Jan Marek Marků, ten, který (mimo jiné) odhalil tajemství duhy

Český Galileo Galilei či Hippokrates, zakladatel spektroskopie, lékař dvou císařů nebo poslední polyhistor, to jsou jen některá z označení, kterých se lze dočíst ve spojitosti s významným českým vědcem, lékařem a vůbec všestranným učencem 17. století Janem Markem Marků, nebo chcete-li Ioannesem Marcusem Marcim z Kronlandu, totiž z Lanškrouna.

A tak skončila se válka...

Osmý květen je v českém kalendáři označen jako Den vítězství, státní svátek připomínající konec druhé světové války. Jenže v tento den v roce 1945 na mnohých místech klid zbraní rozhodně nenastal. Na Hřebečsku ještě probíhaly osvobozovací boje a co víc, rozhořela se touha po pomstě za příkoří a zločiny, kterých se nacisté během války dopouštěli. Často se ale oběťmi stali lidé vinní pouze tím, že mluvili německy. Mementy květnových a červnových dní 1945 na Hřebečsku jsou události v Městečku Trnávce a Lanškrouně.

Úzkokolejkou na Hřebeč

Česká televize s cyklem Putování s párou zavítala také na Hřebečsko. Průvodce pořadem herec Josef Polášek se štábem primárně vyrazili za jízdou po mladějovské úzkokolejce, přičemž díky natáčení se i do hřebečské Jihlavské štoly vrátila na chvíli kolejová doprava, ale při odbočkách navštívili také Kunčinu, moravskotřebovské muzeum, rozhlednu Strážný vrch, Lanškroun anebo letiště ve Starém Městě. 

Pořad si můžete přehrát na webu iVysílání ČT zde.

Mimochodem na stránkách mladějovské dráhy se můžete podívat i na několik fotek z natáčení – jednu jsme si odtud i pro tento příspěvek vypůjčili. 

Z putování od tatenického zámku k rudoltickému Zámečku

Do okolí Lanškrouna se podívala osmnáctka turistů vesměs od Olomouce na dalším z hřebečských výletů. Výprava prošla kus údolí Hraničního potoka nad Tatenicí, užila si výhledů na Lanškrounsko i kousek Moravskotřebovska, poznala, odkud se to do republiky rozváží sázavské pečivo, a seznámila se s osudem Nového Zámku u Rudoltic, z nějž zůstala jen jediná nárožní věž. A to vše za příznivé oblačnosti, navzdory zatažené předpovědi.

Neklidný podzim 1938 na Hřebečsku

Dvanácté září, Berlín. Na sjezdu vládnoucí nacistické strany v Norimberku hřímá Adolf Hitler, že utlačování Němců v Československu musí skončit. V pohraničí následně propuká ozbrojené povstání, z Habartova na Sokolovsku, ze Šluknovského výběžku nebo z Liptaně na Osoblažsku jsou hlášeni mrtví, v podstatě první oběti druhé světové války. Další jména připisuje o něco později bitva o Moravskou Chrastovou, která se po záboru většiny Hřebečska stala hraniční obcí, ale Němci ji chtěli také připojit ke své říši...

Lanškrounské kolečko nabídlo výhledy a rozlehlé rybníky

Teplo, výhledy, rybníky a komorní účast. To jsou charakteristiky dalšího výletu, který autor těchto stránek připravil pod hlavičkou turistické série Větrání na území Hřebečska. První červnovou sobotu se šlo Lanškrounské kolečko...

Muzea na Hřebečsku: mumie, staré pračky, doly nebo parní vlaky

Ač to tak na první pohled nemusí vypadat, muzea obecně nejsou organizace, které střeží hromadu haraburdí, z nějž něco má menší, něco větší a něco snad žádnou hodnotu, a tu a tam vystaví něco pro potěchu oka - třeba betlém před Vánocemi. Muzea jsou naopak ideálním startem k poznání "rodné hroudy", místa, se kterým má každý z nás spojeno dětství, studentská léta či případně další životní etapy. A často ukrývají nevídané zajímavosti a unikáty anebo se vůbec netísní mezi stěnami nějakého domu. Taková jsou i muzea na Hřebečsku.

Z historie pivovarnictví na Hřebečsku

Když v roce 2011 otevřel svitavský minipivovar Na Kopečku, oživil tak po dlouhých devíti letech pivovarskou tradici nejen ve Svitavách, ale i na celém Hřebečsku. V minulosti se pivo vařilo v každém městě a je to poměrně nedávno, co se ještě daly koupit místní značky Svitavák nebo Zlatý beran.

Hřebečská místní jména: Motivace pojmenování a některé zvláštní jevy

V minulém díle jsme se dozvěděli o tom, proč a jak místní jména v oblasti Hřebečska (Schönhengstgau) vznikala a jaké předpoklady k tomu měla. Nyní se podíváme blíže na to, čím se naši předci při pojmenování nově vznikajících a vzniklých osad inspirovali.

Na návštěvě u konšelů

Stejně jako jinde, také na Hřebečsku došlo na konci 15. a v průběhu 16. století k velkému rozmachu měst, se kterým souvisel samozřejmě i růst sebevědomí měšťanstva a jeho snaha k co největší míře nezávislosti na vrchnosti. Symbolem rostoucí městské suverenity a rozkvětu se stávaly radnice, které postupně nahrazovaly institut fojta, panského úředníka, který byl správou daného města pověřen. A dost často radnice právě na místech dřívějších fojtství vyrůstaly – takovým případem je třeba stará radnice v Zábřeze, které se dnes říká podle posledního fojta Tunklův dvorec, ale třeba taková radnice v Lanškrouně byla postavena na volné ploše uprostřed tamního hlavního náměstí.

Sedm divů Hřebečska: Barokní věž knoflíkového hada

Při cestě vlakem z Olomouce do České Třebové či naopak si nelze nevšimnout na kopci nad obcí Rudoltice bílé věže mezi stromy. Rozhledna? Výkřik „podnikatelského baroka“? S těmito úvahami jste vedle „jak ta jedle“. Ona věž je totiž pozůstatkem mohutného lichtenštejnského barokního zámku, ke kterému však osud nebyl příliš příznivý.

Nový Zámek u Lanškrouna

Z barokního Nového Zámku alias Zámečku na návrší mezi Lanškrounem a Rudolticemi se toho do dnešních časů nedochovalo mnoho. Na město, do jehož katastru zámek spadá, i blízkou obec v současnosti shlíží pouze jediná třípatrová rohová věž a sklepení.