Hřebečské důlní stezky zvou na vycházku či vyjížďku do krajiny Hřebečovského hřbetu poznamenané těžbou surovin, k aktivní relaxaci v lese a k výhledům do moravskotřebovské kotliny. Stezky ovšem vedou také ke třem dřívějším šlechtickým sídlům, která tu v dávné minulosti stála. Pojďme si o nich něco říci.
Středověké Hřebečsko, to byly až do 13. století především hluboké lesy coby přirozená hranice mezi Čechami a Moravou. Kraj, přes nějž vedla trhová stezka z Olomouce do Čech, však začal od poloviny 13. století měnit svoji tvář vlivem rozsáhlé kolonizační činnosti.
Osídlování Svitavska prováděli lokátoři z družiny olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburka, z druhé strany Hřebečovského hřbetu vznikala nová sídla vedle již existujících slovanských osad pod vedením Boreše z Riesenburka, který toto území dostal od krále Václava I. za věrnost. Souvislost s Borešem lze dodnes vycítit ve jménech obcí Borušov či Boršov.
Hrádek na Hřebči / Boršov
 |
| Současný stav místa hrádku (MV) |
Boreš také založil v lese nad Boršovem jeden z hradů, o nichž si budeme povídat. Stavbu ale dokončil poručník Borešových synů Fridrich ze Schönburgu, který odtud vyjížděl krást a plenit majetek olomouckého biskupství. Těmto výpadům udělala přítrž královská výprava Václava II. v roce 1285, v čele které stál rytíř Záviš z Falkenštejna, a hrad byl pobořen. Později snad ještě znovu ožil, o tom již ale nejsou písemné zprávy.
Stopy po hřebečském hrádku, nazývaném také podle obce pod ním Boršov, jsou stále patrné, byť v jeho areálu stojí stožár vysokého napětí. Hrad byl kamenný, což dosvědčuje množství kamenů v trávě, dominovala mu okrouhlá věž, po které se však nezachovaly žádné náznaky, na rozdíl od valů a dvou příkopů, které hrad oddělovaly od masivu hřbetu a které jsou v terénu patrné.
Jak se tam dostat
Zřícenina hradu leží na okraji osady Hřebeč nad silničním tunelem pod vedením vysokého napětí.
Udánské hradisko
 |
| Možná podoba Udánské tvrze (hrebecskedulnistezky.cz) |
Snad tvrz stávala v lese mezi dřívější vsí, dnes částí Moravské Třebové, Udánkami a Hřebečovským hřbetem. O zdejším panském sídle se nedochovaly žádné písemné doklady, ani z něj moc nezůstalo, jen nízký nasypaný pahorek obklopený příkopem. Podle archeologů na pahorku stávala do poloviny 13. století dřevěná nebo hrázděná stavba, později pak přestavěná z místního kamene. Na místě byla nalezena keramika z 14. či 15. století.
Jak se tam dostat
Z Moravské Třebové-Udánek po cestě proti proudu Udáneckého potoka, tedy od města, zřícenina se nachází nedaleko za Udáneckým rybníkem. Pokud jdete/jedete po trase Hřebečských důlních stezek, tak na křižovatce pod haldou odbočit na cestu směrem k městu. Kolem hradiska vede cyklostezka 4029.
Mladějovské hradisko
Nejsevernějším panským sídlem na Hřebečovském hřbetu byla tvrz na Mladějovském hradisku, někdy také zvaném jako Hradečná či Hausberg, nad Mladějovem na Moravě a zdejším průmyslovým muzeem. Podle místních nálezů mohly hrádek i obec existovat už koncem 11. století, neboť Mladějov je vsí slovanského původu, tedy vznikl před německou kolonizací v 13. století, během níž byl hrádek nejspíše opuštěn. Ovšem stejně jako o Udánkách ani o mladějovské tvrzi nejsou písemné doklady, terénní náznaky prozrazují alespoň rozměry opevněného sídla – plocha oválného tvaru má 63 metrů na délku a 37 na šířku a obepíná ji široký příkop. Kromě terénních pozůstatků turisté na Mladějovském hradisku do nedávna našli ještě rozhlednu - volně přístupný myslivecký posed. Ten tu už však chybí.
Jak se tam dostat
Na hradisko vedou značené trasy z Mladějova či Helvíkova a také Hřebečské důlní stezky.
Martin Višňa
s využitím: Vlastivěda moravská: Moravskotřebovsko Svitavsko, hrady.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat