Boršov
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Porstendorf. Dlouhá obec táhnoucí se od Hřebečovského hřbetu až k Moravské Třebové, součást města, v pramenech prvně připomínaná k r. 1281. V současnosti cca 750 obyvatel.
Něm. Porstendorf. Dlouhá obec táhnoucí se od Hřebečovského hřbetu až k Moravské Třebové, součást města, v pramenech prvně připomínaná k r. 1281. V současnosti cca 750 obyvatel.
Zajímavosti: dominantou a zřejmě nejstarší stavbou v obci pův. gotický kostel sv. Anny, ke kterému vede kryté schodiště, dále barokní fara, několik lidových roubených usedlostí a statků, ve svazích Hřebečovského hřbetu národní přírodní rezervace Rohová
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Pohres. Menší obec východně od Moravské Třebové, prvně připomínána v r. 1398 v soupisu třebovského panství. Součástmi bývalé samostatné obce Prklišov a Svojanov. V současnosti cca 170 obyvatel.
Zajímavosti: kaple Panny Marie, několik dochovaných původních usedlostí
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Briesen. Původně slovanská ves jižně od Moravské Třebové a Křenova, prvně připomínaná k r. 1365 jako součást třebovského panství. Součástí víska Šnekov. V současnosti cca 330 obyvatel.
Zajímavosti: kaple sv. Rocha a Šebestiána, tzv. švédský kříž, vblízkosti obce těžba žáruvzdorných jílů, v zatopeném lomu sv. Anny SZ od Březiny koupání na vlastní nebezpečí
web obce
Dětřichov u Moravské Třebové
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Dittersdorf. Malá obec severovýchodně od Moravské Třebové, prvně připomínaná k r. 1321, po století součást třebovského panství, za II. světové války nechvalně proslulá koncentračním táborem pro matky s dětmi a nastávající matky z Polska, Ruska, Ukrajiny a Běloruska. V současnosti
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Dittersdorf. Malá obec severovýchodně od Moravské Třebové, prvně připomínaná k r. 1321, po století součást třebovského panství, za II. světové války nechvalně proslulá koncentračním táborem pro matky s dětmi a nastávající matky z Polska, Ruska, Ukrajiny a Běloruska. V současnosti
Zajímavosti: památník obětem koncentračního tábora, kaple sv. Anny, několik původních usedlostí, budova býv. mlékárny
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Langenlutsch. Dlouhá obec podél silnice z Moravské Třebové na Křenov a Letovice, původně slovanské založení, r. 1365 připomínána coby součást třebovského panství, dnes neexistující hrad poblíž připomínán již v r. 1267. V současnosti cca 560 obyvatel.
Zajímavosti: archeologické naleziště v místech středověkého hradu, přírodní rezervace Dlouholoučské stráně, několik původních statků v různém stavu
web obce
web obce
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Grünau. Obec vzniklá při německé kolonizaci ve 13. století východně od Moravské Třebové při silnici na Mohelnici, prvně připomínána k r. 1365. Součástí jsou osady Karlín a Žipotín (viz níže). V současnosti cca 220 obyvatel.
Zajímavosti: několik dochovaných původních usedlostí a statků, zrekonstruovaná býv. rychta, kaple sv. Vavřince na faře, na jižním okraji katastru pozůstatky hradu Radkov
web obce
web obce
Morava, dříve soudní okres Jevíčko v politickém okrese Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Kornitz. Obec a železniční křižovatka jihovýchodně od Moravské Třebové mezi Městečkem Trnávkou a Jevíčkem, na pomezí Hřebečska a Malé Hané. První zmínka o obci z r. 1258. V současnosti cca 850 obyvatel.
Zajímavosti: dominantou kostel sv. Vavřince s mohutnou věží, pozůstatkem bývalé tvrze, dále kaple Panny Marie u býv. vodního mlýna, kaplička u silnice na Jevíčko
web obce
Janůvky
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Johnsdorf. Víska jihozápadně od Křenova, prvně připomínaná k r. 1308, po staletí součást třebovského panství. V současnosti cca 60 obyvatel.
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Johnsdorf. Víska jihozápadně od Křenova, prvně připomínaná k r. 1308, po staletí součást třebovského panství. V současnosti cca 60 obyvatel.
