Hřebečská místní jména: Lidová etymologie a její výklad některých místních jmen

Snad každá obec má svůj příběh o tom, jak přišla ke svému jménu. Tyto příběhy nebo pověsti jsou tradovány z generace na generaci, z otce na syna a jsou součástí kultury dané obce. Fenomén laického výkladu významu jména bez jakékoliv akademické vzdělanosti nebo znalosti postupů při výkladu jmen souvisí s tzv. lidovou etymologií, tj. mylným výkladem významu slova na základě jeho tvarové podobnosti s jiným, většinou častěji užívaným slovem.

Čechy, nebo Morava?

Hřebečsko se rozkládá na pomezí Čech a Moravy, historických zemí České republiky. Ovšem hranice mezi těmito zeměmi kvůli územně-správním reformám po druhé světové válce zmizela z map, stejně jako administrativně zanikly země jako takové. A tak se dnes bez jakýchkoliv výčitek hovoří například o Svitavách jako o východočeském městě, byť ve skutečnosti leží na Moravě. Následující řádky mají napovědět, kde končí východní Čechy a začíná západní Morava či naopak.

Němci vyhlášení Československa neuznali

Osmadvacátého října si připomínáme výročí vzniku Československa, den, kdy v roce 1918 muži 28. října, pánové Rašín, Švehla, Soukup, Stříbrný a Šrobár, vyhlásili samostatnou republiku. Jenže Hřebečsko se, stejně jako další německé oblasti v Čechách a na Moravě, k nově vzniklé ČSR odmítlo připojit…