Odkaz židovské rodiny Löw-Beer ve studentském dokumentu

Student Univerzity Palackého v Olomouci Martin Saifrt v rámci plnění svých studijních povinností natočil krátký dokument, v němž přibližuje část osudů podnikatelské rodiny Löw-Beer, která se významně podílela na rozvoji zejména textilního průmyslu nejen na Moravě a výrazně se zapsala do podoby Brněnce.

A tak skončila se válka...

Osmý květen je v českém kalendáři označen jako Den vítězství, státní svátek připomínající konec druhé světové války. Jenže v tento den v roce 1945 na mnohých místech klid zbraní rozhodně nenastal. Na Hřebečsku ještě probíhaly osvobozovací boje a co víc, rozhořela se touha po pomstě za příkoří a zločiny, kterých se nacisté během války dopouštěli. Často se ale oběťmi stali lidé vinní pouze tím, že mluvili německy. Mementy květnových a červnových dní 1945 na Hřebečsku jsou události v Městečku Trnávce a Lanškrouně.

Viktor Felber, profesor techniky popravený nacisty

Pojmenování jedné z ulic lánského sídliště a především pak pamětní deska na domě č. 107/26 na spodním konci náměstí Míru připomínají, že se Svitavami je spojen osud význačného vysokoškolského pedagoga, profesora techniky a také člena protinacistického odboje Viktora Felbera, jehož život vyhasl během heydrichiády na popravišti v pražských Kobylisích. 

Co bylo a už není aneb Vzpomínka na několik zaniklých staveb

Přírodní katastrofy, technologický pokrok nebo společenské změny a ideologie, to jsou nejčastější důvody, proč něco, co dlouhá léta dobře sloužilo, zůstane najednou jen součástí vzpomínek a kronik a na starých fotografiích. Může jít o věci soukromé, které pro jiné nemají žádný význam, zatímco budovy, zvlášť pokud jde o kostely, úřady či továrny, mají na očích všichni. I v našem hřebečském kraji se čas od času nějaký zajímavý objekt „ztratí v historii“, proto pojďme na některé zaniklé stavby vzpomenout.

Moravskotřebovské Peklo včera a dnes

Není peklo jako peklo. Pokud si pod tímto označením představíte temné místo věčného utrpení hříšníků, budete v Pekle u Moravské Třebové překvapeni. To nejhorší, co může člověka na paloučku uprostřed lesa potkat, je zavřený bufet, který zde občasně funguje. Jinak je tu klid a mír a mezi stromy prosvítá k dřevěnému altánku s ohništěm slunce. 

Původní domov lišky Bystroušky hledejte u Mohelnice

Mazanou lišku Bystroušku si spousta lidí díky Rudolfu Těsnohlídkovi spojuje s hlubokými lesy v okolí Bílovic nad Svitavou, díky světoznámé opeře Leoše Janáčka zase s prostředím obory pod hukvaldským hradem. Původní domov Bystroušky je ale třeba hledat jinde, a sice na samém okraji Hřebečska na dohled pohádkového Bouzova a tvarůžky proslulých Loštic.

Z hřebečských pískovců je i památka UNESCO

Už celých dvacet let je Čestný sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO jako významná ukázka středoevropského barokního umění. Přestože ale stojí v centru hanácké metropole, je tato pozoruhodná památka do jisté míry i hřebečská. Vysvětlení tohoto tvrzení je prosté: pískovec, ze kterého je sousoší vytesáno, pochází od Maletína a Mladějova na Moravě.

Otto Wolf napsal deník ze života v úkrytu

Zbýval jen necelý měsíc do příchodu osvoboditelů, když do Zákřova poblíž Tršic na Olomoucku vtrhl kozácký oddíl ve službách německé tajné policie s cílem najít partyzány působící v okolí a pozatýkat místní, kteří je nějak podporují. Při zátahu byli zatčeni všichni muži do 50 let, včetně tehdy sedmnáctiletého Otto Wolfa, který se svými rodiči a sestrou žil od léta 1942 v úkrytu. Konce války a svých osmnáctých narozenin se židovský chlapec, přezdívaný někdy jako hanácká obdoba Anny Frankové, nedožil.

Zaniklý obelisk na Červené hoře

Horní konec Nové Vsi se přimyká k Červené hoře, jednomu z výběžků Hřebečovského hřbetu, který je obepnut kolejemi mladějovské úzkorozchodné trati. Červená hora, německy Rothügel, je významným svědkem minulosti, v sutinách zdejší novoveské skály se nalézají pozůstatky mořských živočichů z doby, kdy se na území Hřebečska rozlévalo křídové moře. Širší prostor skály je pak vyhlášen přírodní památkou Pod Skálou s výskytem vzácných tisů červených, ale i některých teplomilných druhů rostlin. A na vrcholu Červené hory v dobách minulých stával obelisk a byla tu oblíbená vyhlídka.

Jak se slavily Velikonoce na Hřebečsku?

V současnosti máme Velikonoce často spojené s pondělní pomlázkou, kdy chlapci a muži od rána šlehají mrskačkou upletenou z vrbových prutů děvčata a ženy, aby neuschly a byly mladé a krásné. Za odměnu dostanou koledníci malovaná vajíčka, sladkosti, drobné peníze a starší i něco ostřejšího na pití. Někde holky oplácejí klukům jejich dobrotu a chodí s mrskačkou odpoledne nebo je polévají vodou či voňavkou. Velikonoce se ovšem dříve neomezovaly jen na tento pondělní zvyk.

