Banín
Čechy, dříve politický a soudní okres Polička, nyní okres Svitavy
Něm. Bohnau. Menší obec jižně od Svitav, podél cesty odbočující ze silnice mezi Hradcem nad Svitavou a Březovou nad Svitavou, prvně připomínána k r. 1291. V současnosti cca 300 obyvatel.
Zajímavosti: dominantou gotický kostel sv. Barbory s dřevěným patrem věže, hřbitov se zvonicí s dřevěným patrem, dále fara, kaple sv. Jana Nepomuckého několik soch a dochovaných původních usedlostí
Čechy, dříve politický a soudní okres Polička, nyní okres Svitavy
Něm. Deutsch Bielau. Obec na místě dávné ochranné tvrze jižně od Svitav a jihozápadně od Březové nad Svitavou, prvně písemně připomínána k r. 1291, historie spjata s nedalekým hradem Svojanov. V současnosti na 500 obyvatel.
Zajímavosti: dominantou kostel Všech svatých, dále fara, několik soch a křížů a původních stavení, hromadný hrob židovských vězňů z brněneckého koncentračního tábora, v části zvané Amerika jeskyně zvané Čertovy díry
web obce
web obce
Čechy, dříve politický a soudní okres Polička, nyní okres Svitavy
Něm. Brünnlitz. Obec s částečně městskou zástavbou jižně od Březové nad Svitavou na zemské hranici mezi Čechami a Moravou, vzniklá spojením dvou větších obcí – Brněnce a Moravské Chrastové a menších – moravské Chrastové Lhoty a českým Podlesím – do jednoho celku nazvaného Brněnec. Původně ves Brněnec na české straně historické hranice, prvně připomínána k r. 1551, ještě v půlce 19. stol. pouze osada s několika domy. O ostatních částech obce viz dále. Celá obec v současnosti přes 1200 obyvatel.
Zajímavosti: chátrající areál továrny Oskara Schindlera z II. svět. války, zvonička na návsi, v Podlesí bývalý klášter přestavěný na bytový dům
Morava, dříve soudní okres Svitavy v politickém okrese M. Třebová, nyní okres Svitavy
Z historie: Ves Březová je prvně připomínána jako součást svitavského panství v majetku olomouckého biskupa v roce 1295, stejně tak obce Muzlov a Moravská Dlouhá, které jsou dnes součástí města. Březová byla trhovou vsí pro jižní část svitavského panství, král Vladislav II ji povýšil v roce 1497 na město, také udělil právo výročního trhu. Postupem času se tu rozvinula soukenická výroba, dále vznikly různé řemeslnické cechy, důležitou roli v hospodářství města hrály mlýny na Svitavě. Městu se však nevyhnuly přírodní katastrofy, válečné události nebo vyhrocení česko-německých sporů, které vyvrcholily po druhé světové válce odsunem německého obyvatelstva. Po válce ovšem hrozil Březové zánik kvůli rozšiřování ochranného pásma tzv. brněnského vodovodu. Od asanace bylo v 70. letech ustoupeno a v r. 1999 byl Březové vrácen statut města.
Zajímavosti: kostel sv. Bartoloměje, fara, radnice, domy s dřevěnými štíty, budova školy, sousoší sv. Jana Nepomuckého před školou a Budulínkovo muzeum hraček na Moravském náměstí; na hřbitově kaple sv. Anny, při silnici do Brněnce kaple Čtrnácti sv. pomocníků, nedaleko ní motokrosová dráha; nad městem dobře ukrytá rozhledna Járy Cimrmana; naučná stezka Údolím řeky Svitavy
Čtyřicet Lánů, resp. Lány
Morava, dříve soudní okres Svitavy v politickém okrese M. Třebová, nyní okres SvitavyNěm. Vierzighuben. Dříve samostatná obec, městys, na řece Svitavě, založená jako zemědělský doplněk Svitav, do r. 1848 sídlo správy svitavského panství, od r. 1960 součást města Svitavy a především jeho největší panelové sídliště. V současnosti přes 6 tisíc obyvatel.
