Zrušený klášter a zaniklé poutní místo v Podlesí

Léčivé účinky má prý voda, která vyvěrá v osadě Podlesí (dříve Unterwald) krčící se mezi řekou Svitavou a svahem Velkého lesa na dohled březovského vlakového nádraží, avšak patřící k Brněnci. Jenže doba, kdy ke zdejšímu prameni, při kterém fungoval ženský klášter, s modlitbou a přáním uzdravení mířili poutníci, je už dávno tatam. V současnosti je Podlesí na první pohled vlastně nezajímavým místem a shlukem domů, kůlen a garáží, a kdo prochází po naučné stezce Údolím řeky Svitavy či projíždí po cyklostezce, nemá důvod se zastavit. Pokud si tedy na velké oprýskané budově ve středu osady nevšimne obrázku Panny Marie a doprovodných informací...

Odkaz židovské rodiny Löw-Beer ve studentském dokumentu

Student Univerzity Palackého v Olomouci Martin Saifrt v rámci plnění svých studijních povinností natočil krátký dokument, v němž přibližuje část osudů podnikatelské rodiny Löw-Beer, která se významně podílela na rozvoji zejména textilního průmyslu nejen na Moravě a výrazně se zapsala do podoby Brněnce.

Výletníci si vyšlápli do nejmenší hřebečské obce

Přes Želivsko, co do počtu obyvatel nejmenší obec na Hřebečsku a jednu z nejmenších na Moravě, vedla trasa dalšího z výletů, které jsem v našem kraji pro příznivce pěší turistiky připravil. Téměř osmnáctikilometrového špacíru s přesahem na Letovicko se zúčastnilo dvanáct turistů, zejména od Olomouce. 

Co bylo a už není aneb Vzpomínka na několik zaniklých staveb

Přírodní katastrofy, technologický pokrok nebo společenské změny a ideologie, to jsou nejčastější důvody, proč něco, co dlouhá léta dobře sloužilo, zůstane najednou jen součástí vzpomínek a kronik a na starých fotografiích. Může jít o věci soukromé, které pro jiné nemají žádný význam, zatímco budovy, zvlášť pokud jde o kostely, úřady či továrny, mají na očích všichni. I v našem hřebečském kraji se čas od času nějaký zajímavý objekt „ztratí v historii“, proto pojďme na některé zaniklé stavby vzpomenout.

Bitva o Chrastovou a porodní tábor v Dětřichově v Krvavých letech

Seriál Krvavá léta, v němž se Jiří Padevět, mimo jiné autor knih Krvavé finále: Jaro 1945 v českých zemích nebo Průvodce protektorátní Prahou, zaměřuje na místa, která se mezi lety 1938–1953 výrazně zapsala do historie České republiky, zavítal také na Hřebečsko. Diváci Televize Seznam si tak mohli připomenout bitvu o Moravskou Chrastovou z podzimu 1938, o níž jsme psali v tomto článku, a existenci porodního koncentračního tábora v Dětřichově u Moravské Třebové. 

Videa můžete zhlédnout zde:

• Krvavý boj o čs. hranici v Moravské Chrastové v říjnu 1938 – Zfanatizovaní henleinovci napadli místní vojáky a četníky
• Porodní tábor v Dětřichově u Moravské Třebové – Mrazivé místo, kde za války zemřelo přes 200 novorozeňat

Výlet připomněl pomnichovský boj o Moravskou Chrastovou

Že není úplně pravda, že se Československo po přijetí mnichovské dohody vzdalo bez boje, se přesvědčila šestnáctka turistů, kteří se vydali na podzimní putování proti proudu řeky Svitavy a zavítali do Moravské Chrastové, o niž se na konci října 1938 bojovalo poté, co obec neoprávněně zabrali Němci. Československé vojsko ves tehdy osvobodilo za cenu pěti životů, bohužel jen na necelý měsíc...

