Středověké opevnění města Svitavy: Několik poznámek na závěr

Po roce 1945 vznikla v místě dnešního nákupního střediska Albert (dříve Svitavan) proluka po dvou vyhořelých domech. Za touto prolukou však zůstala stát souvislá hradební zeď i se zachovalými ochozy a střílnami. Hradební zeď zde byla vyšší než zbytek hradby u bašty v Hradební ulici. Tato hradba byla později probourána v šíři asi 3 metrů, aby byl chodcům usnadněn průchod z náměstí Míru na Malé náměstí.

Části seriálu: 1/4 - 2/4 - 3/4 - 4/4

Když začaly v roce 1970 přípravné práce pro vybudování nákupního střediska Svitavan, byly bourány další staré domy v Horově ulici a na Malém náměstí a také jeden měšťanský dům s podloubím na náměstí Míru. A tu se objevila dobře zachovaná a zakonzervovaná městská hradba, která navazovala na hradbu za zmiňovanou prolukou. Ochozy ani střílny zde nebyly rozpadlé vlivem klimatických podmínek a působily téměř dojmem novosti. Bohužel takto odkrytá zůstala snad jen několik týdnů a pak byl celý tento poměrně dlouhý úsek hradeb včetně zdi za zmiňovanou prolukou zbourán.

Pozůstatky zdiva bašty v Hrnčířské ul. (MV)

Domnívám se, že další zbytky takto zakonzervovaných hradeb v dnešní zástavbě bychom našli ještě na několika místech ve Svitavách. Část zakonzervované hradby za nákupním střediskem Albert (Svitavan) je dodnes dobře viditelná a zřejmě pokračuje v zástavbě mezi domy č. o. 7 a 9 v ulici T. G. Masaryka. Lze předpokládat, že jsou zachovány malé zbytky hradeb také v zadních traktech domů mezi ulicí Vojanovou a Hrnčířskou.

Dobře je vidět i zakonzervovaný zbytek hradby či bašty ve dvoře domu na Hrnčířské ulici. Pravděpodobně se zachovala i hradba mezi budovou hostince U Rumpála a sousedním domem na Komenského náměstí vedle MKS Fabrika a domky nalepenými k hradební zdi z ulice Slepé. Podobně zakonzervované městské hradby mohou být i v zadních traktech měšťanských domů č. o. 6, 8, 10, 12 a 14 na náměstí Míru.

Zdi v Hradební ul. (MV)

Poslední úsek, kde lze předpokládat větší zbytky městských hradeb je v zástavbě za dnešní prodejnou AMD až do ohbí v Hradební ulici. Zde se však zdá, že místy byla původní městská hradba nahrazena novější zdí na základech původní hradby. A doslova nepatrné zbytky zdiva městských hradeb můžeme ještě dohledat vlevo od budovy bývalé sladovny na Máchově aleji, kde je nyní prodejna nábytku Jednoty. Zde je to ale jen otázka času, kdy torzo opukové zdi zmizí docela.

V jižní zdi kostela Navštívení Panny Marie u schodiště na věž jsou zazděny dvě klíčové střílny. To svádí některé badatele k domněnce, že tyto střílny mají něco společného se středověkým opevněním kostela. Pravda je někde jinde. Jak již bylo uvedeno, město i kostel postihl 4. září 1781 velký požár. Kostel byl po požáru koncem 18. století obnoven zhruba do podoby, jak jej známe dnes. Přístavky u věže se zazděnými klíčovými střílnami jsou novější, cihlové, z doby obnovy kostela po požáru či z dalších úprav kostela v roce 1839, a nemají nic společného s původním opevněním kostela. Klíčové střílny sem byly dodatečně přeneseny pravděpodobně z některé městské brány či bašty, která se v době oprav kostela bourala.

Střílny na kostele Navštívení Panny Marie (M. Fadrný)

Také při obchůzce kostela sv. Jakuba většího a sv. Filomény v blízkém Koclířově můžeme vidět na východní straně ve zdi točitého schodiště na kůr zazděné dvě velké křížové střílny. Takovéto střílny byly určeny pro větší palné zbraně. Není pravděpodobné, že by tyto střílny byly pozůstatek středověkého opevnění koclířovského kostela. Jak vypadaly střílny na opevněných venkovských kostelech na Hřebečsku, nejlépe uvidíme na kostele sv. Petra a Pavla ve Skleném, ale i na řadě dalších středověkých kostelů na Svitavsku a Moravskotřebovsku. Kostel v Koclířově prošel radikální přestavbou ve 2. polovině 18. století a je dost možné, že tyto křížové střílny se sem dostaly při přestavbě kostela z nějakého jiného, v té době bouraného městského opevnění. Nabízí se proto možnost, že křížové střílny v Koclířově pocházejí z blízkých Svitav.

Bádání kolem svitavského opevnění jsem se věnoval několik let. Čerpal jsem především z regionálních publikací o historii některých opevněných měst v České republice. Řadu měst jsem osobně navštívil, všímal jsem si opevnění a hledal jsem společné znaky s opevněním Svitav. Pro zaměření městských hradeb jsem použil několik kartografických metod a snažil jsem se o objektivní vyhodnocení mých zjištění. Velkou neznámou je lokalizace městského hradu. Lze očekávat, že případný stavební a archeologický průzkum by přinesl nová zjištění, která by odhalila některá tajemství z minulosti Svitav.

Snad mé informace o svitavském opevnění budou inspirací pro další badatele, kteří se zajímají o historii města Svitav.

Mojmír Fadrný