Mazanou lišku Bystroušku si spousta lidí díky Rudolfu Těsnohlídkovi spojuje s hlubokými lesy v okolí Bílovic nad Svitavou, díky světoznámé opeře Leoše Janáčka zase s prostředím obory pod hukvaldským hradem. Původní domov Bystroušky je ale třeba hledat jinde, a sice na samém okraji Hřebečska na dohled pohádkového Bouzova a tvarůžky proslulých Loštic.
Nalezeného liščího mláděte se měl ke konci 19. století ujmout revírník Ferdinand Mayer z myslivny na Stříteži, která dodnes v mohelnických městských lesích. Jak liška mezi ostatními domácími zvířaty rostla, hajného rodina s ní měla nejednu starost. Mayer o trápení s chytrou, až vychytralou liškou vyprávěl svému kolegovi z Veselí (dnes součást obce Pavlov) Gustavu Kořínkovi a ten zase příhody s nezbednou liškou vykládal Stanislavu Lolkovi, pozdějšímu uznávanému malíři, který se u Kořínka učil základům myslivosti. Lolka, rodáka z Palonína u Loštic, příběhy inspirovaly k namalování série téměř dvou stovek kreseb, které se později staly podkladem Rudolfu Těsnohlídkovi pro literární zpracování. Příběhy lišky, původně pojmenované Bystronožka, sazečem však překřtěné na Bystroušku, začaly vycházet v Lidových novinách na pokračování a nakonec i knižně, letos je to rovných sto let. Těsnohlídek však děj po dohodě s Lolkem zasadil do okolí Bílovic u Brna, které znal mnohem lépe než Mohelnicko. Vydané dílo pak inspirovalo Leoše Janáčka, přičemž i on přenesl dění do sobě známého prostředí, a tak se Bystrouška dostala na Hukvaldy. Premiéru Janáčkova opera měla v listopadu 1924 v brněnském Národním divadle a lišku Bystroušku proslavila po celém světě.
Ale zpět do rozlehlých lesů Zábřežské vrchoviny na pomezí Hané a Hřebečska. Myslivna na Stříteži, kde byla Bystrouška doma, je pozůstatkem středověké vsi, v níž podle historiků stál i farní kostel – u myslivny se našla pozdně románská kamenná křtitelnice, která je k vidění v mohelnickém muzeu, i lidské kosti, důkaz, že se tu pohřbívalo. Na blízkém kopci zvaném Zámeček prý stávala i tvrz. Když ale ves během válek v 15. století zanikla, zůstal pouze jediný statek, který koupilo město Mohelnice a udělalo z něj svoji myslivnu. Ta je dnes jako pěkně dochovaná ukázka čtyřbokého uzavřeného statku hřebečského typu památkově chráněná. Památkou je i křížová cesta, jejíž zastavení v podobě pískovcových pilířů s obrázky poutníka dovedou od myslivny ke kapličce Narození Panny Marie z poloviny 19. století. Tu místní vystavěli na paměť zázraku, kdy po vichřici, která zpustošila většinu lesa, zůstala stát jen mohutná jedle s připevněným mariánským obrázkem.
K myslivně lišky Bystroušky uprostřed lesů spolehlivě dovede liščí stopou značená naučná stezka. Ta tvoří v kopcovité krajině 25 kilometrový okruh od loštické synagogy přes Střítež a Bouzov a následně podél Třebůvky zpět do Loštic. Pokud se na celý okruh necítíte, je možné například dojet autem či autobusem do Veselí či Svinova, odkud lze po naučné stezce k myslivně dojít, vůbec nejkratší cesta je ale z rozcestí pod Vacetínem, kdy stačí po lesní silnici urazit pouhé dva kilometry.
U myslivny je přitom zatím možné jen posedět a vyfotit se jako liška u panelu naučné stezky, v blízké budoucnosti by tu ale mělo být centrum ekologické výchovy a veřejně přístupná expozice věnovaná Bystroušce. Na domov slavné lišky upozorňuje kromě tabule naučné stezky ještě pamětní deska přímo u jednoho ze vchodů myslivny.
Martin Višňa
foto: Martin Višňa
Žádné komentáře:
Okomentovat