Podzimní výlet na hřebečské hory se vydařil

Přes dvě hodiny ve vlacích strávili turisté převážně od Olomouce, aby mohli strávit kus dne v objetí podzimně vybarvených, ale také poněkud zamlžených hřebečských hor. Trasa přes Hřebečovský hřbet z z Mladějova do Třebovic skupinu, ve které se nakonec sešlo čtrnáct výletníků včetně autorů tohoto webu, zavedla mimo jiné k přírodní památce Pod Skálou, na Mladějovské hradisko nebo do míst, kde se ještě po druhé světové válce rozkládala osada Královec. 

Rudolf Mather, grafik, kreslíř a středoškolský profesor

Rudolf Mather se narodil 25. ledna 1891 v Olomouci. Jeho otec Josef byl krejčí a kostelník u sv. Michala, pocházel z Horního města u Rýmařova. Jeho matka se jmenovala Clementine, rozená Spurná. Rudolf měl ještě sestru Idu (1889–1945) a Annu (1898–?).

Mezi Oustím a Třebovou

Zatímco Kozlovský hřbet, jehož svahy ze západu lemují železniční koridor mezi Ústím nad Orlicí a Českou Třebovou, okatě láká k návštěvě rozhlednami, křížovými cestami anebo vůbec už jen únikem od ruchu v údolí do stínu lesa, krajina východně od kolejí s vesnicemi, které se řadily k severním výspám Hřebečska, je podstatně nenápadnější. Neměla by ale být přehlížena – slibuje příjemnou procházku, během které nepotkáte příliš lidí, zároveň ale uvidíte třeba několik zajímavých kostelíků. Z Ústí se na následujících řádcích do Třebové vydáme přes Knapovec, Horní Houžovec a Skuhrov. 

Putování s párou pomezím Čech a Moravy

Hřebečsko se opět objevilo v dokumentárním cyklu České televize Putování s párou. Štáb s hercem Josefem Poláškem se tentokrát historickým vlakem vydal z České Třebové přes Svitavy až do Borové u Poličky, přičemž se pro účely pořadu natáčelo i v Městském muzeu a galerii ve Svitavách, kde štáb zaujala expozice prací techniky, a v malém železničním muzeu na nádraží v Květné, ale také již mimo Hřebečsko v rodné světničce Bohuslava Martinů v Poličce nebo v Toulovcových maštalích. Zmíněna nicméně byla zemská hranice Čech a Moravy, také dřívější hranice národnostní i hranice rozvodí, které trať mezi Svitavami a Poličkou překonává.

Na pořad se můžete podívat na webu iVysílání ČT zde.

A tak skončila se válka...

Osmý květen je v českém kalendáři označen jako Den vítězství, státní svátek připomínající konec druhé světové války. Jenže v tento den v roce 1945 na mnohých místech klid zbraní rozhodně nenastal. Na Hřebečsku ještě probíhaly osvobozovací boje a co víc, rozhořela se touha po pomstě za příkoří a zločiny, kterých se nacisté během války dopouštěli. Často se ale oběťmi stali lidé vinní pouze tím, že mluvili německy. Mementy květnových a červnových dní 1945 na Hřebečsku jsou události v Městečku Trnávce a Lanškrouně.

Úzkokolejkou na Hřebeč

Česká televize s cyklem Putování s párou zavítala také na Hřebečsko. Průvodce pořadem herec Josef Polášek se štábem primárně vyrazili za jízdou po mladějovské úzkokolejce, přičemž díky natáčení se i do hřebečské Jihlavské štoly vrátila na chvíli kolejová doprava, ale při odbočkách navštívili také Kunčinu, moravskotřebovské muzeum, rozhlednu Strážný vrch, Lanškroun anebo letiště ve Starém Městě. 

Pořad si můžete přehrát na webu iVysílání ČT zde.

Mimochodem na stránkách mladějovské dráhy se můžete podívat i na několik fotek z natáčení – jednu jsme si odtud i pro tento příspěvek vypůjčili. 

Viktor Felber, profesor techniky popravený nacisty

Pojmenování jedné z ulic lánského sídliště a především pak pamětní deska na domě č. 107/26 na spodním konci náměstí Míru připomínají, že se Svitavami je spojen osud význačného vysokoškolského pedagoga, profesora techniky a také člena protinacistického odboje Viktora Felbera, jehož život vyhasl během heydrichiády na popravišti v pražských Kobylisích. 

Nejen za kapličkami do Vysokého lesa

Tam, kde se u Poličky stýkalo české a německé osídlení, mezi Sebranicemi a Chmelíkem, rozkládá se Vysoký les, v jehož středu se nachází malá stejnojmenná osada. Na tom by nebylo nic až tak zajímavého, kdyby se ve stínu jižní části lesa, zvané též Horní, neskrývaly tři kapličky, jejichž historie sice sahá před druhou světovou válku, ovšem nedávno byly dobrodinci po letech chátrání znovu vybudovány. A osada Vysoký Les s další kapličkou, zasvěcenou sv. Anně, může být výchozím bodem pro nenáročnou procházku.