Slunečným dnem si turisté vyšli na Radkov a Cimburk

Od hradu k hradu, tak se jmenoval další hřebečský výlet, který se uskutečnil poslední říjnovou sobotu. Jeho hlavními cíli se staly někdejší hrady Radkov a Cimburk, z nichž jsou dnes zříceniny. Přestože je podle kalendáře podzim, přálo výletu celý den teplé prosluněné počasí, které se plně rozvinulo, když se rozplynula ranní mlha. Výletu v dušičkovém čase se zúčastnilo devět turistů, povětšinou členů KČT Šternberk. 

Moravská západní dráha

Výlety vlakem mají své kouzlo. Zvlášť ty motorákem, který zastavuje v každé zastávce. Nikam nespěchá, čas v něm plyne tak nějak pomaleji a máme možnost z jeho okna pozorovat svět podél trati mnohem lépe než z okna autobusu. Jeden takový výlet si na následujících řádcích přiblížíme, vydáme se totiž po Moravské západní dráze a nezastavíme se jen u zajímavostí na Hřebečsku. 

Průkopníci brazilské vědy s linhartickými kořeny

Stopy rodáků z Hřebečska nás mohou zavést kamkoli. Se Schindlerem jsme se ocitli v Krakově, Ottendorfer působil v New Yorku a Eskymo Welzl žil v polárních končinách. Rochus Schüch, veřejnosti u nás takřka neznámý, pro změnu zanechal své otisky v jihoamerické Brazílii. A stejně tak jeho syn. Marek Pavka připravil jejich životopisy.

Po proudu bobří Třebůvky

Z území Hřebečska odvádějí vodu především tři řeky. Z okolí Lanškrouna směrem ku Zábřehu se klikatí mezi kopci a železničním náspem Moravská Sázava, ku Brnu zase teče od Svitav řeka Svitava. Tím třetím hlavním tokem je Třebůvka, pramenící nedaleko Křenova a po 48 kilometrech cesty vlévající se u Moravičan na Mohelnicku do řeky Moravy. A spolu s vodou v Třebůvce se od Křenova na sever Hané vydáme i my, nejlépe v sedle kola.

Hřebečské dálnice, které jsou i nejsou

Nedaleko Starého Města by v budoucnu měla vyrůst křižovatka rychlostních silnic R35 a R43. Křižovatka i obě plánované trasy sice zatím existují jen v plánech, a to mnohdy ani ne definitivních, ovšem právě na Hřebečsku se začalo s budováním první dálnice v Československu, odmyslíme-li si, že se půl roku předtím stalo součástí nacistického Německa.

Annenruhe aneb Tajemství Křížového vrchu

Také Hřebečsko má svůj příběh o lásce, které nebylo přáno. Souvisí s moravskotřebovským Křížovým vrchem a s nedalekou vesničkou Karlín, německy Charlottendorf, jejíž jméno na rozdíl od domů a kaple v mapách při silnici z Moravské Třebové do Mohelnice již nenajdete, avšak natrvalo se stalo součástí zdejších pověstí a také se dostalo do knih a na divadelní prkna. 

Jak se slavily Vánoce na Hřebečsku?

Už jen týden zbývá do doby, kdy se v domácnostech rozsvítí zdobené vánoční stromky a rodina se, v ideálním případě celá, sejde u štědrovečerní večeře, aby si později za tónů koled předali dary. Však také v těchto dnech vrcholí nakupovací horečka, předvánoční úklidy u pečení cukroví, po stromcích, ať už živých či umělých, se na prodejních místech jen zapráší, náměstí a návsi barevně svítí do zimní tmy, z kostelů a kulturáků znějí koledy... Jak ale vypadaly Vánoce dříve, v dobách, kdy neexistovaly supermarkety a nákupní centra a kdy se jako přání neposílala smska či e-mail, ale malovaná pohlednice?