Hřebečsko nese jméno podle hřbetu, který se v délce kolem 25 km táhne severojižním směrem téměř od Lanškrouna ku Březové nad Svitavou a de facto dělí centrální část na Svitavsko a Moravskotřebovsko. Na tom by nebylo nic k podivení, kdyby ovšem Hřebečovský hřbet nebyl odborníky označován za dokonalou, tedy nejlepší, ukázku kuesty na území České republiky.
Co je to kuesta? V oboru geomorfologie se tímto termínem označuje profilově asymetrický vrchol hory nebo hřebenu – jen si vybavte cestu ze Svitav do Moravské Třebové: od Svitav kolem Koclířova až ke známému tunelu na Hřebči je stoupání do kopce pouze mírné, ke Třebové je to však pořádný „sešup“. Kdybychom „šli do nitra“ hřbetu, zjistíme, že tuto asymetrii tvoří mírně ukloněné vrstvy hornin – pro představu: zkuste z knihovny vytáhnout několik knih, zbývající postupně popadají na polici na sebe a utvoří takovou „knižní kuestu“.
![]() |
Vstup do dolu Hugo Karel (MV) |
Léta pak na hornickou činnost na Hřebči upomínaly jen zarůstající koleje, zatarasené či jinak uzavřené vstupy do štol a výstražné tabulky o nebezpečí v poddolovaném území. Nadšenci však nechtěli nechat na tuto část minulosti Hřebečska zapomenout a od poloviny 90. let byly prováděny na úzkorozchodce „záchranné“ práce, které pokračují dodnes. Přestože není záchrana tohoto unikátu zdaleka u konce, vládne již několik let na trati během sezony od května do září turistický ruch a v areálu bývalé šamotky funguje neustále se k lepšímu měnící Průmyslové muzeum Mladějov.
Rozhledna Strážný vrch (MV) |
Rezavý potok (MV) |
Na závěr nesmíme zapomenout ještě na jednu zajímavost pojící se k Hřebečovskému hřebeni. Při stavbě mostu k Hřebečskému tunelu vznikl pod jeho pilíři optický klam, který nejednomu laikovi i odborníkovi zamotal na první pohled hlavu. Auta jezdí do kopce, láhve se kutálejí do kopce… Přitom si s námi jen hraje náš nedokonalý zrak, protože vše je, jak má dle přírodních zákonů být, a žádná magnetická anomálie se nekoná.
Martin Višňa
s využitím: hrebecskedulnistezky.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat