Mariánská studánka, zázračné místo na Rychnovském vrchu

Nepřehlédnutelný Rychnovský vrch je opředen mnoha pověstmi. Mimo jiné se na jeho vrcholu měla kdysi rozkládat jezírka bohatá na ryby, ale po jedné silné bouři životadárná voda zmizela v útrobách hory. Od té doby se mají Rychnovští bát toho, že ztracená jezerní voda svahy provalí a zaplaví jejich domy, zahrady a políčka. Z úbočí kopce nicméně voda vyvěrá a stéká menšími potůčky k Moravské Sázavě a zvládá i napájet rybníky u Třebařova. A jeden z pramenů, zvaný jako Mariánská studánka, se dokonce stal vyhledávaným poutním místem.

Čechy, nebo Morava?

Hřebečsko se rozkládá na pomezí Čech a Moravy, historických zemí České republiky. Ovšem hranice mezi těmito zeměmi kvůli územně-správním reformám po druhé světové válce zmizela z map, stejně jako administrativně zanikly země jako takové. A tak se dnes bez jakýchkoliv výčitek hovoří například o Svitavách jako o východočeském městě, byť ve skutečnosti leží na Moravě. Následující řádky mají napovědět, kde končí východní Čechy a začíná západní Morava či naopak.

Hřebečské dálnice, které jsou i nejsou

Nedaleko Starého Města by v budoucnu měla vyrůst křižovatka rychlostních silnic R35 a R43. Křižovatka i obě plánované trasy sice zatím existují jen v plánech, a to mnohdy ani ne definitivních, ovšem právě na Hřebečsku se začalo s budováním první dálnice v Československu, odmyslíme-li si, že se půl roku předtím stalo součástí nacistického Německa.