Ač to tak na první pohled nemusí vypadat, muzea obecně nejsou organizace, které střeží hromadu haraburdí, z nějž něco má menší, něco větší a něco snad žádnou hodnotu, a tu a tam vystaví něco pro potěchu oka - třeba betlém před Vánocemi. Muzea jsou naopak ideálním startem k poznání "rodné hroudy", místa, se kterým má každý z nás spojeno dětství, studentská léta či případně další životní etapy. A často ukrývají nevídané zajímavosti a unikáty anebo se vůbec netísní mezi stěnami nějakého domu. Taková jsou i muzea na Hřebečsku.
 |
| Navigace se skřítkem Hugem (MV) |
Dominantní Hřebečovský hřbet, který dal jméno celému kraji a kde se v minulosti těžilo uhlí a lupek pro průmyslové závody a elektrárnu v Mladějově na Moravě, protkalo před pěti lety na sedmdesát kilometrů naučné stezky, která turisty krajinou zdejších dolů provází. Permoník Hugo, který je turistům společníkem, ale upozorňuje nejen na opravený vchod do jedné ze štol či na kamenné laviny, ale vede také k nové rozhledně Strážný vrch či vyhlídce, ke které vedou schody směrem dolů, a zapomenuta nezůstane ani přírodní rezervace Rohová s řadou chráněných druhů rostlin i živočichů. Výlet po Hřebečských důlních stezkách, které nejsou muzeem v pravém slova smyslu, a proto jsme je dali hned na první místo, je ideální spojit například s procházkou po naučné stezce Českých lesů Boršovský les či s prohlídkou Průmyslového muzea v Mladějově a jízdou výletním vlakem odtud.
Informační stanoviště: u restaurace U Tety na Hřebči, vlakové stanice ČD Mladějov na Moravě, Kunčina a Moravská Třebová a zámek Moravská Třebová
 |
| Z Hřebečského gruntu (archiv muzea) |
Hřebečský grunt Studená Loučka
Jako dveře do dávno zaniklého světa, který ale právě tady nezanikl, pouze se vzdálili původní obyvatelé, se prezentuje nejnovější z hřebečských muzeí - Hřebečský grunt ve Studené Loučce. Expozice přibližující život na Hřebečsku vznikla v památkově chráněném statku v roce 2014. K vidění je nejen samotná budova statku hřebečského typu, ale především stále funkční vybavení a zařízení, které původní obyvatelé používali. A ke statku samozřejmě patří i hospodářská zvířata, takže to na gruntu pořádně žije. Bohužel kvůli práci na odstraňování následků havárie muselo muzeum sezonu 2015 předčasně ukončit.
Adresa: Studená Loučka 31
Web: www.studenaloucka.cz
 |
| Křenovská fara (MV) |
Museum fara Křenov
Fara na návsi v Křenově byla postavena jako součást barokního komplexu v obci v roce 1732 Johannem Benediktem Rusticem Schindlerem v době patronátu knížete Josefa Johanna Adama z Lichtenštejna. Před třemi lety byla dokončena její nákladná rekonstrukce a byl zde otevřen hostinec a zpřístupněna expozice mapující kulturu, život a práci na faře na malém městečku od 18. století.
Adresa: Křenov 29
Web: www.farakrenov.cz
 |
| Lanškrounské muzeum (MV) |
Městské muzeum Lanškroun
Lanškrounské muzeum bylo založeno v roce 1905, po řadě stěhování nakonec našlo azyl v zámku v centru města, kde sídlí dodnes. Ve sbírkovém fondu muzea lze kromě fotografií a dalších záznamů o historii města najít například sbírku chladných zbraní, řemeslné výrobky, staré nádobí či hodinové stroje. Stálé expozice muzea se věnují historii Lanškrouna do roku 1950, historii sklářství na zemské hranici připomíná výstava Z dějin sklářství na pomezí Čech a Moravy, v kabinetu Zdeňka Kolářského si mohou návštěvníci prohlédnout mince, medaile či pamětní desky, které Kolářský, akademický sochař, vyrobil. Poslední stálou expozicí je pak Pamětní síň Jindřicha Pravečka, hudebního skladatele a dirigenta pocházejícího z Lanškrounska. Před nedávnem muzeum do svých sbírek získalo dva ženské hřebečské kroje.
Adresa: nám. A. Jiráska 1, Lanškroun
 |
| Z areálu Průmyslového muzea (MV) |
Průmyslové muzeum Mladějov
Poté, co počátkem 90. let utichla výroba v šamotce v Mladějově na Moravě a tím pádem přestaly také pendlovat vlaky po hřebečské úzkokolejce, začali se o průmyslový areál a dráhu zajímat železniční nadšenci. Postupně byly tehdejším Muzeem průmyslové železnice provedeny nutné práce na trati a v květnu 1998 vyjely z Mladějova na Hřebečovský hřbet první výletní vlaky. Od roku 2005 spravují areál bývalé šamotky sdružení Průmyslové muzeum Mladějov a Mladějovská průmyslová dráha, které postupně svépomocí a za pomoci dobrovolníků areál proměňují na muzeum železniční, průmyslové a zemědělské techniky a renovují úzkorozchodnou trať v celé její délce. Návštěvníci si mohou prohlédnout některé části bývalého továrního areálu s expozicí průmyslové techniky a svézt se vlakem po úzkokolejce, přičemž v roce 2015 došlo k prodloužení jízd po nově dokončeném úseku až k bývalé štole Josefka. Vchod do areálu šamotky je u vlakové zastávky Mladějov na Moravě.
Adresa: Mladějov na Moravě 121
Web: www.mladejov.cz
 |
| Muzeum Mohelnice (MV) |
Muzeum Mohelnice
Najít mohelnické muzeum není vůbec složité, sídlí totiž v budově bývalé fary přímo pod dominantou města, věží kostela sv. Tomáše z Canterbury. Muzeum je součástí Vlastivědného muzea v Šumperku a soustředí se převážně na regionální historii a umění, jak napoví název stálé expozice Z dějin Mohelnicka, která se zabývá městem a jeho okolím včetně hradu Mírov od nejstarších časů až do současnosti. K vidění jsou nejen archeologické nálezy, historické listiny či řemeslné výrobky (např. poetické poháry), ale také ukázky oděvů měšťanstva nebo tzv. mohelnický poklad (pražské groše). Oblíbenou a ceněnou je také nedávno zpřístupněná interaktivní stálá expozice Pravěk Mohelnicka.
Adresa: Kostelní nám. 3, Mohelnice
 |
| Holzmeisterovo muzeum (MV) |
Městské muzeum a zámek Moravská Třebová
Budova moravskotřebovského muzea, sídla městských kulturních služeb, stojí v parku nedaleko historického centra města. Na počátku 20. století ji dal postavit mecenáš a cestovatel L. V. Holzmeister. Jeho sbírky také tvoří depozitář muzea, nastálo je v muzeu instalována expozice Holzmeisterovy mimoevropské sbírky, z níž jsou nejoblíbenější soubor samurajských mečů v japonské části (nastálo nejsou v Česku jinde k vidění) a v egyptské části mumie dívky Hereret. Egyptská sbírka je druhou největší v Česku po pražském Náprstkově muzeu.
Další expozice jsou pak k vidění na zdejším renesančním zámku. Od svého otevření se staly velmi oblíbenými prohlídky alchymistické laboratoře či středověké mučírny, kde si návštěvníci mohou některé mučicí nástroje vyzkoušet na vlastní kůži. Prostory zámku pak dále skrývají výstavy Poklady Moravské Třebové, Jak se žilo na venkově a Barevná planeta v zámecké černé kuchyni nebo třeba model podoby zámku v roce 1616.
Adresa: Svitavská 18, Moravská Třebová; Zámecké nám. 1, Moravská Třebová
 |
| Městské muzeum Svitavy (MV) |
Městské muzeum a galerie ve Svitavách
Městské muzeum a galerii najdete v bývalé vile průmyslníka Maxe Budiga, prakticky na spodním konci náměstí Míru, od kterého však budovu dělí silniční průtah městem. V prostorách muzea mezi stálými výstavami najdete kromě materiálů o Svitavách, jejich památkách a osobnostech také samostatnou expozici o Oskaru Schindlerovi, zdejším rodákovi, nacistovi a podnikateli, který při stěhování své továrny z polského Krakova do Brněnce „zachránil“ před likvidací tisícovku dělníků židovského původu. Výstava také mapuje židovské osídlení na moravsko-českém pomezí. Unikátní je pak další expozice nazvaná Z historie prací techniky, jejíž prohlídkou návštěvník muzea pozná, jak a na čem se pralo prádlo v minulosti. Depozitáře muzea čítají více než 150 historických praček a pracích nástrojů a jejich počet průběžně stále stoupá. V muzeu si lze také domluvit výstup na věž kostela Navštívení Panny Marie.
Adresa: Máchova alej 1, Svitavy
 |
| Ottendorferova knihovna (MV) |
Muzeum esperanta Svitavy
Muzeum esperanta bylo otevřeno v Ottendorferově domě (tzv. červené knihovně) na dolním konci náměstí Míru v září 2008 jako centrum Českého esperantského svazu. Expozici tvoří především vzácné exempláře knih vydávaných v esperantu ve všech zemích světa a dále dokumentace esperantského hnutí v ČR i ve světě, některé tisky pocházejí z oddělení esperanta českotřebovského muzea. K dispozici jsou zde také počítače či esperantské slovníky.
Adresa: náměstí Míru 1, Svitavy
 |
| Zábřežský dům Pod Podloubím (MV) |
Muzeum Zábřeh
Zábřežské muzeum, stejně jako to mohelnické součást Vlastivědného muzea v Šumperku, sídlí v jednom z nejcennějším domů ve městě, v renesančním domě Pod Podloubím při ústí Žižkovy ulice na Masarykovo náměstí. Stálé expozice upomínají na historii města a jeho okolí, mezi vystavenými artefakty nechybějí ani nálezy ze zaniklého hradu v Hoštejně. Prostor je dále trvale věnován předmětům z muzejních sbírek, jako palným zbraním, stříbrnému nádobí či obrazům regionálních umělců. Své místo tu samozřejmě má i nejznámější zábřežský rodák, cestovatel a dobrodruh Jan Eskymo Welzl, k jehož poctě se ve městě každoročně koná série recesistických akcí, a fotografie, mapy či korespondence z jeho cest.
Adresa: Žižkova 1, Zábřeh
Martin Višňa
Jsou to opravdu krásná místa. Mám rád menší lokální muzea. I když vím, že dneska to mají fakt těžké. Hlavně v oblasti financování. I proto je navštěvuji, abych je aspoň takhle podpořil. Hlavně když pak člověk slyší ty příběhy lidí, kteří se o to starají. Třeba když jednomu pánovi v muzeum provazů turisté ukradli i cylindrické vložky ze dveří. To je fakt obrázek dnešní společnosti...
OdpovědětVymazat