Z výpravy po hřebečských stezkách až skoro na Měsíc

Napoprvé to v únoru kvůli stromům na kolejích nevyšlo, tentokrát už ale neleželo, ani nestálo uskutečnění dalšího hřebečského výletu v cestě. Dvacítka turistů, mezi kterými nechyběli místní, ale ani přespolní od Olomouce, Prostějova či dokonce z Broumovska, zavítala s autory tohoto webu na haldy v areálu dolu Hřebeč, které připomínají měsíční krajinu. Vlastně to byl výlet tak trochu na přání jedné z účastnic z Prostějova, která později poznamenala, že ji Hřebečsko vždy něčím překvapí. 

Co bylo a už není aneb Vzpomínka na několik zaniklých staveb

Přírodní katastrofy, technologický pokrok nebo společenské změny a ideologie, to jsou nejčastější důvody, proč něco, co dlouhá léta dobře sloužilo, zůstane najednou jen součástí vzpomínek a kronik a na starých fotografiích. Může jít o věci soukromé, které pro jiné nemají žádný význam, zatímco budovy, zvlášť pokud jde o kostely, úřady či továrny, mají na očích všichni. I v našem hřebečském kraji se čas od času nějaký zajímavý objekt „ztratí v historii“, proto pojďme na některé zaniklé stavby vzpomenout.

Zasněžené důlní stezky přiblížily hornickou minulost Hřebečska

Zimní dolování. Tak byl pojmenován první letošní výlet Hřebečskem, který účastníky seznámil s nedávnou hornickou minulostí Hřebečovského hřbetu. Na trasu vedenou po Hřebečských důlních stezkách z Koclířova do Kunčiny vyrazilo druhou únorovou sobotu jednadvacet turistů, kterým ani trochu nevadila teplota blízko nuly. 

Hřebečsko z ptačí perspektivy

Rozhlédni se, člověče, než ti život mezi prsty uteče... Těmito písňovými slovy začíná dokumentární cyklus České televize Rozhlédni se, člověče o rozhlednách na českých, moravských a slezských kopcích, kterým provázel herec Luděk Munzar. Své rozhledny a vyhlídkové plošiny má také Hřebečsko a některé další na dřívější jazykový ostrov shlížejí.

Středověké opevnění města Svitavy: Několik poznámek na závěr

Po roce 1945 vznikla v místě dnešního nákupního střediska Albert (dříve Svitavan) proluka po dvou vyhořelých domech. Za touto prolukou však zůstala stát souvislá hradební zeď i se zachovalými ochozy a střílnami. Hradební zeď zde byla vyšší než zbytek hradby u bašty v Hradební ulici. Tato hradba byla později probourána v šíři asi 3 metrů, aby byl chodcům usnadněn průchod z náměstí Míru na Malé náměstí.

Hřebečské důlní stezky

Do turistických atlasů a map vloni v červenci oficiálně přibyl Hřebečovský hřbet se svou hornickou minulostí, na kterou zábavně-naučnou formou upomínají Hřebečské důlní stezky a také výstava na moravskotřebovském zámku.

Sedm divů Hřebečska: Zlobivé i hodné tunely

„Kdo vezme na své svědomí prohlášení, že jízda tunelem neuškodí zdraví mladistvých? Věříme sice, že dospělý člověk může podniknouti jízdu vlakem i v delším tunelu. Nikdo nám ale nenamluví, že dítě snese stejné svízele. Co bude s neduživými a plicně chorými při takovém podnikání?“

Čechy, nebo Morava?

Hřebečsko se rozkládá na pomezí Čech a Moravy, historických zemí České republiky. Ovšem hranice mezi těmito zeměmi kvůli územně-správním reformám po druhé světové válce zmizela z map, stejně jako administrativně zanikly země jako takové. A tak se dnes bez jakýchkoliv výčitek hovoří například o Svitavách jako o východočeském městě, byť ve skutečnosti leží na Moravě. Následující řádky mají napovědět, kde končí východní Čechy a začíná západní Morava či naopak.