Zajímavosti: budova býv. školy (obecní úřad)
web obce
Koruna
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
web obce
Koruna
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Mariakron. Ves vznikla po rozparcelování třebařovského dvora v r. 1771, jméno po gotickém augustiniánském klášteru Koruna Panny Marie (založen 1267, zanikl 1552), jehož pozůstatky na dnešním katastru Třebařova jsou dobře viditelné i ze železniční trati Česká Třebová – Olomouc. Žije zde na 150 obyvatel.
Zajímavosti: kaple Nanebevzetí Panny Marie, několik původních usedlostí, západně od obce malebné Slovácké údolí
web obce
Křenov
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
web obce
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Krönau. Obec, v minulosti městečko, slovanského původu, první zmínka z r. 1365, součást třebovského panství. V blízkosti tzv. mařínské hradisko, dávné slovanské hradiště z 9. století, dochovány zbytky valů a příkopů. Žije zde přes 400 obyvatel.
Zajímavosti: dominantou Křenova barokní kostel sv. Jana Křtitele, údajně nejhezčí kostelní stavba v regionu, společně s farou a hřbitovní kaplí sv. Isidora součást vrcholně barokního komplexu staveb, dále před farou madona, pranýř z r. 1732, poblíž pramen Třebůvky
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Kunzendorf. Dlouhá obec podél Kunčinského potoka severozápadně od Moravské Třebové, prvně připomínaná k r. 1270, součástí stavebně srostlá Nová Ves (viz dále). V současnosti zde žije na 1400 obyvatel.
Zajímavosti: dominantou goticko-renesanční kostel sv. Jiří s moderním presbytářem, před kostelem balustráda se 16 sochami světců, fara, stará klasicistní škola, řada původních lidových stavení a statků
web obce
web obce
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Lohsen. Součást Městečka Trnávky při silnici na Chornice, prvně zmíněná v r. 1365.
Zajímavosti: kaple sv. Marka, několik původních statků a býv. rychta, socha Immaculaty a trojiční sloup, dochované dva dřevěné malované včelíny
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Ranigsdorf. Dlouhá obec na březích řeky Třebůvky, stavebně propojená s východem Moravské Třebové, prvně připomínána k r. 1365 jako součást třebovského panství. V současnosti přes 600 obyvatel.
Zajímavosti: dochováno několik hřebečských statků, býv. rychta, vila mateřské školy, u budovy školy památník česko-německého smíření, u obecního úřadu moderní boží muka
web obce
web obce
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Ludwigsdorf. Součást Městečka Trnávky, založená rozparcelováním pacovského dvora v r. 1787.
Zajímavosti: kaple sv. Aloise, dochované původní statky s vesměs rekreační funkcí a Vojenská vesnička Fesslov
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Moligsdorf. Víska "ukrytá" v lesích mezi Moravskou Třebovou a Městečkem Trnávkou, původně slovanské osídlení.
Zajímavosti: několik dochovaných původních usedlostí, za domy socha Nejsvětější Trojice, mezi Malíkovem a Ludvíkovem v lese skautské tábořiště Kvíčalov/Kvíčalka, dříve výletníky vyhledávaná lesní osada
Morava, dříve soudní okres Jevíčko v politickém okrese Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Mariendorf. Osada města Jevíčko poblíž silnice z Jevíčka do Křenova, vznikla r. 1790 při parcelaci vrchnostenského dvora v Zadním Arnoštově.
Zajímavosti: lokalita Mařínského/Křenovského hradiska z 9. stol., dřevěná zvonice, rumpálová studna
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Markt Türnau. Obec pod zříceninou hradu Cimburk v polovině cesty z Moravské Třebové do Jevíčka. V jádru dříve dvě samostatné obce – Stará Trnávka slovanského založení s kostelem sv. Jakuba a podhradní městečko Trnávka založené v době vzniku hradu, tedy na přelomu 13. a 14. století. Součástí dále vsi a osady Borová, Bohdalov, Lázy, Ludvíkov, Mezihoří, Nová Roveň, Pacov, Petrůvka, Plechtinec, Přední Arnoštov a Stará Roveň, ke Hřebečsku se řadily pouze Lázy a vsi a osady západním směrem – Borová, Ludvíkov, Pacov a Př. Arnoštov (viz dále). V současnosti zde žije na 1400 obyvatel.