Neklidný podzim 1938 na Hřebečsku

Dvanácté září, Berlín. Na sjezdu vládnoucí nacistické strany v Norimberku hřímá Adolf Hitler, že utlačování Němců v Československu musí skončit. V pohraničí následně propuká ozbrojené povstání, z Habartova na Sokolovsku, ze Šluknovského výběžku nebo z Liptaně na Osoblažsku jsou hlášeni mrtví, v podstatě první oběti druhé světové války. Další jména připisuje o něco později bitva o Moravskou Chrastovou, která se po záboru většiny Hřebečska stala hraniční obcí, ale Němci ji chtěli také připojit ke své říši...

Putování s párou údolím Svitavy

Jednou z železničních tratí, na kterou se vydal televizní štáb s hercem Josefem Poláškem natáčet dokumentární cyklus Putování s párou, je koridor mezi Brnem a Českou Třebovou. V díle nazvaném Údolím Svitavy na sever uvidíte nejen záběry z vlaku a z Moravského krasu, ale poměrně velký prostor je věnovaný i Hřebečsku. Díky kameře se můžete podívat do někdejší továrny Löw-Beerů v Brněnci, kterou za druhé světové války využíval Oskar Schindler, také k rybníku Hvězda u Opatova nebo do Semanína. 

Pořad můžete zhlédnout na webu iVysílání ČT zde. 

Židovské památky na Hřebečsku a v blízkém okolí

Přestože židovské osídlení na Hřebečsku nepatřilo k nějak zvlášť výrazným menšinám (více o něm v tomto článku), do dnešních časů se i přes nacistické pogromy během druhé světové války a další roky nezájmu a ignorace za totality dochovalo několik připomínek toho, že i v této oblasti Židé žili a působili. Přímo na Hřebečsku jde přitom hlavně o hřbitovní náhrobky, v těsné blízkosti se ovšem nacházejí loštická a jevíčská synagoga, o nichž si také něco málo povíme. Stejně tak i o dalších stopách Židů v okolí.

Po stopách Židů na Hřebečsku

Zatímco fakt, že se ve Svitavách narodil Oskar Schindler, oslavovaný zachránce Židů, je všeobecně známý, o existenci židovského hřbitova ve městě má potuchy jen málokdo. A ještě méně lidí ví, že tu kdysi stávala také synagoga, přitom první Židé žili na území města již ve 14. století. Stejně tak i v jiných místech regionu a v jeho okolí.

Hřebečská místní jména: Motivace pojmenování a některé zvláštní jevy

V minulém díle jsme se dozvěděli o tom, proč a jak místní jména v oblasti Hřebečska (Schönhengstgau) vznikala a jaké předpoklady k tomu měla. Nyní se podíváme blíže na to, čím se naši předci při pojmenování nově vznikajících a vzniklých osad inspirovali.

Hrdina, nebo gauner Schindler?

Psal se rok 1994, kdy se Svitavy staly na chvíli středobodem filmového světa. Právě tady byl v předpremiéře uveden slavný film Stevena Spielberga Schindlerův seznam, který později sklidil od americké filmové akademie sedm Oscarů.

Čechy, nebo Morava?

Hřebečsko se rozkládá na pomezí Čech a Moravy, historických zemí České republiky. Ovšem hranice mezi těmito zeměmi kvůli územně-správním reformám po druhé světové válce zmizela z map, stejně jako administrativně zanikly země jako takové. A tak se dnes bez jakýchkoliv výčitek hovoří například o Svitavách jako o východočeském městě, byť ve skutečnosti leží na Moravě. Následující řádky mají napovědět, kde končí východní Čechy a začíná západní Morava či naopak.

Údolím Svitavy od Schindlera na Muzlov

Poznat kus pohnuté historie, pokochat se malebnými zákoutími, divočejší krajinou či netradičním výhledem, několikrát překročit zemskou hranici mezi Čechami a Moravou a zároveň udělat něco pro své zdraví. To vše se dá stihnout během jednoho dne v jižní části Hřebečska v okolí Brněnce a Březové.