Zajímavosti: dominantou je pseudorománský kostel sv. Josefa s býv. klášterem redemptoristů na rozhraní Lánů a Svitav (tzv. červený kostel), Dominantou obce na hranici Lánů a Svitav pseudorománský kostel sv. Josefa (tzv. červený kostel), dále kaple sv. Anny v jižní části a mariánská kaple na hranici katastru s Hradcem nad Svitavou, tzv. zámeček (dnes mateřská škola), dochovány s pozdějšími úpravami také zbytky původní zástavby, za novou zástavbou a stadionem Park patriotů a Vodárenský les s naučnou stezkou
Dětřichov
Čechy, dříve politický a soudní okres Litomyšl, nyní okres SvitavyNěm. Dittersdorf. Ves podél Dětřichovského potoka a silnice z Opatova do Kunčiny, prvně doložená k r. 1347. K obci náleží rekreační osada Vysoké Pole (něm. Hohenfeld) a v horní části Víska (něm. Stillfried).
Zajímavosti: dominantou ohrazený kostel sv. Petra a Pavla, brána do areálu zdobena vytesanými reliéfy, dochovány části původní zástavby, u obce rozlehlá obora s chovem daňků
Morava, dříve soudní okres Svitavy v politickém okrese M. Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Böhmisch/Mährisch Wiesen, původně samostatná obec Česká Dlouhá a osada Muzlova Moravská Dlouhá na česko-moravské zemské hranici, v r. 1950 sloučeny v jeden celek, později ves připojena k Březová. Česká Dlouhá v pramenech připomínána k r. 1437.
Zajímavosti: kaple sv. Dominika Savia a několik původních usedlostí
Morava, dříve soudní okres Svitavy v politickém okrese M. Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Ober Heinzendorf. Dlouhá, dříve samostatná obec v údolí podél silnice z Březové nad Svitavou na Pohledy, součást obce Pohledy. První písemná zmínka z r. 1270.
Zajímavosti: dominantou barokní kostel sv. Mikuláše, budova školy (obecní úřad), dále zachováno několik původních statků a usedlostí
Hradec nad Svitavou
Morava, dříve soudní okres Svitavy v politickém okrese M. Třebová, nyní okres Svitavy
Morava, dříve soudní okres Svitavy v politickém okrese M. Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Greifendorf, počeštěně Grándorf, současný název uměle vytvořen. Dlouhá obec podél řeky Svitavy, na severu stavebně srostlá s městskou částí Svitavy-Lány. První osídlení v neolitu, první písemná zmínka z r. 1270. Součástí i někdejší zájezdní hostinec Zavadilka u silnice I/43. V současnosti na 1700 obyvatel.
Zajímavosti: dominantou obce na návrší kostel sv. Kateřiny se hřbitovem, farou a bývalou školou, dále železniční viadukt, v jižní části na návrší kaple sv. Petra a Pavla, řada původních statků, hodnotný barokní sloup Nejsvětější Trojice
web obce
web obce
Čechy, dříve politický a soudní okres Litomyšl, nyní okres Svitavy
Něm. Schönhengst. Osada obce Koclířov na historické hranici mezi Moravou a Čechami, původně pouze na její české straně. Založena r. 1620, známá motoristům problematickým tunelem a zájezdním hostincem U Tety. V současnosti cca 20 obyvatel.
Zajímavosti: kaple sv. Josefa nad tunelem, dochovaná původní zástavba, vyhlídka U Tety výchozím místem Hřebečských důlních stezek, pod vedením vysokého napětí terénní pozůstatky středověkého hradu
Chrastová Lhota
Morava, dříve soudní okres Svitavy v politickém okrese M. Třebová, nyní okres Svitavy
Morava, dříve soudní okres Svitavy v politickém okrese M. Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Chrostau-Öhlhütten. Malá vesnice při odbočce ze silnice ze Svitav na Brno, součást Brněnce na moravské straně zemské hranice. První zmínka v r. 1513. Cca 80 obyvatel.
Zajímavosti: kaple a dřevěná zvonička.
Javorník
Morava, dříve soudní okres Svitavy v politickém okrese M. Třebová, nyní okres Svitavy
Javorník
Morava, dříve soudní okres Svitavy v politickém okrese M. Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Mohren. Obec severozápadně od Svitav při silnici na Litomyšl, dříve také součást Svitav, písemně prvně doložená k r. 1317. V současnosti cca 400 obyvatel.
