Po roce 1945 vznikla v místě dnešního nákupního střediska Albert (dříve Svitavan) proluka po dvou vyhořelých domech. Za touto prolukou však zůstala stát souvislá hradební zeď i se zachovalými ochozy a střílnami. Hradební zeď zde byla vyšší než zbytek hradby u bašty v Hradební ulici. Tato hradba byla později probourána v šíři asi 3 metrů, aby byl chodcům usnadněn průchod z náměstí Míru na Malé náměstí.
čtvrtek 27. prosince 2012
neděle 16. prosince 2012
Středověké opevnění města Svitavy: Exkurze po hradbách
Přestože se do dnešních časů dochovalo ze svitavských hradeb málo, pokusme si udělat představu, jak opevnění města vypadalo.
Naši exkurzi zahájíme u jediné zachovalé bašty č. 1 na rohu Hradební a Jiráskovy ulice poblíž autobusového nádraží.
neděle 9. prosince 2012
Středověké opevnění města Svitavy: Rozvoj opevnění a jeho následný úpadek
V průběhu druhé čtvrtiny 15. století došlo k velkému rozvoji v opevňování měst. Projevovala se stále intenzivnější tendence k zaktivnění obrany a jejímu oddálení od městské zástavby. Dosavadní fortifikační systémy byly převážně namířeny k pasivní obraně. Celé složité uspořádání valu, příkopu a dvou hradebních zdí mělo především znemožnit, popřípadě ztížit útočníkovi přiblížení se k hlavní hradbě a tím odvrátit její ztečení.
sobota 1. prosince 2012
Středověké opevnění města Svitavy: Od palisády ke kamenné hradbě
Svitavy mají dlouhou a zajímavou historii. Bylo to město hrazené, tedy opevněné, avšak pokud bychom se chtěli o opevnění Svitav dozvědět více, zjistíme, že informací je celkem málo. Přitom mnohá jiná města mají velmi detailně zpracovaný stavebně historický vývoj svého městského opevnění.
sobota 22. září 2012
Ludwig Vincenz Holzmeister, mecenáš moravskotřebovského muzea
Začátkem příštího roku uplyne rovných 90 let od chvíle, kdy v New Yorku zemřel moravskotřebovský rodák Ludwig Vincenz Holzmeister. V rodném městě sice trvale žil pouhých sedm let, přesto v jeho historii zanechal nesmazatelnou stopu v podobě muzea a sbírek z jeho cest, v nichž dominuje již celé století mumie egyptské princezny Hereret.
úterý 20. března 2012
Židovské památky na Hřebečsku a v blízkém okolí
Přestože židovské osídlení na Hřebečsku nepatřilo k nějak zvlášť výrazným menšinám (více o něm v tomto článku), do dnešních časů se i přes nacistické pogromy během druhé světové války a další roky nezájmu a ignorace za totality dochovalo několik připomínek toho, že i v této oblasti Židé žili a působili. Přímo na Hřebečsku jde přitom hlavně o hřbitovní náhrobky, v těsné blízkosti se ovšem nacházejí loštická a jevíčská synagoga, o nichž si také něco málo povíme. Stejně tak i o dalších stopách Židů v okolí.
pátek 2. března 2012
Po stopách Židů na Hřebečsku
Zatímco fakt, že se ve Svitavách narodil Oskar Schindler, oslavovaný zachránce Židů, je všeobecně známý, o existenci židovského hřbitova ve městě má potuchy jen málokdo. A ještě méně lidí ví, že tu kdysi stávala také synagoga, přitom první Židé žili na území města již ve 14. století. Stejně tak i v jiných místech regionu a v jeho okolí.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)