Zajímavosti: dominantami Trnávky jsou kostel sv. Jakuba Staršího a zmíněná zřícenina hradu Cimburk, jádrem městečka pod hradem je půvabné náměstí s řadou původních domů a sochou sv. Jana Nepomuckého, řada původních usedlostí hřebečského i malohanáckého typu, před farou morový sloup, v okolí pozůstatky výstavby tzv. Hitlerovy dálnice, na vrchu Hušák oblíbené výletní místo Holubí studánka
web obce
web obce
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Blosdorf. Obec slovanského založení severovýchodně od Moravské Třebové pod Hřebečovským hřbetem, na vrchu Hradisko stával středověký hrad, snad už v 11. století. První písemná zmínka o vsi z r. 1365, v té době již hrad neexistoval. V současnosti v Mladějově žije na 430 obyvatel.
Zajímavosti: Turistickým lákadlem Průmyslové muzeum v areálu bývalých závodů na zpracování surovin z Hřebečovského hřbetu, podniková úzkorozchodná železnice slouží k turistickým vyjížďkám k místům spjatým s těžbou uhlí a lupků. V obci dále kaple sv. Trojice a několik zachovaných lidových stavení včetně roubené rychty. Tradiční akcí vzpomínka na padlé v první světové válce Mladějov-Blosdorf 1915, dále Historie v pohybu
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Mährisch Tribau. Do roku 1945 centrem Hřebečska, nyní město s téměř 10 tisíci obyvatel. Leží na řece Třebůvce a jejích přítocích v kotlině mezi Hřebečovským hřbetem na západě a vrcholy Malonínské vrchoviny na jihu a Trnávecké vrchoviny na východě, kam náleží také Třebovské hradisko, vrch, na kterém stával hrad. Nadmořská výška města je 360 m n. m. Moravskou Třebovou prochází silnice I/35 z Liberce do Olomouce, také železniční trať někdejší Moravské západní dráhy z Třebovic do Chornic a dále do Prostějova, resp. Skalice nad Svitavou. Ve městě mimo jiné sídlí jediná střední vojenská škola v ČR. Historické jádro je prohlášeno městskou památkovou rezervací. Částmi města jsou dřívější samostatné obce Sušice, Udánky a Boršov (viz dále).
Z historie: Nejčastěji se uvádí, že Moravská Třebová byla založena během kolonizační činnosti Boreše z Rýzmburka, první písemná zmínka pochází z r. 1270. Ve skutečnosti je Třebová starší, respektive ležela jinde. Název Třebová již ve 12. století nesla slovanská obec, dnešní Staré Město. Pro „novou“ Třebovou Boreš vybral lepší místo – na odvěké spojnici Čech a Moravy, důležitou roli také hrála říčka Třebůvka. Město dostalo do vínku pravidelný půdorys s čtvercovým náměstím. Později se na Třebové střídali majitelé, rozkvétat město začalo až za Ladislava z Boskovic. Zdejší hrad začal přestavovat na renesanční zámek, po požáru v r. 1509 nechal znovu vystavět město z kamene. Po Ladislavově smrti Třebovou vlastnili další pánové z Boskovic, po smrti Jana z Boskovic se v rukou jeho synovce Ladislava Velena ze Žerotína stalo humanistickým centrem oblasti a dostalo přízvisko Moravské Athény. V 17. a 18. století rostl význam třebovské textilní výroby, ovšem příchodem železnice do blízkých Svitav Moravská Třebová za nimi ztrácela, na druhou stranu se stala sídlem politického okresu. Po druhé světové válce došlo k vysídlení německého obyvatelstva. Po r. 1989 oprava významných památek, změna ve struktuře průmyslové výroby, nová výstavba především na západním okraji u staršího panelového sídliště.
Zajímavosti: Městská památková rezervace: centrum města s částečně dochovaným opevněním, měšťanskými domy s řadou dochovaných gotických a zejména renesančních mázhausů, radnicí, kostelem Nanebevzetí Panny Marie a zámkem, kamenný portál a medailony v jižní bráně zámku patří k nejstarším renesančním památkám na sever od Alp. Dále františkánský klášter s kostelem sv. Josefa, na Křížovém vrchu sousoší Kalvárie, kostelík Povýšení sv. Kříže a schody mrtvých, přes Třebůvku kamenný most s povodňovými deskami, naučná stezka Cesta od renesance k baroku, Holzmeisterovo muzeum (městské muzeum), býv. piaristické gymnázium (městský úřad), vily někdejších průmyslníků, na jih od města rozhledna Pastýřka. Město výchozím místem na Hřebečské důlní stezky.