Zajímavosti: kostelík Nejsvětější Trojice, nedaleko v lese prameniště řeky Svitavy a stezka po česko-moravském pomezí s řadou dochovaných či obnovených hraničních kamenů, evropské rozvodí na Javornickém hřebenu
Morava, dříve soudní okres Svitavy v politickém okrese M. Třebová, nyní okres Svitavy
Čechy, dříve politický a soudní okres Litomyšl, nyní okres Svitavy
Něm. Hermersdorf. Obec jihovýchodně od Svitav na česko-moravské hranici, původně větší samostatná obec Moravská Kamenná Horka, prvně zmíněná k r. 1270, a osada Koclířova Česká Kamenná Horka, sloučeny v r. 1949.
Zajímavosti: pův. gotický, barokně přestavěný kostelík sv. Máří Magdaleny se zvonicí s bedněným patrem z 15. stol., několik původních statků, v poli za kostelem historický orientační sloup, hraniční kámen, sochy sv. Trojice
Čechy, dříve politický a soudní okres Litomyšl, nyní okres Svitavy
Něm. Karlsbrunn. Obec podél řeky Loučné při hranici mezi Čechami a Moravou na její české straně, prvně zmíněná je k r. 1336. Jméno dle pověsti podle císaře Karla IV. Součástí obce je částečně moravská osada Ostrý Kámen (viz níže). Celkově na 400 obyvatel.
Zajímavosti: dominantou obce kostel sv. Bartoloměje, dále barokní fara s mansardovou střechou, márnice na hřbitově, dochována řada původních statků a usedlostí, budova školy, pramen řeky Loučné
Čechy, dříve politický a soudní okres Litomyšl, nyní okres Svitavy
Něm. Ketzelsdorf. Obec mezi Svitavami a Moravskou Třebovou na české straně moravsko-české hranice, prvně zmíněná r. 1347. Součástí osada Hřebeč. V současnosti přes 700 obyvatel.
Zajímavosti: redemptoristický klášter s kostelem (Českomoravská Fatima, poutní místo), kostel sv. Jakuba St. a sv. Filomény se hřbitovem a křížovou cestou, fara, býv. renesanční letohrádek adaptovaný pro bydlení, lidové stavby (roubené a vierkanthofy), pramen Třebovky
Čechy, dříve politický a soudní okres Litomyšl, nyní okres Svitavy
Něm. Kukele. Víska při silnici ze Svitav do Litomyšle na české straně zemské hranice, dříve osada obce Mikuleč, písemně prvně doložená k r. 1748.
Zajímavosti: v okolí řada hraničních kamenů, ať už původních či replik, naučná stezka Na pomezí Čech a Moravy, na katastru obce v lese Brand Památník včelích matek
Čechy, dříve politický a soudní okres Litomyšl, nyní okres Svitavy
Něm. Neu Bielau. Obec stavebně propojená s Bělou nad Svitavou, spjaty také historicky, nejen dobou založení. V pramenech se objevují obě jména – jak Lavičné, tak Nová Bělá. V současnosti přes 100 obyvatel.
Zajímavosti: kaple sv. Jana a Pavla, budova školy, kovárna, několik původních usedlostí
web obce
Mikuleč
web obce
Mikuleč
Čechy, dříve politický a soudní okres Litomyšl, nyní okres Svitavy
Něm. Nikl. Obec při silnici ze Svitav do Litomyšle, prvně doložená k r. 1347 jako součást litomyšlského biskupského majetku. V současnosti cca 240 obyvatel.
Zajímavosti: kostelík sv. Jiří s malbami podle návrhu M. Alše v interiéru, secesní fara, budova školy, výchozí místo trasy po Javornickém hřebenu
web obce
web obce
Moravská Chrastová
Morava, dříve soudní okres Svitavy v politickém okrese M. Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Mährisch Chrostau. Původně slovanská obec ležící na levém břehu řeky Svitavy, na moravské straně historické hranice mezi Moravou a Čechami, největší místní část obce Brněnec. Založena někdy začátkem 13. století, první zmínka z r. 1323. Při záboru pohraničí v roce 1938 byla o obec svedena bitva, i přes vítězství československé strany však obec byla zabrána. V současnosti cca 700 obyvatel.
Zajímavosti: kaple sv. Isidora a hostinec s mansardovou střechou, památkou vila obecního úřadu a evangelický kostel nad hlavní silnicí směrem na Březovou, památník padlým v bitvě o M. Chrastovou, několik dalších historických vil. Tradiční akcí je jarní divadelní přehlídka Sněhový Brněnec.
Morava, dříve soudní okres Svitavy v politickém okrese M. Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Mährisch Lotschnau. Dříve samostatná obec, od r. 1960 součást města Svitavy podél silnice na Českou Třebovou a Lanškroun, prvně připomínaná r. 1329.
Zajímavosti: na místě kaple stržené v 70. letech 20. stol. dřevěný kříž, dochováno několik původních statků a usedlostí, v okolí hraniční kameny, pramen Svitavy a naučné stezky v lese za rybníkem Rosnička, smírčí kříž při silnici na Opatovec, discgolfové hřiště
Morava, dříve soudní okres Svitavy v politickém okrese M. Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Mußlau. Zaniklá obec mezi Hradcem nad Svitavou a Březovou na moravské straně zemské hranice, katastr součástí Březové. Zánik po r. 1948 kvůli vzniku ochranného pásma vodního zdroje, dodnes stojí pouze jediný dům u železniční trati a kaple sv. Františka Xaverského u silnice.
Zajímavosti: nedávno znovudostavěná kaple sv. Františka Xaverského, ochranné pásmo tzv. brněnského vodovodu
Čechy, dříve politický a soudní okres Litomyšl, nyní okres Svitavy
Něm. Abtsdorf. Dlouhá obec táhnoucí se podél silnice ze Svitav na Českou Třebovou a Lanškroun, založená kolem r. 1247, v r. 1358 poprvé zmíněn kostel, nějakou dobu status městečka. Ve 14. stol. budovány rybníky, řada existuje dodnes, např. největší Hvězda. Součástí obce osady Zádolka a Nový Rybník při železniční zastávce Semanín, dále chatové osady jako Hvězda, Černý Rybník. V současnosti přes 1100 obyvatel.
Zajímavosti: dominantou obce kostel sv. Antonína s mohutnou věží, dále barokní fara, kaple Jana Nepomuckého, lidové roubené stavby, sochy sv. Trojice a sv. Jana Nepomuckého, soustava rybníků, v lesích u Semanína přírodní rezervace Králova zahrada a Psí kuchyně
Čechy, dříve politický a soudní okres Litomyšl, nyní okres Svitavy
Něm. Überdorfel. Obec spjatá s vedlejším Opatovem na sever od Svitav, jejími součástmi jsou stavebně propojené osady Český Lačnov, Košíře a Nový a Starý Valdek. První písemná zmínka v r. 1347. V současnosti cca 700 obyvatel.
Zajímavosti: kostel Narození Panny Marie a fara v Košířích, kaple sv. Václava v Opatovci, socha Nejsvětější Trojice v Českém Lačnově a další sochy a kříže, pozůstatky původní zástavby, rybníky Pařez a Sychrovec
Morava, dříve soudní okres Svitavy v politickém okrese M. Třebová, nyní okres Svitavy
Čechy, dříve politický a soudní okres Litomyšl, nyní okres Svitavy
Něm. Rausenstein. Osada obce Karle na historické hranici mezi Moravou a Čechami západně od Svitav, původně dvě samostatné osady Český a větší Moravský Ostrý Kámen, v dávné době zde možná stál hrádek Rasenstein.
Zajímavosti: kaple sv. Cyrila a Metoděje, moderní dominantou jsou tři tubusy větrných elektráren, u lesa na naučné stezce obnovené sousoší Nejsvětější Trojice
Pohledy
Morava, dříve soudní okres Svitavy v politickém okrese M. Třebová, nyní okres Svitavy
Morava, dříve soudní okres Svitavy v politickém okrese M. Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Pohler. Dlouhá obec rozkládající se podél silnice ze Svitav na Křenov, spojena v jeden celek s obcí Horní Hynčina podél silnice na Březovou (viz výše). V současnosti přes 300 obyvatel.
