Ještě docela nedávno by označil zámecký areál v Moravské Třebové za zajímavý pouze milovník architektury, který by však při pohledu na něj uronil nejednu slzu. Zámek po válce chátral a postupně se měnil v ruinu. Po roce 1989 však přešel do majetku radnice a postupem času vstal jak bájný Fénix z popela. Až by se chtělo říci – bohudík.
Vždyť zámek, který stojí na místě původního panského hradu za jihovýchodním rohem centrálního náměstí, i když vypadal poněkud jinak než v současné době, pamatuje slavnou éru Moravské Třebové, kdy se jí jako sídlu Ladislava Velena ze Žerotína, významného šlechtice přelomu 16. a 17. století, přezdívalo Moravské Athény. To pro množství učenců, umělců nebo také alchymistů, kterými se obklopoval, podobně jako například císař Rudolf II na Pražském hradě. Avšak třicetiletá válka období všeobecného rozmachu města uťala, Velen musel emigrovat a jeho majetek získal, jako řadu dalších panství na Moravě, do své správy Karel z Lichtenštejna. Ale to už je smutnější část historie…
 |
| Raně renesanční portál (MV) |
Ještě v pramenech z roku 1464 se mluví o třebovském hradu. Dvacet let nato však kupuje panství Ladislav Černohorský z Boskovic, který následně započal s přestavbou hradu na pohodlnější sídlo v duchu počínající éry renesance, s níž se seznámil za svých mladických cest za vzděláním v Itálii. Dodnes jsou zachovány klenuté pozdně gotické sklepy, později empirově upravované východní křídlo s rytířským sálem, ale především kamenný portál současné jižní brány, který je datován rokem 1492 a spolu s věží zámku v Tovačově je označován za nejstarší renesanční památku na sever od Alp. Portál je navíc osazen kamennými reliéfy Ladislava z Boskovic a jeho manželky Magdalény z Dubé a Lipé, které jsou jen o tři roky mladší (na bráně jsou v současnosti kopie, originály je možné zhlédnout v rámci expozice Poklady Moravské Třebové ve výstavních prostorách zámku).
 |
| Manýristické arkády zámku (MV) |
Raně renesanční boskovický zámek byl později svými pány upravován, ale nikterak výrazně. Zásadním stavebním zásahem do areálu bylo až budování manýristických arkádových křídel za Ladislava Velena, který se však dokončení kvůli emigraci nedočkal. Stavbu, která patří k nejskvostnějším ukázkám tamního stavitelství ve střední Evropě, údajně projektoval italský architekt Giovanni Maria Filippi ze dvora Rudolfa II., realizoval ji však taktéž Ital Giovanni Motalla z Bonamonte, kterého si nakonec oblíbili městští radní. Dílo dokončil až za Karla z Lichtenštejna, který zde již ale nesídlil, čímž zámek i město ztratily na významu.
Důležitým mezníkem v historii zámku, který za Lichtenštejnů sloužil jako úřednické kanceláře, je pak až rok 1840. Po požáru, který zdevastoval značnou část města a také zámku, byla zbořena většina starého boskovického sídla, zbylé východní křídlo pak bylo empirově upraveno, čímž dostal zámek svoji současnou podobu o půdorysu ve tvaru písmene U s na jih otevřeným nádvořím.
 |
| Branka v jihovýchodní ohradní zdi zámku (MV) |
Nová éra zámku začala až na samém konci 20. století, kdy se město ujalo rekonstrukce zchátralého skvostu, která mu vrátila zašlou krásu a i část dávné slávy. Vždyť expozice alchymistické laboratoře, která upomíná právě na dobu Ladislava Velena, nebo středověká mučírna lákají mezi zámecké arkády a do zámeckých sklepení stovky turistů, a to ještě nemluvě o nejrůznějších kejklích a kratochvílích, které se na zámeckém nádvoří dějí v průběhu roku…
Když už jsme připomínali dobu Ladislava Velena, tak je zapotřebí zmínit ještě jednu stavbu, která je s jeho jménem spojena. Velen totiž vlastnil krom jiných také ves Tatenice, kde nechal přestavět tamní tvrz na renesanční lovecký zámeček. Ten se, pravda, svou psaníčkovou omítkou jen stěží může rovnat světově proslulému zámku v Litomyšli, ale i tak stojí za návštěvu, byť omezenou úředními hodinami tatenického obecního úřadu, který v zámku sídlí.
 |
| Zámek Tatenice (MV) |
Martin Višňa
s využitím: zamekmoravskatrebova.cz, hrady.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat