Němci vyhlášení Československa neuznali

Osmadvacátého října si připomínáme výročí vzniku Československa, den, kdy v roce 1918 muži 28. října, pánové Rašín, Švehla, Soukup, Stříbrný a Šrobár, vyhlásili samostatnou republiku. Jenže Hřebečsko se, stejně jako další německé oblasti v Čechách a na Moravě, k nově vzniklé ČSR odmítlo připojit…

Němci se již od poloviny října usilovně snažili o vznik provincie Sudetenland s centrem v Opavě, do které by bylo zahrnuto kromě dřívějšího rakouského Slezska také Hřebečsko. Rakouští mocnáři se ještě pokoušeli o vytvoření jakési federativní monarchie, 21. října byl však vyhlášen společný stát Deutsch-Österreich, jehož součástmi se měly stát právě vytvářené provincie v pohraničí vznikajícího československého státu. Němečtí nacionalisté ve Svitavách, Moravské Třebové a okolí nebyli proti, ba naopak. Telegram o vyhlášení Československé republiky byl 28. října ignorován, 30. října se Hřebečsko připojilo ke vzniklé provincii Sudetenland a den nato němečtí představitelé oblast oficiálně přihlásili k Deutsch-Österreich.

V okolních českých městech – Litomyšli, Poličce či Jevíčku – přitom vznikaly národní výbory a odstraňovaly se symboly rozpadnuvšího se rakouského mocnářství. Ve Svitavách sice vznikl český národní výbor také, ale vzhledem k riziku ozbrojené akce a krveprolití z německé strany musel pracovat ilegálně. Ve městě i v sousední Moravské Třebové ke srážkám však došlo (ve Třebové prý nechal majitel jednoho z domů na náměstí prostřelená okna až do roku 1928). Není divu, když se Němci na Hřebečsku sice připojili k provincii Sudetenland, ovšem zkraje listopadu začali uvažovat o samostatné uzavřené oblasti, Schönhengstgau, kde by česká menšina neměla vůbec žádná práva. Tato třetí varianta získávala postupně na sympatiích u oblastních politiků. Nové samosprávné území mělo zahrnout všechny německé obce soudních okresů Svitavy, Moravská Třebová, Jevíčko, Polička, Litomyšl, Ústí nad Orlicí, Lanškroun, Štíty, Uničov a Mohelnice, celkem 133 obcí s rozlohou 118 km2 a počtem obyvatel téměř 130 tisíc osob. 10. listopadu byla vytvořena Krajská národní rada pro Hřebečsko se sídlem v Moravské Třebové, ta odmítla příslušnost k Československé republice.

Dění na Hřebečsku samozřejmě nezůstalo bez povšimnutí patřičných státních orgánů – české úřady zastavily do oblasti dodávky potravin a uhlí, což značně zkomplikovalo obyvatelům Hřebečska život, ovšem vyjednávání s Čechy bylo Němci kritizováno. Brzy ovšem přišla ke slovu armáda. Moravská Třebová byla československým vojskem obsazena už 14. listopadu, v následujících dnech byla ve městě prolita i krev. Svitavy vojsko obsadilo 10. prosince, postupně pak další obce jako Hradec nad Svitavou (tehdy česky Grándorf), Březová, Moravská Radiměř a další. 19. prosince oznámila sudetská vláda českým orgánům, že ustupuje před vojenským násilím a předává správu československým úřadům. Provincie Sudetenland tak zanikla a stala se po měsíc a půl trvající jepičí existenci součástí Československa, ovšem národnostní rozpory mezi Čechy a Němci trvaly dále, hlavně kvůli rozpínajícímu se "českému živlu" – od začátku roku 1919 tu vznikaly české školy, spolky, kulturní instituce apod., což nejen Němci setrvávající nadále v samosprávných orgánech těžce nesli.

Martin Višňa
s využitím: Fikejz, Velešík - Kronika města Svitavy, 
Vlastivěda moravská – Moravskotřebovsko Svitavsko

úvodní foto: schoenhengstgau.eu