Dolní Bušínov
Morava, dříve politický a soudní okres Zábřeh, nyní okres Šumperk
Něm. Nieder Busele. Rekreační oblast jižně od Zábřeha, součást města, osada poprvé doložená k r. 1275.
Hynčina
Morava, dříve politický a soudní okres Zábřeh, nyní okres Šumperk
Hynčina
Morava, dříve politický a soudní okres Zábřeh, nyní okres Šumperk
Něm. Heinzendorf. Obec jihozápadně od Zábřeha, původně osady Dolní Hynčina a Hynčinov, uprostřed kopců Zábřežské vrchoviny. První zmínka z r. 1391. Součástí osady Křižanov a Dlouhá Ves, také samota Zejfy v místě ve středověku zaniklé vsi Ospit, Křižanov uváděn již k r. 1338. V současnosti cca 180 obyvatel.
Zajímavosti: dominantou kostel sv. Stanislava, dále kaple sv. Anny, socha Immaculaty, několik původních usedlostí, v Křižanově a Dlouhé Vsi kapličky
Jestřebíčko a Pobučí
Morava, dříve politický a soudní okres Zábřeh, nyní okres Šumperk
Slavoňov
Morava, dříve soudní okres Mohelnice v politickém okrese Zábřeh, nyní okres Šumperk
Vlachov
Morava, dříve soudní okres Mohelnice v politickém okrese Zábřeh, nyní okres Šumperk
Zábřeh
Morava, dříve politický a soudní okres Zábřeh, nyní okres Šumperk
Morava, dříve politický a soudní okres Zábřeh, nyní okres Šumperk
Něm. Klein-Jestreb, Pobutsch. Osady, místní části obce Jestřebí (ta ale měla téměř ryze české obyvatelstvo) jižně od Zábřeha, Jestřebíčko poprvé zmiňované v r. 1582, Pobučí již v r. 1275.
Zajímavosti: v Jestřebíčku kaple sv. Františka z Assisi, v Pobučí kostel sv. Petra a Pavla
Morava, dříve soudní okres Mohelnice v politickém okrese Zábřeh, nyní okres Šumperk
Něm. Schützendorf. Dříve samostatná obec, nyní součást obce Lukavice, při hlavním tahu Mohelnice – Zábřeh. V pramenech poprvé připomínána k r. 1273.
Zajímavosti: kaple Panny Marie Pomocnice křesťanů, bývalá rychta, několik křížů a boží muka, za obcí u polní cesty do Pobučí trojiční sloup
Morava, dříve soudní okres Mohelnice v politickém okrese Zábřeh, nyní okres Šumperk
Něm. Wolledorf. Dříve samostatná obec založená r. 1824, nyní součást obce Lukavice, mezi hlavním tahem Mohelnice – Zábřeh a železničním koridorem.
Zajímavosti: kaple sv. Floriána
Morava, dříve politický a soudní okres Zábřeh, nyní okres Šumperk
Něm. Hohenstadt. Město na řece Moravská Sázava, která se nedaleko vlévá do Moravy. Z jihu a západu je ohraničeno vrcholky Zábřežské vrchoviny, samotné město leží v nížině Hornomoravského úvalu, jeho průměrná nadmořská výška činí 285 m n. m. Zábřeh je železničním uzlem – prochází jím hlavní trať Olomouc – Praha a vychází z něj tratě do Šumperka a do Hanušovic a Jeseníku. Městem také prochází důležitá silnice spojující Šumpersko a Jesenicko se silnicí I/35, resp. D35. Kromě samotného Zábřeha patří k městu i dříve samostatné vsi Hněvkov, Pivonín a Václavov, které se ovšem neřadily k Hřebečsku. V současnosti má Zábřeh přes 14 tisíc obyvatel.
Z historie: Zábřeh je prvně připomínán k r. 1254 jako osada na levém břehu Moravské Sázavy, jejíž hlavní úlohou byla nejspíše obrana brodu přes řeku. V r. 1278, byl již městem. Ve středověku se často střídali majitelé, rozvoj přinesl příchod rodu Tunklů, kteří si město zvolili za své sídlo a udělili mu řadu výsad a práv, mimo jiné také založili síť rybníků, z níž se dodnes zachoval pouze Oborník. V 16. století město patřilo Boskovicům, ovšem pro jejich angažovanost ve stavovském povstání město přešlo do majetku Lichtenštejnů, kteří jej vlastnili až do první republiky. Zlomovým byl r. 1845, kdy se Zábřeh díky železnici stal důležitým centrem oblasti. Po druhé světové válce byli z města odsunuti němečtí obyvatelé, noví osídlenci přišli nejen z různých koutů Moravy. Dnes je Zábřeh znám hlavně jako uzlová železniční stanice, ovšem město také „žije“ – např. směrem k obci Nemile rostou rodinné domy, centrum včetně zámku (sídla městského úřadu) prochází postupnou rekonstrukcí.
Zajímavosti: zámek na místě původní hradu (dnes městský úřad), kostel sv. Bartoloměje, kostel sv. Barbory, evangelický kostel, na nám. dům Pod Podloubím (muzeum) a kašna, zbytky hradeb, areál vlakového nádraží – zejm. výpravní budova, někdejší sklad fy Kleinů a socha J. Eskymo Welzla, malý zámek na Skaličce, v některých částech dochována původní lidová stavení, naučná stezka Údolím Moravské Sázavy
Tradiční akce: Welzlování (sportovně-kulturní recesistický festival), Moravský vrabec (hudební festival), Zábřežský slavíček (přehlídka dětských pěv. sborů), Kálikův podzim (přehlídka pěv. sborů), Festival tanečního mládí, Po stopách Eskymo Welzla (turistický pochod), Podhůřím Jeseníků (turistický pochod), Léto u zámku (kult. festival), Jazz in hall (hudební festival).
Z historie: Zábřeh je prvně připomínán k r. 1254 jako osada na levém břehu Moravské Sázavy, jejíž hlavní úlohou byla nejspíše obrana brodu přes řeku. V r. 1278, byl již městem. Ve středověku se často střídali majitelé, rozvoj přinesl příchod rodu Tunklů, kteří si město zvolili za své sídlo a udělili mu řadu výsad a práv, mimo jiné také založili síť rybníků, z níž se dodnes zachoval pouze Oborník. V 16. století město patřilo Boskovicům, ovšem pro jejich angažovanost ve stavovském povstání město přešlo do majetku Lichtenštejnů, kteří jej vlastnili až do první republiky. Zlomovým byl r. 1845, kdy se Zábřeh díky železnici stal důležitým centrem oblasti. Po druhé světové válce byli z města odsunuti němečtí obyvatelé, noví osídlenci přišli nejen z různých koutů Moravy. Dnes je Zábřeh znám hlavně jako uzlová železniční stanice, ovšem město také „žije“ – např. směrem k obci Nemile rostou rodinné domy, centrum včetně zámku (sídla městského úřadu) prochází postupnou rekonstrukcí.
Zajímavosti: zámek na místě původní hradu (dnes městský úřad), kostel sv. Bartoloměje, kostel sv. Barbory, evangelický kostel, na nám. dům Pod Podloubím (muzeum) a kašna, zbytky hradeb, areál vlakového nádraží – zejm. výpravní budova, někdejší sklad fy Kleinů a socha J. Eskymo Welzla, malý zámek na Skaličce, v některých částech dochována původní lidová stavení, naučná stezka Údolím Moravské Sázavy
Tradiční akce: Welzlování (sportovně-kulturní recesistický festival), Moravský vrabec (hudební festival), Zábřežský slavíček (přehlídka dětských pěv. sborů), Kálikův podzim (přehlídka pěv. sborů), Festival tanečního mládí, Po stopách Eskymo Welzla (turistický pochod), Podhůřím Jeseníků (turistický pochod), Léto u zámku (kult. festival), Jazz in hall (hudební festival).
