Hřebečovský hřbet protíná od roku 1997 silniční tunel, který měl odvést narůstající dopravní provoz ze serpentin tzv. staré silnice a zrychlit tak cestu mezi západem a východem republiky. Od té doby se však několikrát ukázalo, že ne vždy byl tunel pro dopravu přínosem.
S výstavbou tunelu skrze Hřebečovský hřbet coby součásti přeložky tehdejší silnice I/35 začala firma Metrostav v červnu 1994, v té době již byl dva roky v provozu obchvat Moravské Třebové, který město obepnul z jihu a odvedl tak dopravu z centra města. Tunel byl během následujících tří let vystavěn tzv. novou rakouskou tunelovací metodou, která vychází ze snahy co nejšetrněji provést výrub tunelu a k zajištění jeho stability využít samonosnosti horninového masivu. Vhodný technologický postup a reakce na aktuální podmínky ražby vedou ke snížení nutnosti ostění, vnitřního obkladu tunelu. Právě na Hřebči byla tato metoda v České republice prvně prakticky užita, neboť předrevoluční ideologie nemohla připustit import západních technologií.
 |
| Třebovské ústí tunelu (MV) |
Tunel, navazující estakáda a přeložka silnice navazující na obchvat Moravské Třebové byly uvedeny do provozu v listopadu 1997. V té době již naplno kolovaly mezi lidmi zvěsti, že u motoristů tolik oblíbená restaurace v osadě Hřebeč, zvaná U Tety, kvůli 350 metrů dlouhému tunelu brzy zkrachuje. Řidiči kamionů si k ní ale stále cestu nacházejí a často do ní zavítají i ti, kdo se chtějí pokochat výhledem z hřebečské vyhlídky.
Poměrně často se však stává, že kolem „Tety“ projíždějí stovky či snad tisíce aut jako za starých časů. Důvodem jsou jednak právě ony tisíce projíždějících aut a jednak také geologie Hřebečovského hřbetu. Řada motoristů má jistě v dobré paměti sesuv půdy, který tunel vyřadil z provozu na apríla 2006. U východního portálu tunelu se tehdy ze svahu sesulo vlivem jarního tání sněhu na 10 tisíc metrů krychlových zeminy a skalních bloků, přičemž byla zasypaná také část vozovky. Doprava zde byla obnovena až po měsíci, práce na stabilizaci svahu probíhaly ještě dlouho poté.
O tom, že geologie hřbetu a jeho okolí není pro stavebníky zrovna ideální, se ví již od dob ražení dřívějšího železničního tunelu u Třebovic v Čechách (1842-45), který patřil k prvním stavbám svého druhu v českých zemích. Jeho stavbu i provoz provázely neustálé problémy kvůli zdejší geologii – jílům a mokrým pískům. Po dvaceti letech byl tunel opuštěn, ve třicátých letech minulého století obnoven, v roce 2005 ho nahradil moderní koridorový tunel – i jeho stavba však byla technologicky náročná.
 |
| Zasypaný tunel v roce 2006 (asb-portal.cz) |
Ražba jižněji položeného Hřebečského tunelu také nebyla zrovna jednoduchá a provázela ji řada svahových deformací a sesuvů, což je podle geologů očekávatelné. Území je totiž oblastí potenciálních svahových deformací, souvisejících především se slínovcovým a pískovcovým složením.
Tunel pod osadou Hřebeč ale není každoročně uzavírán jen kvůli přírodním poměrům a jejich sledování, rekonstruován musí být také vinou hustého provozu a jeho důsledky. Jak až může taková oprava ovlivnit dopravní provoz mezi Čechami a Moravou, se mohla veřejnost přesvědčit vloni v říjnu. Tunel byl už od srpna uzavřen kvůli opravě navazujícího mostu, doprava tedy byla vedena po staré silnici klikatící se ve svahu Hřebečovského hřbetu. Náhlá sněhová nadílka ovšem ve svahu způsobila pád desítek stromů a tím pádem zablokování objízdné trasy a dopravní kolaps, přičemž další možné trasy pro zásobování, veřejnou dopravu či záchranáře vedly taktéž přes hřbet ovšem o několik kilometrů dále jižním či severním směrem, kde situace byla obdobná. Zprovoznit silnici přes Hřebeč se podařilo po dvou dnech.
Uzavírka tunelu pak skončila až na přelomu listopadu a prosince, přičemž je už teď jasné, že řidiči mohou očekávat další uzavírky v několika následujících letech. Řešením těchto problémů by v budoucnu mohlo být vybudování rychlostní silnice R35, která by odtud odvedla většinu dopravy. Kdy však k tomu dojde, se lze jen dohadovat. A tak ještě dál bude Hřebečský tunel černým bodem v motoristických atlasech a tak dál můžeme přemýšlet, jak by si s průchodem hřbetem poradila železnice, kdysi mezi Svitavami a Moravskou Třebovou plánovaná.
Martin Višňa
s využitím: casopisstavebnictvi.cz, asb-portal.cz, ceskedalnice.cz, svitavskydenik.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat