Hřebečsko z ptačí perspektivy

Rozhlédni se, člověče, než ti život mezi prsty uteče... Těmito písňovými slovy začíná dokumentární cyklus České televize Rozhlédni se, člověče o rozhlednách na českých, moravských a slezských kopcích, kterým provázel herec Luděk Munzar. Své rozhledny a vyhlídkové plošiny má také Hřebečsko a některé další na dřívější jazykový ostrov shlížejí.

Na Andrlově Chlumu (MV)

Andrlův Chlum

Rozhledna Andrlův Chlum se tyčí ve výšce 559 m n. m. nad Ústím nad Orlicí od roku 1996, již dříve zde však několik vyhlídkových věží stálo. Padesátimetrová telekomunikační věž nabízí vyhlídkovou plošinu ve výšce 35 metrů, odkud se skýtá výhled nejen na Ústí a Orlické hory, ale také na Krkonoše, Kunětickou horu u Pardubic, Českomoravskou vrchovinu, Jeseníky a Králický Sněžník. Rozhledna je přístupná celoročně, od listopadu do února ale pouze, je-li sjízdná silnice. Z města k rozhledně vede značená trasa s křížovou cestou, vstupné na věž je 15 korun. U rozhledny chata Hvězda s restaurací.

GPS: 49°57'36.6"N, 16°22'26.3"E

Březovská rozhledna (MV)

Dobře utajená rozhledna Járy Cimrmana

Dřevěná rozhledna nad Březovou nad Svitavou byla otevřena veřejnosti v roce 2007, jméno má po českém géniovi Járovi Cimrmanovi, což samo o sobě značí, že nepůjde o něco obyčejného. Cimrman byl údajně v roce 1907 při návštěvě březovského rodáka, kartografa Františka Eduarda Kořistky natolik uchvácen výhledem na město a údolí řeky Svitavy, že navrhl postavit nad městem rozhlednu s tím, že když radní stavbu nepovolí, tak další možnost bude až za sto let. A tak v roce 2007 vyrostla nad Březovou 20 metrů vysoká konstrukce, která je dobře viditelná snad jen z "Březováku" ze silnice na Svitavy. A výhled na město z její volně přístupné plošiny je také z větší části kryt stromy. Zkrátka dobře utajená rozhledna. Od březovského kostela k ní vede značená trasa.

GPS: 49°38'49.6"N, 16°30'43"E

Hláska a posezení na Kypuši (MV)

Hláska na Kypuši

Pouhých osm metrů vysoká vyhlídková věž nad někdejší sjezdovkou stojí od roku 2015 na vrchu Kypuš tyčícím se mezi lanškrounskými rybníky, po naučné stezce vedoucí kolem rybníků je také přístupná, a to volně. Vzhledem k okolní vegetaci nabízí výhled pouze ve směru dřívější sjezdovky k Olšovému rybníku, v dáli je ovšem možné vidět i orlickou Bukovou horu. Na druhou stranu je zastávka u romanticky vyhlížející věže jistě příjemnou záležitostí. Sluší se nicméně říci, že hláska s dřevěným ochozem na kamenné podezdívce je kopií rozhledny u Slatiňan na Chrudimsku, i když dříve byl ve hře i návrh 35metrové věže od lanškrounského architekta Kokeše. 

GPS: 49°55'20.6"N, 16°34'27.8"E

Kozlovský kopec (region-orlickehory.cz)

Kozlovský kopec

Od roku 2001 slouží jako rozhledna vysílač mobilního operátora na Kozlovském kopci poblíž chaty Maxe Švabinského v Kozlově nedaleko České Třebové. K rozhledně vedou značené trasy z centra České Třebové (červená) nebo také ze Semanína, vysílač je turistům otevřený v sezoně od května do září o víkendech a svátcích mezi 9. a 18. hodinou, vstupné činí 15 korun. Plošina ve výšce 32 metrů skýtá výhled na Orlické hory, Jeseníky, Kralický Sněžník, také Českomoravskou vrchovinu a Litomyšlsko, při dobré viditelnosti i Krkonoše se Sněžkou. V chatě M. Švabinského restaurace.

GPS: 49°52'52.3"N, 16°25'32.6"E

Lázek (rozhledny.webzdarma.cz)

Lázek u Lanškrouna

Na 714 metrů vysokém vrchu se 7 km východně od Lanškrouna nad obcí Cotkytle tyčí rozhledna Lázek s Reichlovou chatou, pocházející z roku 1933. Z Cotkytle vede k chatě asfaltová cesta, rozhledna je přístupná v otevírací době přes léto kromě pondělí od 10 do 19 hod., od září do listopadu pak ve stejných hodinách pouze odpoledne. Vstupné na plošinu ve výšce 17 metrů činí 40 korun, z plošiny se otevírá výhled Lanškrounsko, Českotřebovsko a Orlické hory, také na Králický Sněžník a Jeseníky, při dobré viditelnosti je možno zahlédnout i olomoucký Svatý Kopeček. V chatě je turistům přístupná restaurace a také prodej suvenýrů.