Zajímavosti: kaple sv. Víta ve středu vsi, lesní kaplička sv. Víta nad silnicí na Křenov, několik původních lidových usedlostí, v části Samoty větrné elektrárny
web obce
web obce
Čechy, dříve politický a soudní okres Polička, nyní okres Svitavy
Něm. Pulpetzen. Menší ves podél silnice z Brněnce na Vítějeves, na pravém břehu řeky Svitavy a české straně historické zemské hranice mezi Čechami a Moravou, pod kopcem Padělky, součást obce Chrastavec. Zhruba 100 obyvatel.
Zajímavosti: na severním konci vila továrnické rodiny Löw-Beer (mj. bývalé textilky v Brněnci), uprostřed obce upravená studánka s pitnou vodou, zbytky původní zástavby
Morava, dříve soudní okres Svitavy v politickém okrese M. Třebová, nyní okres Svitavy
Čechy, dříve politický a soudní okres Polička, nyní okres Svitavy
Něm. Böhmisch/Märisch Rothmühl. Dlouhá obec při silnici z Hradce nad Svitavou na Poličku jihozápadně od Svitav, středem obce prochází hranice mezi Čechami a Moravou částečně tvořená Radiměřským potokem, dříve šlo o dvě samostatné obce – ves Českou a městys Moravskou Radiměř. Sloučeny byly v r. 1949. První zmínka z r. 1291. Součástí i samota Nový Svět směrem k Hradci nad Svitavou. V současnosti přes 1100 obyvatel.
Něm. Böhmisch/Märisch Rothmühl. Dlouhá obec při silnici z Hradce nad Svitavou na Poličku jihozápadně od Svitav, středem obce prochází hranice mezi Čechami a Moravou částečně tvořená Radiměřským potokem, dříve šlo o dvě samostatné obce – ves Českou a městys Moravskou Radiměř. Sloučeny byly v r. 1949. První zmínka z r. 1291. Součástí i samota Nový Svět směrem k Hradci nad Svitavou. V současnosti přes 1100 obyvatel.
Zajímavosti: dominantou barokní kostel sv. Anny, s areálem kostela je dřevěným mostkem propojena sousedící fara, dále "horní" kaple sv. Jana Nepomuckého, "dolní" kaple sv. Josefa, několik výklenkových kapliček po celé obci, dochována řada původních usedlostí
web obce
web obce
Morava, dříve soudní okres Svitavy v politickém okrese M. Třebová, resp. soudní a politický okres M. Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Nieder/Ober Rauden. Obec východně od Březové nad Svitavou podél silnice z Moravské Chrastové do Křenova, vzniklá spojením dvou původně samostatných osad Dolní a Horní Rudná v r. 1949. První zmínka o Horní k r. 1365, o Dolní k r. 1513. V současnosti cca 160 obyvatel.
Zajímavosti: kaple sv. Jana a Pavla, bývalá rychta, dochované pozůstatky původní zástavby
web obce
Sklené
Morava, dříve soudní okres Svitavy v politickém okrese M. Třebová, nyní okres Svitavy
web obce
Sklené
Morava, dříve soudní okres Svitavy v politickém okrese M. Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Glaselsdorf. Obec podél silnice ze Svitav na Křenov, prvně doložená k r. 1317. V současnosti cca 230 obyvatel.
Zajímavosti: dominantou kostel sv. Petra a Pavla z r. 1914 na místě staršího gotického, hřbitov obepnutý zdí s barokní bránou a márnicí s mansardovými střechami, nedaleko ruiny barokní kaple, pozůstatky původní zástavby
Morava, dříve soudní okres Svitavy v politickém okrese M. Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Zwittau. S necelými sedmnácti tisíci obyvateli jsou Svitavy největší město Hřebečska. Leží na řece Svitavě, která městu podle pověsti dala jméno a která nedaleko pramení, ve sníženině mezi mírně se svažujícím Hřebečovským hřbetem na východě a Javornickým hřebenem na západě. Město je průmyslovým, obchodním i správním centrem oblasti. Sídlí zde čtyři střední školy, nemocnice je jedním z páteřních zdravotnických zařízení Pardubického kraje. Kulturní vyžití nabízí během roku Městské muzeum a galerie, kulturní centrum Fabrika nebo Divadlo Trám. Svitavy jsou posledním moravským městem na silnici I/35 z Olomouce na Hradec Králové a přirozeným centrem západní části Hřebečska. V současnosti je tvoří kromě historického města a předměstí také Lány a Lačnov, viz výše.
