Otto Wolf napsal deník ze života v úkrytu

Zbýval jen necelý měsíc do příchodu osvoboditelů, když do Zákřova poblíž Tršic na Olomoucku vtrhl kozácký oddíl ve službách německé tajné policie s cílem najít partyzány působící v okolí a pozatýkat místní, kteří je nějak podporují. Při zátahu byli zatčeni všichni muži do 50 let, včetně tehdy sedmnáctiletého Otto Wolfa, který se svými rodiči a sestrou žil od léta 1942 v úkrytu. Konce války a svých osmnáctých narozenin se židovský chlapec, přezdívaný někdy jako hanácká obdoba Anny Frankové, nedožil.

Židovské památky na Hřebečsku a v blízkém okolí

Přestože židovské osídlení na Hřebečsku nepatřilo k nějak zvlášť výrazným menšinám (více o něm v tomto článku), do dnešních časů se i přes nacistické pogromy během druhé světové války a další roky nezájmu a ignorace za totality dochovalo několik připomínek toho, že i v této oblasti Židé žili a působili. Přímo na Hřebečsku jde přitom hlavně o hřbitovní náhrobky, v těsné blízkosti se ovšem nacházejí loštická a jevíčská synagoga, o nichž si také něco málo povíme. Stejně tak i o dalších stopách Židů v okolí.

Po stopách Židů na Hřebečsku

Zatímco fakt, že se ve Svitavách narodil Oskar Schindler, oslavovaný zachránce Židů, je všeobecně známý, o existenci židovského hřbitova ve městě má potuchy jen málokdo. A ještě méně lidí ví, že tu kdysi stávala také synagoga, přitom první Židé žili na území města již ve 14. století. Stejně tak i v jiných místech regionu a v jeho okolí.

Hrdina, nebo gauner Schindler?

Psal se rok 1994, kdy se Svitavy staly na chvíli středobodem filmového světa. Právě tady byl v předpremiéře uveden slavný film Stevena Spielberga Schindlerův seznam, který později sklidil od americké filmové akademie sedm Oscarů.