Tradiční akce: Vandr skrz Maló Hanó (turistický pochod), Dny slovenské kultury (kult. festival), Kejkle a kratochvíle (kult. festival), Moravskotřebovské arkády (festival pěveckých sborů), Fotofestival Rudolfa Zukala, Hřebečský slunovrat (hudební festival), Moravskotřebovský bramborák (hudební festival), Zámecké kulturní léto, Dny evropského dědictví, Dny česko-německé kultury (kult. festival).
Z historie: Nejčastěji se uvádí, že Moravská Třebová byla založena během kolonizační činnosti Boreše z Rýzmburka, první písemná zmínka pochází z r. 1270. Ve skutečnosti je Třebová starší, respektive ležela jinde. Název Třebová již ve 12. století nesla slovanská obec, dnešní Staré Město. Pro „novou“ Třebovou Boreš vybral lepší místo – na odvěké spojnici Čech a Moravy, důležitou roli také hrála říčka Třebůvka. Město dostalo do vínku pravidelný půdorys s čtvercovým náměstím. Později se na Třebové střídali majitelé, rozkvétat město začalo až za Ladislava z Boskovic. Zdejší hrad začal přestavovat na renesanční zámek, po požáru v r. 1509 nechal znovu vystavět město z kamene. Po Ladislavově smrti Třebovou vlastnili další pánové z Boskovic, po smrti Jana z Boskovic se v rukou jeho synovce Ladislava Velena ze Žerotína stalo humanistickým centrem oblasti a dostalo přízvisko Moravské Athény. V 17. a 18. století rostl význam třebovské textilní výroby, ovšem příchodem železnice do blízkých Svitav Moravská Třebová za nimi ztrácela, na druhou stranu se stala sídlem politického okresu. Po druhé světové válce došlo k vysídlení německého obyvatelstva. Po r. 1989 oprava významných památek, změna ve struktuře průmyslové výroby, nová výstavba především na západním okraji u staršího panelového sídliště.
Zajímavosti: Městská památková rezervace: centrum města s částečně dochovaným opevněním, měšťanskými domy s řadou dochovaných gotických a zejména renesančních mázhausů, radnicí, kostelem Nanebevzetí Panny Marie a zámkem, kamenný portál a medailony v jižní bráně zámku patří k nejstarším renesančním památkám na sever od Alp. Dále františkánský klášter s kostelem sv. Josefa, na Křížovém vrchu sousoší Kalvárie, kostelík Povýšení sv. Kříže a schody mrtvých, přes Třebůvku kamenný most s povodňovými deskami, naučná stezka Cesta od renesance k baroku, Holzmeisterovo muzeum (městské muzeum), býv. piaristické gymnázium (městský úřad), vily někdejších průmyslníků, na jih od města rozhledna Pastýřka. Město výchozím místem na Hřebečské důlní stezky.
Tradiční akce: Vandr skrz Maló Hanó (turistický pochod), Dny slovenské kultury (kult. festival), Kejkle a kratochvíle (kult. festival), Moravskotřebovské arkády (festival pěveckých sborů), Fotofestival Rudolfa Zukala, Hřebečský slunovrat (hudební festival), Moravskotřebovský bramborák (hudební festival), Zámecké kulturní léto, Dny evropského dědictví, Dny česko-německé kultury (kult. festival).
Nová Ves
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Neudorf. Dříve samostatná obec nazývaná též jako Malá, Nová nebo Horní Kunčina, součást obce Kunčina, stavebně s Kunčinou srostlá a zasahující až pod Hřebečovský hřbet. První písemná zmínka z r. 1365.
