Alois Czerny, otec hřebečské vlastivědy

Pokud na někoho sedí označení renesanční člověk, pak je to bezesporu Alois Czerny. Působil jako učitel, kustod Holzmeisterova muzea, konzervátor centrální komise pro výzkum a zachování uměleckých a historických památek, geolog, archeolog, entomolog, folklorista, pilně přispíval do odborných časopisů i regionálního tisku, sbíral hřebečské pověsti a stojí mimo jiné za dodnes oceňovanou vlastivědnou příručkou Der politische Bezirk Mährisch Trübau. Po právu je nazýván otcem hřebečské vlastivědy. 

Muzea na Hřebečsku: mumie, staré pračky, doly nebo parní vlaky

Ač to tak na první pohled nemusí vypadat, muzea obecně nejsou organizace, které střeží hromadu haraburdí, z nějž něco má menší, něco větší a něco snad žádnou hodnotu, a tu a tam vystaví něco pro potěchu oka - třeba betlém před Vánocemi. Muzea jsou naopak ideálním startem k poznání "rodné hroudy", místa, se kterým má každý z nás spojeno dětství, studentská léta či případně další životní etapy. A často ukrývají nevídané zajímavosti a unikáty anebo se vůbec netísní mezi stěnami nějakého domu. Taková jsou i muzea na Hřebečsku.

Ludwig Vincenz Holzmeister, mecenáš moravskotřebovského muzea

Začátkem příštího roku uplyne rovných 90 let od chvíle, kdy v New Yorku zemřel moravskotřebovský rodák Ludwig Vincenz Holzmeister. V rodném městě sice trvale žil pouhých sedm let, přesto v jeho historii zanechal nesmazatelnou stopu v podobě muzea a sbírek z jeho cest, v nichž dominuje již celé století mumie egyptské princezny Hereret.

Hřebečské důlní stezky

Do turistických atlasů a map vloni v červenci oficiálně přibyl Hřebečovský hřbet se svou hornickou minulostí, na kterou zábavně-naučnou formou upomínají Hřebečské důlní stezky a také výstava na moravskotřebovském zámku.