Skřítek Hugo provází hřebečskou důlní krajinou už patnáct let

Patnácté "otevřeniny" letos slaví Hřebečské důlní stezky, značené turistické trasy, které primárně provázejí hornickou minulostí Hřebečovského hřbetu, ale také po zajímavých místech jeho okolí. Otevřeny byly na sv. Prokopa, v neděli 4. července 2010, nechyběly při tom děkovné proslovy, hornické písně, kostýmy a samozřejmě procházka po části stezek, svezení po úzkokolejce do Mladějova a také prohlídka expozice ve sklepení moravskotřebovského zámku. Už v době otevření byl o stezky na historickém pomezí Čech a Moravy zájem a ten trvá i po patnácti letech, sami se tu procházet či projíždět na kole jen tak nebudete.

Z výpravy po hřebečských stezkách až skoro na Měsíc

Napoprvé to v únoru kvůli stromům na kolejích nevyšlo, tentokrát už ale neleželo, ani nestálo uskutečnění dalšího hřebečského výletu v cestě. Dvacítka turistů, mezi kterými nechyběli místní, ale ani přespolní od Olomouce, Prostějova či dokonce z Broumovska, zavítala s autory tohoto webu na haldy v areálu dolu Hřebeč, které připomínají měsíční krajinu. Vlastně to byl výlet tak trochu na přání jedné z účastnic z Prostějova, která později poznamenala, že ji Hřebečsko vždy něčím překvapí. 

Podzimní výlet na hřebečské hory se vydařil

Přes dvě hodiny ve vlacích strávili turisté převážně od Olomouce, aby mohli strávit kus dne v objetí podzimně vybarvených, ale také poněkud zamlžených hřebečských hor. Trasa přes Hřebečovský hřbet z z Mladějova do Třebovic skupinu, ve které se nakonec sešlo čtrnáct výletníků včetně autorů tohoto webu, zavedla mimo jiné k přírodní památce Pod Skálou, na Mladějovské hradisko nebo do míst, kde se ještě po druhé světové válce rozkládala osada Královec. 

Úzkokolejkou na Hřebeč

Česká televize s cyklem Putování s párou zavítala také na Hřebečsko. Průvodce pořadem herec Josef Polášek se štábem primárně vyrazili za jízdou po mladějovské úzkokolejce, přičemž díky natáčení se i do hřebečské Jihlavské štoly vrátila na chvíli kolejová doprava, ale při odbočkách navštívili také Kunčinu, moravskotřebovské muzeum, rozhlednu Strážný vrch, Lanškroun anebo letiště ve Starém Městě. 

Pořad si můžete přehrát na webu iVysílání ČT zde.

Mimochodem na stránkách mladějovské dráhy se můžete podívat i na několik fotek z natáčení – jednu jsme si odtud i pro tento příspěvek vypůjčili. 

Procházka po hraně z Boršova do Pohledů

Z fronty Hřebečovského hřbetu vystupuje hned několik výrazných vrchů, nejzajímavější z nich je bezesporu Roh (něm. Hornberg), který se zvedá jižně od známého tunelu a estakády. Se svými 660 metry je z hřebečovských kopců nejvyšší a má přitom nejblíže k tomu, aby se od masivu s pomocí Stříbrného potoka oddělil a osamostatnil. Dal také pojmenování přírodní rezervaci, která byla na ochranu prudkých východních svahů hřbetu vyhlášena – no a právě na Roh a okraj chráněného území Rohové se v tomto tipu na výlet podíváme. 

Zaniklý obelisk na Červené hoře

Horní konec Nové Vsi se přimyká k Červené hoře, jednomu z výběžků Hřebečovského hřbetu, který je obepnut kolejemi mladějovské úzkorozchodné trati. Červená hora, německy Rothügel, je významným svědkem minulosti, v sutinách zdejší novoveské skály se nalézají pozůstatky mořských živočichů z doby, kdy se na území Hřebečska rozlévalo křídové moře. Širší prostor skály je pak vyhlášen přírodní památkou Pod Skálou s výskytem vzácných tisů červených, ale i některých teplomilných druhů rostlin. A na vrcholu Červené hory v dobách minulých stával obelisk a byla tu oblíbená vyhlídka.

Zasněžené důlní stezky přiblížily hornickou minulost Hřebečska

Zimní dolování. Tak byl pojmenován první letošní výlet Hřebečskem, který účastníky seznámil s nedávnou hornickou minulostí Hřebečovského hřbetu. Na trasu vedenou po Hřebečských důlních stezkách z Koclířova do Kunčiny vyrazilo druhou únorovou sobotu jednadvacet turistů, kterým ani trochu nevadila teplota blízko nuly. 

Hřebečsko z ptačí perspektivy

Rozhlédni se, člověče, než ti život mezi prsty uteče... Těmito písňovými slovy začíná dokumentární cyklus České televize Rozhlédni se, člověče o rozhlednách na českých, moravských a slezských kopcích, kterým provázel herec Luděk Munzar. Své rozhledny a vyhlídkové plošiny má také Hřebečsko a některé další na dřívější jazykový ostrov shlížejí.

Muzea na Hřebečsku: mumie, staré pračky, doly nebo parní vlaky

Ač to tak na první pohled nemusí vypadat, muzea obecně nejsou organizace, které střeží hromadu haraburdí, z nějž něco má menší, něco větší a něco snad žádnou hodnotu, a tu a tam vystaví něco pro potěchu oka - třeba betlém před Vánocemi. Muzea jsou naopak ideálním startem k poznání "rodné hroudy", místa, se kterým má každý z nás spojeno dětství, studentská léta či případně další životní etapy. A často ukrývají nevídané zajímavosti a unikáty anebo se vůbec netísní mezi stěnami nějakého domu. Taková jsou i muzea na Hřebečsku.

Turisté poznávali hornickou minulost Hřebečska

Památky na hornickou minulost Moravskotřebovska objevovali účastníci výletu, který jsme v sobotu 15. srpna uspořádali jako součást turistické série Větrání probíhající pod hlavičkou webu Radost z pohybu.

​

Hřebečské důlní stezky

Do turistických atlasů a map vloni v červenci oficiálně přibyl Hřebečovský hřbet se svou hornickou minulostí, na kterou zábavně-naučnou formou upomínají Hřebečské důlní stezky a také výstava na moravskotřebovském zámku.

Sedm divů Hřebečska: Dokonalá kuesta

Hřebečsko nese jméno podle hřbetu, který se v délce kolem 25 km táhne severojižním směrem téměř od Lanškrouna ku Březové nad Svitavou a de facto dělí centrální část na Svitavsko a Moravskotřebovsko. Na tom by nebylo nic k podivení, kdyby ovšem Hřebečovský hřbet nebyl odborníky označován za dokonalou, tedy nejlepší, ukázku kuesty na území České republiky.

Po stopách hřebečských hradů

Hřebečské důlní stezky zvou na vycházku či vyjížďku do krajiny Hřebečovského hřbetu poznamenané těžbou surovin, k aktivní relaxaci v lese a k výhledům do moravskotřebovské kotliny. Stezky ovšem vedou také ke třem dřívějším šlechtickým sídlům, která tu v dávné minulosti stála. Pojďme si o nich něco říci.