Moravskotřebovské divy

Lidé měli vždy smysl pro humor. Legrace ovšem podléhala době svého vzniku, proto nám dnes mohou připadat některé staré vtípky podivné, obzvláště když nerozumíme pointě vyplývající ze znalosti dobových souvislostí. V moravskotřebovském městském muzeu se zachovala německá pohlednice, která má razítko odeslání z roku 1908 a která nám ukazuje pohromadě všechny tradované divy města i s textovým popisem.

Moravská Třebová včera a dnes

Jak vypadala vybraná místa v Moravské Třebové v minulosti a jak vypadají nyní? S touto otázkou jsem před časem vyrazil do ulic města vybaven sadou historických fotografií vesměs ze třicátých let minulého století z bildarchivu na stránkách Schoenhengstgau.eu a jistým plánem v hlavě. Poté ale začaly ubíhat týdny a na plánovanou publikaci nezbýval čas. Najednou je to již téměř pět let od pořízení současných fotografií a některá místa už zase vypadají jinak... I tak si myslím, že jsou srovnávací dvojice snímků vděčné, tak proč je nezveřejnit. Příjemnou a možná nostalgickou podívanou!

Muzlovská kaple sv. Františka Xaverského včera a dnes

Zřízení ochranného pásma vodního zdroje u Březové nad Svitavou, odkud proudí voda do brněnských domácností a podniků, byl jistě bohulibý záměr. Za oběť mu ovšem padla vesnice Muzlov, která se rozkládala podél silnice z Březové do Hradce nad Svitavou. Stát zůstal pouze jediný dům a kaple, která v současnosti sice září novotou, ještě nedávno jí ale hrozila demolice.

Odsunuté hřebečské tradice ve Folklorice

Na hřebečskou lidovou kulturu, zvyky, tradice, obyčeje, písně či tance, se zaměřil jeden z dílů cyklu České televize Folklorika. Pořad, v němž vystupuje například Hřebečský taneční soubor nebo se podíváte do Hřebečského gruntu ve Studené Loučce, si můžete přehrát zde.

Bitva o Chrastovou a porodní tábor v Dětřichově v Krvavých letech

Seriál Krvavá léta, v němž se Jiří Padevět, mimo jiné autor knih Krvavé finále: Jaro 1945 v českých zemích nebo Průvodce protektorátní Prahou, zaměřuje na místa, která se mezi lety 1938–1953 výrazně zapsala do historie České republiky, zavítal také na Hřebečsko. Diváci Televize Seznam si tak mohli připomenout bitvu o Moravskou Chrastovou z podzimu 1938, o níž jsme psali v tomto článku, a existenci porodního koncentračního tábora v Dětřichově u Moravské Třebové. 

Videa můžete zhlédnout zde:

• Krvavý boj o čs. hranici v Moravské Chrastové v říjnu 1938 – Zfanatizovaní henleinovci napadli místní vojáky a četníky
• Porodní tábor v Dětřichově u Moravské Třebové – Mrazivé místo, kde za války zemřelo přes 200 novorozeňat

Neklidný podzim 1938 na Hřebečsku

Dvanácté září, Berlín. Na sjezdu vládnoucí nacistické strany v Norimberku hřímá Adolf Hitler, že utlačování Němců v Československu musí skončit. V pohraničí následně propuká ozbrojené povstání, z Habartova na Sokolovsku, ze Šluknovského výběžku nebo z Liptaně na Osoblažsku jsou hlášeni mrtví, v podstatě první oběti druhé světové války. Další jména připisuje o něco později bitva o Moravskou Chrastovou, která se po záboru většiny Hřebečska stala hraniční obcí, ale Němci ji chtěli také připojit ke své říši...

Z historie pivovarnictví na Hřebečsku

Když v roce 2011 otevřel svitavský minipivovar Na Kopečku, oživil tak po dlouhých devíti letech pivovarskou tradici nejen ve Svitavách, ale i na celém Hřebečsku. V minulosti se pivo vařilo v každém městě a je to poměrně nedávno, co se ještě daly koupit místní značky Svitavák nebo Zlatý beran.

Trnávecká mlékárna v běhu času

Nehezký vánoční dárek dostali koncem loňského roku zaměstnanci mlékárny v Městečku Trnávce. Podnik, který patřil k největším zaměstnavatelům na pomezí Hřebečska a Malé Hané, dočasně zastavil vlastní výrobu a několik desítek zaměstnanců dostalo výpověď.

Archeologové odkrývají dávnou historii severu Malé Hané

Nejnovější archeologické nálezy na styku Hřebečska a Malé Hané ukazují, že nevelké Jevíčko mohlo hrát v minulosti významnou ekonomickou a společenskou roli. Již čtyři léta se na zdejší vykopávky vrací tým docenta Eduarda Droberjara z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Středověké opevnění města Svitavy: Několik poznámek na závěr

Po roce 1945 vznikla v místě dnešního nákupního střediska Albert (dříve Svitavan) proluka po dvou vyhořelých domech. Za touto prolukou však zůstala stát souvislá hradební zeď i se zachovalými ochozy a střílnami. Hradební zeď zde byla vyšší než zbytek hradby u bašty v Hradební ulici. Tato hradba byla později probourána v šíři asi 3 metrů, aby byl chodcům usnadněn průchod z náměstí Míru na Malé náměstí.