Sedm divů Hřebečska: Barokní věž knoflíkového hada

Při cestě vlakem z Olomouce do České Třebové či naopak si nelze nevšimnout na kopci nad obcí Rudoltice bílé věže mezi stromy. Rozhledna? Výkřik „podnikatelského baroka“? S těmito úvahami jste vedle „jak ta jedle“. Ona věž je totiž pozůstatkem mohutného lichtenštejnského barokního zámku, ke kterému však osud nebyl příliš příznivý.

Sedm divů Hřebečska: Loubené náměstí s půlměsícem

Josef II. tu prý zaplatil nové schody, řečnil tu Masaryk, mnohem horlivěji však byl přivítán wehrmacht, v proluce mezi domy stála tryzna za Gottwalda a z věže shlíží turecký půlměsíc. Svitavské náměstí Míru pamatuje leccos, bylo, je a bude středobodem tohoto moravského města. Být už ale třeba vůbec nemuselo – a to by zmizel unikát – jedno z nejdelších souvislých domovních podloubí v republice.

Sedm divů Hřebečska: Renesanční perla Moravských Athén

Ještě docela nedávno by označil zámecký areál v Moravské Třebové za zajímavý pouze milovník architektury, který by však při pohledu na něj uronil nejednu slzu. Zámek po válce chátral a postupně se měnil v ruinu. Po roce 1989 však přešel do majetku radnice a postupem času vstal jak bájný Fénix z popela. Až by se chtělo říci – bohudík.

Sedm divů Hřebečska: Starobylý kostel vyšehorský

Ač je dnes jako Hřebečsko prezentována pouze Moravskotřebovská kotlina a její okrajové vrcholky včetně štolami prošpikovaného Hřebečovského hřbetu a jen tu a tam se ke společné historii přihlásí i Svitavy, souvislé německé osídlení v této oblasti na pomezí Čech a Moravy sahalo na východě až k Mohelnici. A právě nedaleko tohoto města, které je dnes chápáno spíše jako nejsevernější místo úrodné Hané, lze najít druhý hřebečský div.

Sedm divů Hřebečska: Dokonalá kuesta

Hřebečsko nese jméno podle hřbetu, který se v délce kolem 25 km táhne severojižním směrem téměř od Lanškrouna ku Březové nad Svitavou a de facto dělí centrální část na Svitavsko a Moravskotřebovsko. Na tom by nebylo nic k podivení, kdyby ovšem Hřebečovský hřbet nebyl odborníky označován za dokonalou, tedy nejlepší, ukázku kuesty na území České republiky.

Čechy, nebo Morava?

Hřebečsko se rozkládá na pomezí Čech a Moravy, historických zemí České republiky. Ovšem hranice mezi těmito zeměmi kvůli územně-správním reformám po druhé světové válce zmizela z map, stejně jako administrativně zanikly země jako takové. A tak se dnes bez jakýchkoliv výčitek hovoří například o Svitavách jako o východočeském městě, byť ve skutečnosti leží na Moravě. Následující řádky mají napovědět, kde končí východní Čechy a začíná západní Morava či naopak.

Po proudu bobří Třebůvky

Z území Hřebečska odvádějí vodu především tři řeky. Z okolí Lanškrouna směrem ku Zábřehu se klikatí mezi kopci a železničním náspem Moravská Sázava, ku Brnu zase teče od Svitav řeka Svitava. Tím třetím hlavním tokem je Třebůvka, pramenící nedaleko Křenova a po 48 kilometrech cesty vlévající se u Moravičan na Mohelnicku do řeky Moravy. A spolu s vodou v Třebůvce se od Křenova na sever Hané vydáme i my, nejlépe v sedle kola.

Dokola a kolem dlouhého podloubí svitavského

Ač se Svitavy nemohou, na rozdíl od okolních měst, pochlubit nějakou opravdu významnou památkou, nejsou místem, kde by turista na alespoň malou zajímavost nenarazil. V téměř osmnáctitisícovém, donedávna okresním městě se například ukrývá jedinečná sbírka prací techniky v muzeu, a to nemluvě o výhodách předlouhého podloubí na náměstí, které jen tak nějaké město nemá. Ale pěkně popořádku.

