Pokud na někoho sedí označení renesanční člověk, pak je to bezesporu Alois Czerny. Působil jako učitel, kustod Holzmeisterova muzea, konzervátor centrální komise pro výzkum a zachování uměleckých a historických památek, geolog, archeolog, entomolog, folklorista, pilně přispíval do odborných časopisů i regionálního tisku, sbíral hřebečské pověsti a stojí mimo jiné za dodnes oceňovanou vlastivědnou příručkou Der politische Bezirk Mährisch Trübau. Po právu je nazýván otcem hřebečské vlastivědy.
Rodištěm Czerného je Prostějov, narodil se 6. února 1847 v česky mluvící rodině praktického lékaře. Svoje dětství však prožil v německé Moravské Třebové, kam se rodina přestěhovala ze Starého Maletína. A v Moravské Třebové pak žil většinu svého dlouhého a činorodého života. Czerny se považoval za Němce, i když je známo, že také v dospělosti ovládal češtinu. Šlo přitom spíše jen o přijetí skutečnosti, že region, ve kterém žije a považuje jej za domov a jehož přírodu, historii a památky chce zkoumat, je region německý.
Po krátkém působení v cukrovaru ve Vrbátkách se uplatňuje ve školství, zpočátku jako suplující učitel kreslení, fyziky, chemie a zeměpisu na moravskotřebovském gymnáziu. Později vyučuje jako učitel na měšťanských školách ve Svitavách a v Jevíčku. Nakonec se vrací do Moravské Třebové, kde se stal učitelem nejprve na chlapecké měšťanské škole a později vyučuje na dívčí měšťanské škole, kde se pak stal i ředitelem. Ze školství odchází až v roce 1916.
Povolání učitele chápal jako svoje životní poslání. V duchu myšlenek německého pedagoga F. A. Diesterwega, že učitele může odborník překonat ve znalostech speciálních, ale ve věcech obecných a znalostech místních poměrů má být učitel nepřekonatelným znalcem,
zdůrazňoval vlastivědnou činnost učitelů. Czerny se tím řídil a stal se typickým představitelem vlastivědného badatele koncem 19. a počátku 20. století, který znal svůj kraj ve všech oblastech a souvislostech.
 |
| Moravskotřebovské muzeum (MV) |
Původním zaměřením byl Czerny přírodovědec. Zabýval se hlavně geologií a paleontologií a jeho výsledky přispěly k tomu, že se stal dopisujícím členem říšského geologického ústavu ve Vídni. Vlastnil velkou geologickou a paleontologickou sbírku, kterou věnoval třebovskému muzeu. Podílel se také na Oborného pojednání o floře Moravy a rakouského Slezska, které bylo vydáno jako součást Vlastivědy moravské.
V rozsáhlé publikační činnosti se Czerny zaměřil na kulturní historii regionu. Za pozornost stojí jeho příspěvky věnované uměleckohistorickým památkám a řemeslům. Vydal dvousvazkovou sbírku pohádek a pověstí z Hřebečska Sagen aus dem Schönhengster Land 1, 2 (Mährisch Trübau 1905, Landskrone 1906). Pro školy a domácnosti napsal vlastivědnou příručku Politický okres Moravská Třebová (Der politische Bezirk Mährisch Trübau), která vyšla ve dvou vydáních (1882, druhé opravené vydání 1904) a představuje v podstatě německou obdobu k místopisné řadě Vlastivědy moravské a podává souhrnné zprávy o hmotné a duchovní kultuře lidu a historické přehledy o jednotlivých obcích v soudních okresech Svitavy, Jevíčko a Moravská Třebová, které tvořily tehdejší politický okres. Zveřejnil články o výročních obyčejích, zvycích a pověrách, pranostikách a nápisech na kraslicích, velikonočních lahvích a lomenicích budov.
Czerny byl členem vzdělávacího spolku, jenž se zasloužil o založení moravskotřebovského muzea, sám Czerny přitom přispěl k jeho vzniku významnou měrou. Muzeu věnoval svou národopisnou a přírodovědnou sbírku. V roce 1906 se po smrti dosavadního kustoda Emila Pleskota stal jeho správcem. Stává se to právě v době, kdy muzeum přesídlilo do nové reprezentativní budovy, vybudované za přispění bohatého třebovského rodáka Holzmeistera, Newyorského obchodníka. Czernymu připadl nelehký úkol a vedle sbírek shromážděných vzdělávacím spolkem, musel vyhovět požadavkům mecenáše Holzmeistera a ujmout se jeho darů pocházející většinou z Holzmeisterovy cesty kolem světa.
 |
| Náhrobky v lapidáriu na Křížovém vrchu (MV) |
V roce 1897 byl Czerny jmenován konzervátorem vídeňské Ústřední komise pro umělecké a historické památky s působností pro politické okresy Litovel, Zábřeh na Moravě, Moravská Třebová a Šumperk, později měl na starost místo litovelského okresu okres Rýmařov. V oblasti památkové péče je Czerného práce velmi oceňována. Usiloval o zachování a obnovu hmotného kulturního dědictví v celém svěřeném regionu. Množství historických staveb pečlivě popsal. V Moravské Třebové se zasloužil např. o zachování renesančních náhrobků ze hřbitovního kostela a přeměnu nevyužívané kaple sv. Markéty v lapidárium, kde jsou náhrobky k vidění dodnes. Czerny má zásluhu také na evidenci smírčích křížů v regionu.
V roce 1905 založil Alois Czerny spolu s Franzem Spinou, pozdějším profesorem pražské univerzity a meziválečným československým ministrem, časopis Mitteilungen zur Volks- und Heimatkunde des Schönhengster Landes (Zprávy k národopisu a vlastivědě Hřebečského kraje). Tento časopis se stal prostředkem k šíření osvěty a vzdělávání v hřebečské vlastivědě a v šíření povědomí o kraji tak doplňoval muzeum a místní tisk. Czerny do časopisu nejen pravidelně přispíval svými články, ale po dlouhou dobu jej i redigoval.
Alois Czerny zemřel 28. dubna 1917. Pochován je v rodinné hrobce na moravskotřebovském hřbitově na Křížovém vrchu. Ve své době byl váženou a respektovanou osobností, jak o tom svědčí i řada čestných členství v místních i regionálních spolcích i kulturních a společenských institucích. Za svou celoživotní práci ve školství byl císařem Františkem Josefem I. vyznamenán Zlatým služebním křížem. Předválečná německá městská samospráva v Moravské Třebové jej jmenovala čestným občanem města. V muzeu byla na jeho památku v roce 1919 odhalena pamětní deska, dnes nezvěstná. V roce 1924 byla po něm pojmenována ulice – Czernygasse, která však dnes nese jméno Tyršova.
Martin Protivánek
s využitím: J. Martínková a J. Šmeral – Alois Czerny, M. Skřivánek – Německé
dějepisectví Hřebečska od konce 19. století do roku 1945, de.wikipedia.org
foto: archiv M. Protivánka, M. Višňa
Žádné komentáře:
Okomentovat