GPS: 49°55'32.9"N, 16°42'19.7"E

Mariánka při otevření (hornicermna.cz)

Mariánka

Lanškrounsko, kus Orlických či jesenických hor, masiv Králického Sněžníku a při dobré viditelnosti i Krkonoše lze zhlédnout z vyhlídkové plošiny Mariánky nedaleko poutního místa Mariánská Hora mezi Horním Třešňovcem a Horní Čermnou. Ocelovo-dřevěná věž o výšce 23 metrů byla otevřena v roce 2014 a byla veřejností zvolena Stavbou roku Pardubického kraje. Zajímavostí je, že původně měla být rozhledna vyšší a měla stát přímo v poutním areálu, po neúspěšné žádosti o dotaci ale byly plány přehodnoceny. 

GPS: 49°57'43.26"N, 16°35'45.2"E

Pastýřka u Moravské Třebové (MV)

Pastýřka

27metrová rozhledna na vrchu Pastvisko nad jižním okrajem Moravské Třebovské byla otevřena v červnu 2009 jako druhá rozhledna na tomto místě v historii. Původní zde stávala před zhruba sto lety. K vyhlídkové věži dovedou z centra města červená (2,5 km) a zelená turistická cesta (cca 3,5 km), zatímco ta kratší vede do prudkého svahu, delší z tras láká na příjemnou procházku Čertovou roklí a dříve oblíbené výletní místo Peklo. Plošina ve výšce 25 metrů nabízí výhled nejen na Třebovou a její okolí, Podorlicko, Zábřežskou vrchovinu, také na masiv Jeseníků a Králického Sněžníku. Přístupná volně.

GPS: 49°44'46.4"N, 16°39'50.3"E

Strážný vrch  (MV)

Strážný vrch

Rozhledna vzhledem připomínající těžní věž vyrostla v rámci projektu Hřebečské důlní stezky na Strážném vrchu, součásti Hřebečovského hřbetu, která se tyčí nedaleko Kunčiny-Nové Vsi. Oficiálně otevřená bude dřevěná vyhlídková plošina 4. července spolu s celým systémem stezek, avšak přístupná je již nyní, a to volně. Po zdolání 67 schodů se turistovi z plošiny ve výšce 14 m otevře výhled na okolí Moravské Třebové, Lanškrounsko a Podorlicko a při dobré viditelnosti i na Králický Sněžník.

GPS: 49°47'13.1"N, 16°34'48.6"E

Kostel na svitavském náměstí Míru (MV)

Věž kostela Navštívení Panny Marie

Jak je patrné, nejde o rozhlednu v pravém smyslu slova, ovšem přece jen sem věž kostela na svitavském náměstí Míru patří. Z věžních oken máte po zdolání více než stovky schodů téměř celé Svitavy jako na dlani a kus okolí města k tomu. Vstupné na věž je 10 korun, přístupná je v běžné otevírací době nebo podle domluvy s pracovníky svitavského muzea. Ve věži je také instalována výstava o kostelech a církevních stavbách na Svitavsku.

GPS: 49°45'23.6"N, 16°28'2.1"E

Kostelní věž je dominantou Mohelnice (MV)

Věž kostela sv. Tomáše Becketa

Za výhledem po okolí lze vystoupat také na zvonici kostela sv. Tomáše Becketa v Mohelnici. Zpřístupněna byla po náročné rekonstrukci v roce 2015, po zdolání 167 schodů lze z výšky dohlédnout nejen na blízké hrady Bouzov a Mírov či zámek Úsov, ale jako na dlani je také jesenický masiv a samozřejmě celé město. Věž je přístupná od dubna do října v otevírací době, jindy po domluvě v infocentru v Domě kultury. Prohlídku doplňuje expozice o historii a zajímavostech věže.

GPS: 49°46'39.3"N, 16°55'6.9"E

Vyhlídka Nad Doly (MV)

Vyhlídka Nad Doly a U Tety

Při toulkách po Hřebečských důlních stezkách se mohou turisté po kraji rozhlédnout kromě výše zmíněné rozhledny Strážný vrch také ze dvou vyhlídek. Ta U Tety nad Hřebečským tunelem nabízí pěkný pohled na Boršov a Moravskou Třebovou se všemi dominantami, Hradiskem a Křížovým vrchem, zahlédnout ale jde i třeba kostel v Křenově. A především si lze prohlédnout ladné tvary hřebečovské kuesty. Druhá ze zdejších vyhlídek je poněkud netypická, návštěvníci k ní totiž musí  z turistické trasy sestoupit o pár metrů níže. Výhled k Moravské Třebové je tu sice o něco horší, ale už jen kvůli tomu řešení to za návštěvu stojí. Obě vyhlídky jsou volně přístupné.

GPS: 49°45'59.3"N, 16°34'57.5"E / 49°44'52.1"N, 16°34'45.9"E 

P.S.: Přehled rozhleden byl původně sepsán v roce 2010, v roce 2017 byl aktualizován.

Martin Višňa

s využitím: weby měst a obcí, rozhledny.webzdarma.cz