Záhada magnetického kopce

Hřebečovský hřbet se dostává na přední stránky novin a do hledáčku audiovizuálních médií vždy, když zde dojde k nehodě nebo silničáři uzavřou zdejší tunel či příjezdy k němu a řidiči tak musejí využít asfaltu „staré“ trasy. Před několika lety ovšem vzbudila pozornost mnohých záhada magnetického kopce.

Hrad Mírov

Deset let brzy uplyne od chvíle, co 29. října 2000 obletěla Česko zpráva, že z nejpřísněji střežené věznice, hradu Mírov nedaleko Mohelnice, utekl Jiří Kajínek. Jeho příběh, případný justiční omyl i nedávnou premiéru filmu o něm nechme stranou, zaměřme se na samotný hrad Mírov.

Eskymo Welzl, náčelník eskymáků ze Zábřeha

Cestující na zábřežském nádraží, ať už vystupují z vlaku nebo hodlají někam odcestovat, zdraví socha strýce s kufrem. Tím strýcem není nikdo jiný než zdejší slavný rodák Jan Welzl, řečený Eskymo. Cestovatel, náčelník eskymáků, pábitel, hrdina dobrodružných knih a prý předobraz Járy Cimrmana. 

Po stopách hřebečských hradů

Hřebečské důlní stezky zvou na vycházku či vyjížďku do krajiny Hřebečovského hřbetu poznamenané těžbou surovin, k aktivní relaxaci v lese a k výhledům do moravskotřebovské kotliny. Stezky ovšem vedou také ke třem dřívějším šlechtickým sídlům, která tu v dávné minulosti stála. Pojďme si o nich něco říci.

Městská památková rezervace Moravská Třebová

Těžko by kdo při příjezdu do Moravské Třebové a pohledu na panelové sídliště Západní hádal, že právě tady se ukrývá jedna z nejstarších renesančních památek ve střední Evropě. A přece je tomu tak, portál brány na jihu zámeckého areálu pochází z roku 1492. Ale Moravské Atény, jak se městu přezdívalo, ukrývají mnohem více pokladů.

Zřícenina hradu Lanšperk

Hrad Lanšperk, respektive jeho torzo, se tyčí na zhruba 120 metrů vysokém ostrohu nad řekou Tichá Orlice, nad nejsevernějším výběžkem Hřebečska. Vznikl za vlády Přemysla Otakara II. a byl správním a vojenským centrem panství pánů z Drnholce, k němuž patřila města Lanškroun, Česká Třebová, Ústí nad Orlicí a Jablonné nad Orlicí.

Údolím Svitavy od Schindlera na Muzlov

Poznat kus pohnuté historie, pokochat se malebnými zákoutími, divočejší krajinou či netradičním výhledem, několikrát překročit zemskou hranici mezi Čechami a Moravou a zároveň udělat něco pro své zdraví. To vše se dá stihnout během jednoho dne v jižní části Hřebečska v okolí Brněnce a Březové.

Hřebečské dálnice, které jsou i nejsou

Nedaleko Starého Města by v budoucnu měla vyrůst křižovatka rychlostních silnic R35 a R43. Křižovatka i obě plánované trasy sice zatím existují jen v plánech, a to mnohdy ani ne definitivních, ovšem právě na Hřebečsku se začalo s budováním první dálnice v Československu, odmyslíme-li si, že se půl roku předtím stalo součástí nacistického Německa.

Tunel Hřebeč - černý bod motoristických atlasů

Hřebečovský hřbet protíná od roku 1997 silniční tunel, který měl odvést narůstající dopravní provoz ze serpentin tzv. staré silnice a zrychlit tak cestu mezi západem a východem republiky. Od té doby se však několikrát ukázalo, že ne vždy byl tunel pro dopravu přínosem.

Zámek v Zábřeze

Zámek v Zábřeze, dnešní sídlo městského úřadu, stojí na místě dřívější tvrze, která chránila kupeckou stezku v údolí Moravské Sázavy.

Annenruhe aneb Tajemství Křížového vrchu

Také Hřebečsko má svůj příběh o lásce, které nebylo přáno. Souvisí s moravskotřebovským Křížovým vrchem a s nedalekou vesničkou Karlín, německy Charlottendorf, jejíž jméno na rozdíl od domů a kaple v mapách při silnici z Moravské Třebové do Mohelnice již nenajdete, avšak natrvalo se stalo součástí zdejších pověstí a také se dostalo do knih a na divadelní prkna.