletů po koutech Hřebečska. K pramenu osvěžující vody a poutní kapli Panny Marie Sněžné, které lázně dodnes připomínají, se o uplynulém víkendu vydala dvacítka turistů, během teplého letního dne si prohlédli také třeba Stašov a prošli se kolem soustavy rybníků nad Jedlovou. 

Bledule i zámek z Lucerny nabídl předjarní výlet k Litomyšli

Stovky bledulí vykvétající z čerstvě napadaného sněhu přivítaly o uplynulém víkendu turisty na dalším z hřebečských výletů. Jeho trasa tentokrát propojila vlakovou zastávku Semanín a Litomyšl, po cestě výletníci zavítali mimo jiné právě do přírodní rezervace Králova zahrada probouzející se do jara.

Zasněžené důlní stezky přiblížily hornickou minulost Hřebečska

Zimní dolování. Tak byl pojmenován první letošní výlet Hřebečskem, který účastníky seznámil s nedávnou hornickou minulostí Hřebečovského hřbetu. Na trasu vedenou po Hřebečských důlních stezkách z Koclířova do Kunčiny vyrazilo druhou únorovou sobotu jednadvacet turistů, kterým ani trochu nevadila teplota blízko nuly. 

Předvánoční putování s hřebečskými pověstmi dalo zabrat

Z kopce do kopce, místy i cestou necestou a přes překážky, tak si nejspíše budou účastníci pamatovat předvánoční výlet plný hřebečských pověstí, jehož trasa vedla z Městečka Trnávky a Cimburku přes Malíkov a Peklo do Moravské Třebové. Trasa propojila ta nejzajímavější vyprávění, která se mezi místním lidem šířila z generace na generaci, a výletníci se tak seznámili s příběhem o bílé paní, jež zakletá čeká na svého osvoboditele na Cimburku, s údělem dvou bratrů, kteří spáchali sebevraždu právě na zmíněném palouku, anebo se vzpomínkou na údajné kutání zlata u Moravské Třebové za Ladislava Velena ze Žerotína. A samozřejmě nechyběl ani příběh nejznámější, zvaný Annenruhe, o lásce, které nebylo přáno.

Výletníci užívali přírody mezi rybníky u Svitav

První prázdninový den se skupina výletníků, vesměs od Olomouce, ale i odjinud, vydala za dalším objevováním Hřebečska v rámci turistické série Větrání. Tentokrát absolvovali devatenáctikilometrovou trasu z Třebovic do Svitav kolem zdejších rybníků a pramene řeky Svitavy.