Zajímavosti: kostel sv. Rocha, před kostelem sousoší Kalvárie, několik dochovaných původních usedlostí a statků, přírodní památka Pod Skálou, trasy Hřebečských důlních stezek, rozhledna Strážný vrch, několik zastávka mladějovské úzkorozchodné dráhy, pozůstatky po těžbě uhlí a lupků, bývalé lomy
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Putzendorf. Součást Městečka Trnávky při silnici na Křenov, prvně zmíněná v r. 1365. Zajímavosti: dochováno několik původních statků či roubených stavení, v poli nad obcí zvonice.
Petrušov
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Petersdorf. Malá vesnice, dříve samostatná obec, nyní součást obce Staré Město. První písemná zmínka z r. 1365, v minulosti několikrát uváděna jako pustá, připomínán ale i menší hrádek.
Zajímavosti: bývalý kostelík sv. Petra a Pavla přeměněný na rekreační objekt, několik dochovaných původních usedlostí a statků, roztroušená zástavba zasahuje až do klidného Slováckého údolí
Prklišov
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Pirkelsdorf. Malá vesnice, dříve samostatná obce, nyní součást obce Borušov. První písemná zmínka z r. 1365.
Přední Arnoštov
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Vorder Ehrnsdorf. Menší ves, součást Městečka Trnávky, kolem 50 obyvatel.
Zajímavosti: dochovaná zvonice, několik původních usedlostí, pod Arnoštovským vrchem partyzánský pomník
Radkov
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Rattendorf. Obec při toku řeky Třebůvky jihovýchodně od Moravské Třebové, původně slovanské osídlení. Už v r. 1306 připomínán Dětřich z Radkova. V současnosti zhruba 120 obyvatel.
Zajímavosti: severně od obce na hranici s katastrem Gruny pozůstatky Radkovského hradiska, u Třebůvky torzo Údolního (Dolského) mlýna, přímo v obci dochovány původní lidové usedlosti, zvonice
web obce
web obce
Radišov
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Rehsdorf. Malá ves při silnici ze Starého Město do Rychnova, součást Starého Města.
Zajímavosti: historizující kaple sv. Rocha z konce 19. stol.
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Rostitz. Obec pod východním svahem Horky, mezi silnicí z M. Třebové do Jevíčka a řekou Třebůvkou a železniční tratí na Chornice. První písemná zmínka k r. 1365. V současnosti cca 230 obyvatel.
Zajímavosti: zvonice, sloupy Nejsvětější Trojice, sloup se sochou sv. Rocha, dochované původní usedlosti
web obce
Rychnov na Moravě
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Reichenau. Dlouhá obec severně od Moravské Třebové podél silnice ze Starého Města do Žichlínku a Lanškrouna a podél Rychnovského potoka, který se u suchého poldru na severním konci obce vlévá do Moravské Sázavy. Poprvé v pramenech zmíněna k r. 1365. V současnosti přes 600 obyvatel.
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Reichenau. Dlouhá obec severně od Moravské Třebové podél silnice ze Starého Města do Žichlínku a Lanškrouna a podél Rychnovského potoka, který se u suchého poldru na severním konci obce vlévá do Moravské Sázavy. Poprvé v pramenech zmíněna k r. 1365. V současnosti přes 600 obyvatel.
Zajímavosti: přírodní dominantou pověstmi opředený Rychnovský vrch s poutním místem Mariánská studánka, zvaném též jako nová Mariazell; stavební dominantou pak barokní kostel sv. Mikuláše, v jeho blízkosti morový sloup a další sochy světců a fara, také dochovány typické hřebečské usedlosti a statky
web obce
Slatina
Morava, dříve soudní okres Jevíčko v politickém okrese Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
web obce
Morava, dříve soudní okres Jevíčko v politickém okrese Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Schlettau. Menší obec při silnice z Křenova do Letovic, součástí také osada Březinka s lupkovým dolem. Původně slovanské osídlení. V současnosti na 160 obyvatel.
Zajímavosti: ve středu obce kaple, několik dochovaných původních usedlostí.
web obce
Staré Město
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
web obce
Staré Město
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Altstadt. Původně slovanská obec, prvně uváděná v pramenech k r. 1234 jako místo zvané Třebov. Jméno později přeneseno na dnešní, příhodněji položenou Moravskou Třebovou a obec někdy označována jako Stará Třebová. V současnosti přes 1000 obyvatel, součástí dále dříve samostatné obce Radišov a Petrušov (viz výše) a osada Bílá Studně, místo zaniklých lázní.
Zajímavosti: dominantou kostel sv. Kateřiny s původní goticko-renesanční věží, další dominantní věží neobvyklá vížka hasičské zbrojnice; z památek dále bývalá rychta, fara, kaple na býv. hřbitově, u obce turistické a akrobatické letiště, kde se pořádá mistrovství ČR v letecké akrobacii
Něm. Suschitz. Součást města Moravská Třebová, její severní předměstí, dříve samostatná obec. Zajímavosti: několik dochovaných původních usedlostí, hasičská zbrojnice z r. 1930, dva smírčí kříže, u trati lichtenštejnský památník
Svojanov
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Wojes. Součást obce Borušov, dříve samostatná obec na říčce Mírovce, založená r. 1318 olomouckým biskupem. Rekreační oblast.
Něm. Wojes. Součást obce Borušov, dříve samostatná obec na říčce Mírovce, založená r. 1318 olomouckým biskupem. Rekreační oblast.
Zajímavosti: blízko lomy na maletínský pískovec, u silnice do Borušova tzv. formanský smírčí kříž
Třebařov
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Triebendorf. Dlouhá obec severně od Moravské Třebové, táhnoucí se podél silnice ze Třebové do Lanškrouna a Třebařovského potoka, prvně připomínána k r. 1267, kdy byl založen klášter Koruna Panny Marie, původně rozdělená na Malý a Velký Třebařov, nějakou dobu součást zábřežského panství, r. 1881 spojeny do jedné obce, později povýšení na městys. V současnosti na 900 obyvatel.
Zajímavosti: při severním konci nad řekou Moravskou Sázavou torzo augustiniánského kláštera Koruna Panny Marie, ve středu obce kostel Nejsvětější Trojice, secesní fara, vila obecního úřadu a secesní budova školy, řada dochovaných původních usedlostí a statků, na rynku a u kostela sochy Nejsvětější Trojice, na severu bývalý vodní mlýn s akvaduktem a soustava rybníků
Něm. Undangs. Vesnice podél Udáneckého potoka, součást města Moravská Třebová, dříve samostatná obec, prvně připomínaná v pramenech k r. 1365.
Zajímavosti: západně od vsi stávala vodní tvrz, dnes patrné pouze terénní náznaky, jedno ze zastavení Hřebečských důlních stezek.
Útěchov
Morava, dříve politický a soudní okres Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Uttigsdorf. Obec jižně od Moravské Třebové podél řeky Třebůvky, prvně připomínaná k r. 1365. V současnosti cca 330 obyvatel.
Něm. Uttigsdorf. Obec jižně od Moravské Třebové podél řeky Třebůvky, prvně připomínaná k r. 1365. V současnosti cca 330 obyvatel.
Zajímavosti: dominantami zvonice a hasičská zbrojnice, v obci bývalý lénní dvůr a několik původních usedlostí
web obce
Víska u Jevíčka
Morava, dříve soudní okres Jevíčko v politickém okrese Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
web obce
Víska u Jevíčka
Morava, dříve soudní okres Jevíčko v politickém okrese Moravská Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Dörfles. Malá obec severně od malohanáckého Jevíčka, jižně od Městečka Trnávky. První písemná zmínka z r. 1258. V současnosti 160 obyvatel.
Zajímavosti: dominantou věž hasičské zbrojnice, na návsi zvonice, blízko obce pietní místo – lesní hřbitov s hroby sovětských zajatců, kteří museli pracovat na tzv. Hitlerově dálnici, kterou dodnes připomínají terénní úpravy v okolí na západ od obecní zástavby
Něm. Seibelsdorf, Charlottendorf. Malé vesnice východně od Moravské Třebové při silnici do Mohelnice, součást obce Gruna. Vsi byly spojeny v r. 1960 pod názvem Žipotín, z původního Žipotína na jih od silnice na Mohelnici se ale zachovalo jen několik domů a kaple, na rozdíl od Karlína, kde se dochovala náves s kaplí a osada se rozrůstá o novou zástavbu.
Zajímavosti: dominantou jsou větrné elektrárny u Karlína, v Karlíně dále kaple a lidové usedlosti, pocházela odtud Anna Grommes z pověsti Annenruhe; v Žipotíně kaple
