Ač je dnes jako Hřebečsko prezentována pouze Moravskotřebovská kotlina a její okrajové vrcholky včetně štolami prošpikovaného Hřebečovského hřbetu a jen tu a tam se ke společné historii přihlásí i Svitavy, souvislé německé osídlení v této oblasti na pomezí Čech a Moravy sahalo na východě až k Mohelnici. A právě nedaleko tohoto města, které je dnes chápáno spíše jako nejsevernější místo úrodné Hané, lze najít druhý hřebečský div.
Víska Vyšehorky leží na silnici z mohelnické části Podolí do Líšnice, pod svahy motoristy známého „Mohelničáku“. Mezi několika domy vesničky, která je součástí právě nedaleké Líšnice, se ukrývá maličký poklad, pozdně románský kostel Všech svatých, který pamatuje dobu před sedmi sty lety. Není to kostel nijak velký, avšak stačí pohled na něj a člověk jako by se ocitl v dávném středověku. Vyšehorský kostelík totiž za celou dobu své existence, jejíž počátek se odhaduje na polovinu 13. století, neprošel žádnou výraznou přestavbou, jako se tomu stávalo ve městech i obcích vždy, když do módy vešel nový stavební a životní styl.
 |
| Kostel ve Vyšehorkách (MV) |
Samozřejmě se mu nevyhnuly v běhu času úpravy, například přístavba renesanční kaple v roce 1529 či barokizace oken a vstupního portálu v 18. století, a pohromy. Ta poslední v podobě ničivého požáru přišla při bouřce v červenci 1957, kdy oheň zničil všechny dřevěné části kostelíka – střechu, kůr nebo podsebití zvonice, také téměř veškeré vnitřní vybavení. V 60. letech započala rekonstrukce starobylého vesnického chrámu, kdy byl provizorně zastřešen šindelem a bylo obnoveno dřevěné podsebití, ještě před zahájením prací byl vyhořelý kostel v květnu 1958 zapsán na seznam českých kulturních památek. Provizorium pak trvalo až do let devadesátých, kdy byla obnova kostela dokončena (mimo jiné obnoveny nástěnné malby či odstraněny barokní úpravy oken). V roce 1997 byl kostel Všech svatých znovu vysvěcen.
 |
| Kostel sv. Barbory v Baníně (MV) |
Malebný kostelík ve Vyšehorkách se dá bezpochyby označit jako vzhledem nejpůvodnější chrám na Hřebečsku. Podobným, ale mladších duchem historie může zaujmout také kostel sv. Barbory v Baníně. Ten pochází z počátku 14. století a původně byl budován jako opevněný kostel, jak bývalo na Hřebečsku zvykem a co dosvědčují dřevěná podsebití nejen na samotném chrámu, ale také zvonici, kterou se do areálu kostela vchází. A zvonice s dřevěným patrem stojí i u kostelů v Kamenné Horce, Semaníně nebo v Jedlové, tamní kostely již ale dávno nemají svoji původní podobu.
A propos když jsme u těch podivuhodných kostelů, řada lidí považuje za nejkrásnější kostelní stavbu na Hřebečsku barokní kostel sv. Jana Křtitele v Křenově a dle tradice je jeho podoba připisována slavnému architektovi Janu Blažeji Santini-Aichlovi, který má „na svědomí“ například světově oceňovaný poutní kostel na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, který je zapsán na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Avšak podle odborníků jde o vzdálený ohlas mistrova stavitelství, a to v některých ohledech ještě sotva průměrný...
Martin Višňa
s využitím: regionmohelnicko.cz, santini.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat