Stezkou po semanínských zajímavostech

Procházku krajinou nijak zvlášť nezatíženou ruchem, rovinu i nějaké to převýšení, historické a přírodní zajímavosti, vyhlídková místa, ale také ochlazení, které se zvlášť v horkém létě může hodit. To vše nabízí na svých sedmi kilometrech hlavní trasa Semanínských stezek. Absolvovat ji lze pěšky (a to i s terénním dětským kočárkem) nebo na kole. 

A tak skončila se válka...

Osmý květen je v českém kalendáři označen jako Den vítězství, státní svátek připomínající konec druhé světové války. Jenže v tento den v roce 1945 na mnohých místech klid zbraní rozhodně nenastal. Na Hřebečsku ještě probíhaly osvobozovací boje a co víc, rozhořela se touha po pomstě za příkoří a zločiny, kterých se nacisté během války dopouštěli. Často se ale oběťmi stali lidé vinní pouze tím, že mluvili německy. Mementy květnových a červnových dní 1945 na Hřebečsku jsou události v Městečku Trnávce a Lanškrouně.

Neplánované a náročné bylo putování z České Třebové do Svitav

Občas plány nevyjdou a ty náhradní se navždy zapíšou do paměti, jak jsme se se skupinou turistů od Olomouce přesvědčili na tomto neplánovaném výletě po Hřebečsku. Původně jsme chtěli vyrazit za špacírem až do Žďárských vrchů, tento plán ale souhrou okolností krachnul už na nádraží v České Třebové. Nehodili jsme však flintu do žita a vyšli směrem k Semanínu a dále ke Svitavám. Nečekaně jsme našlapali přes 29 kilometrů. 

Co bylo a už není aneb Vzpomínka na několik zaniklých staveb

Přírodní katastrofy, technologický pokrok nebo společenské změny a ideologie, to jsou nejčastější důvody, proč něco, co dlouhá léta dobře sloužilo, zůstane najednou jen součástí vzpomínek a kronik a na starých fotografiích. Může jít o věci soukromé, které pro jiné nemají žádný význam, zatímco budovy, zvlášť pokud jde o kostely, úřady či továrny, mají na očích všichni. I v našem hřebečském kraji se čas od času nějaký zajímavý objekt „ztratí v historii“, proto pojďme na některé zaniklé stavby vzpomenout.

Putování s párou údolím Svitavy

Jednou z železničních tratí, na kterou se vydal televizní štáb s hercem Josefem Poláškem natáčet dokumentární cyklus Putování s párou, je koridor mezi Brnem a Českou Třebovou. V díle nazvaném Údolím Svitavy na sever uvidíte nejen záběry z vlaku a z Moravského krasu, ale poměrně velký prostor je věnovaný i Hřebečsku. Díky kameře se můžete podívat do někdejší továrny Löw-Beerů v Brněnci, kterou za druhé světové války využíval Oskar Schindler, také k rybníku Hvězda u Opatova nebo do Semanína. 

Pořad můžete zhlédnout na webu iVysílání ČT zde. 

Sedm divů Hřebečska: Starobylý kostel vyšehorský

Ač je dnes jako Hřebečsko prezentována pouze Moravskotřebovská kotlina a její okrajové vrcholky včetně štolami prošpikovaného Hřebečovského hřbetu a jen tu a tam se ke společné historii přihlásí i Svitavy, souvislé německé osídlení v této oblasti na pomezí Čech a Moravy sahalo na východě až k Mohelnici. A právě nedaleko tohoto města, které je dnes chápáno spíše jako nejsevernější místo úrodné Hané, lze najít druhý hřebečský div.