Z historie: Poprvé je město zmíněno v listině z r. 1256, která urovnávala územní spor mezi litomyšlskými premonstráty, kteří zde založili původní osadu zvanou Stará Svitava s kostelem sv. Jiljí, a olomouckým biskupstvím ve prospěch biskupa. Novou osadu v místech dnešního náměstí Míru kolonizovali na pozvání biskupa Bruna ze Schauenburka němečtí osadníci. Postupem času se město rozrůstalo, bylo opevněno, stalo se obchodním a řemeslnickým centrem oblasti. V r. 1538 byla zřízena radnice, čímž se město stalo samostatným subjektem, byť závislým na biskupství. Po třicetileté válce město znovu rostlo do krásy, roste objem textilní výroby, která později vynesla městu označení Moravský Manchester. Rozvoj města na čas zbrzdil obrovský požár v r. 1781, kdy lehla popelem většina města, ovšem brzy Svitavy povstaly a nadále rostly. Malou výhrou nad vedlejší Moravskou Třebovou, konkurentem v průmyslu a od roku 1848 sídlem politického okresu, bylo zprovoznění železnice z Brna do České Třebové v roce 1851. Po druhé světové válce bylo odsunuto původní německé obyvatelstvo, noví obyvatelé přišli především z jižní a střední Moravy. V r. 1960 se Svitavy stávají centrem okresu, který nerespektuje zemskou hranici a je připojen k Východočeskému kraji. Po r. 1989 dochází k proměně zdejšího původně především textilního průmyslu, také například ke generální rekonstrukci historického náměstí Míru.
Zajímavosti: historické centrum je městskou památkovou zónou, náměstí Míru má druhé nejdelší podloubí v ČR, dominantami náměstí kostel v horní části Navštívení Panny Marie a mariánský sloup, ve střední části stará radnice a dům U Mouřenína, ve spodní části Ottendorferova knihovna (muzeum esperanta), nejstarší stavbou města je hřbitovní kostel sv. Jiljí, ve městě dále několik zajímavých vil dřívějších podnikatelů, např. Budigova vila (městské muzeum) nebo Langrova vila (městský úřad), dochováno torzo městského opevnění s baštou, zelenou oázou park Jana Palacha, v něm socha Mateřské lásky a památník Oskara Schindlera naproti jeho rodnému domu, rekreační zóna u rybníka Rosnička, z města vychází naučná stezka Na pomezí Čech a Moravy, u silnice na Moravskou Třebovou torzo židovského hřbitova.
Tradiční akce: Festival amatérských pěveckých sborů, Hledání hvězdy Davidovy (výstavy, přednášky, projekce), Masopust, Pouť ke sv. Jiljí, Svitavský Fanda (divadelní festival), Svitavský dýchánek (divadelní festival), Den rododendronů & Voříškiáda, Slavnost dechových hudeb, Svatováclavský košt, PoSeD (divadelní přehlídka), Vánoční bigbít, festival Rosnička
Morava, dříve soudní okres Svitavy v politickém okrese M. Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Stangendorf. Dlouhá obec západně od Svitav, poprvé zmiňovaná v pramenech k r. 1320. V současnosti zhruba 950 obyvatel.
Zajímavosti: dominantou barokní kostel sv. Ondřeje, dochováno několik typických hřebečských statků – vierkanthofů či bývalá rychta (dnes obytný dům), v budově obecního úřadu Muzeum venkovských řemesel, na horním konci památná Vendolská lípa a kaple, v lese za obcí Cikánčina studánka, v polích na jih od obce vyhlídkový altán. Ve vsi funguje záchranná stanice pro zvířata Zelené Vendolí.
Morava, dříve soudní okres Jevíčko v politickém okrese M. Třebová, nyní okres Svitavy
Něm. Selsen. Malá obec v lese severovýchodně od Moravské Chrastové, v kopci Chvalka. První zmínka k r. 1317. K vísce patří ještě nedaleká osada Horákova Lhota, zmíněná prvně k r. 1544.
Zajímavosti: pozůstatky původní zástavby, ve Lhotě památná lípa a dřevěná zvonička
