Podzimní výlet na hřebečské hory se vydařil

Přes dvě hodiny ve vlacích strávili turisté převážně od Olomouce, aby mohli strávit kus dne v objetí podzimně vybarvených, ale také poněkud zamlžených hřebečských hor. Trasa přes Hřebečovský hřbet z z Mladějova do Třebovic skupinu, ve které se nakonec sešlo čtrnáct výletníků včetně autorů tohoto webu, zavedla mimo jiné k přírodní památce Pod Skálou, na Mladějovské hradisko nebo do míst, kde se ještě po druhé světové válce rozkládala osada Královec. 

Úzkokolejkou na Hřebeč

Česká televize s cyklem Putování s párou zavítala také na Hřebečsko. Průvodce pořadem herec Josef Polášek se štábem primárně vyrazili za jízdou po mladějovské úzkokolejce, přičemž díky natáčení se i do hřebečské Jihlavské štoly vrátila na chvíli kolejová doprava, ale při odbočkách navštívili také Kunčinu, moravskotřebovské muzeum, rozhlednu Strážný vrch, Lanškroun anebo letiště ve Starém Městě. 

Pořad si můžete přehrát na webu iVysílání ČT zde.

Mimochodem na stránkách mladějovské dráhy se můžete podívat i na několik fotek z natáčení – jednu jsme si odtud i pro tento příspěvek vypůjčili. 

Co bylo a už není aneb Vzpomínka na několik zaniklých staveb

Přírodní katastrofy, technologický pokrok nebo společenské změny a ideologie, to jsou nejčastější důvody, proč něco, co dlouhá léta dobře sloužilo, zůstane najednou jen součástí vzpomínek a kronik a na starých fotografiích. Může jít o věci soukromé, které pro jiné nemají žádný význam, zatímco budovy, zvlášť pokud jde o kostely, úřady či továrny, mají na očích všichni. I v našem hřebečském kraji se čas od času nějaký zajímavý objekt „ztratí v historii“, proto pojďme na některé zaniklé stavby vzpomenout.

Zaniklý obelisk na Červené hoře

Horní konec Nové Vsi se přimyká k Červené hoře, jednomu z výběžků Hřebečovského hřbetu, který je obepnut kolejemi mladějovské úzkorozchodné trati. Červená hora, německy Rothügel, je významným svědkem minulosti, v sutinách zdejší novoveské skály se nalézají pozůstatky mořských živočichů z doby, kdy se na území Hřebečska rozlévalo křídové moře. Širší prostor skály je pak vyhlášen přírodní památkou Pod Skálou s výskytem vzácných tisů červených, ale i některých teplomilných druhů rostlin. A na vrcholu Červené hory v dobách minulých stával obelisk a byla tu oblíbená vyhlídka.

Jak se slavily Velikonoce na Hřebečsku?

V současnosti máme Velikonoce často spojené s pondělní pomlázkou, kdy chlapci a muži od rána šlehají mrskačkou upletenou z vrbových prutů děvčata a ženy, aby neuschly a byly mladé a krásné. Za odměnu dostanou koledníci malovaná vajíčka, sladkosti, drobné peníze a starší i něco ostřejšího na pití. Někde holky oplácejí klukům jejich dobrotu a chodí s mrskačkou odpoledne nebo je polévají vodou či voňavkou. Velikonoce se ovšem dříve neomezovaly jen na tento pondělní zvyk.

Zasněžené důlní stezky přiblížily hornickou minulost Hřebečska

Zimní dolování. Tak byl pojmenován první letošní výlet Hřebečskem, který účastníky seznámil s nedávnou hornickou minulostí Hřebečovského hřbetu. Na trasu vedenou po Hřebečských důlních stezkách z Koclířova do Kunčiny vyrazilo druhou únorovou sobotu jednadvacet turistů, kterým ani trochu nevadila teplota blízko nuly. 

Hřebečské dálnice, které jsou i nejsou

Nedaleko Starého Města by v budoucnu měla vyrůst křižovatka rychlostních silnic R35 a R43. Křižovatka i obě plánované trasy sice zatím existují jen v plánech, a to mnohdy ani ne definitivních, ovšem právě na Hřebečsku se začalo s budováním první dálnice v Československu, odmyslíme-li si, že se půl roku předtím stalo součástí nacistického Německa.