Kaple, ze které se dodnes dochovaly obvodové zdi částečně vystavěné z lomového kamene, měla být při cestě k Hradeckému lesu postavena v 18. století, zbytky stavebních detailů odkazují k pozdnímu baroku či empíru. Zchátrala po druhé světové válce, snad kvůli nezájmu nově příchozího obyvatelstva, které k místu nemělo vztah, jako tomu bylo i u jiných památek v regionu. Nezanikla však úplně a v poslední době se již několikrát ve Skleném probíralo, zda kapli vdechnout nový život, nebo nechat dále napospas náletovým dřevinám. Na internetu lze najít dokonce skici, jak by mohla kaple v nové podobě vypadat.
S procházkou ke kapli ale není třeba čekat na to, až se dělníci pustí do práce a udělají z ní opět ozdobu krajiny. Od nedávno zrekonstruovaného kostela sv. Petra a Pavla, který je nepřehlédnutelnou dominantou Skleného, je to ke kapli po polní cestě asi kilometr, během kterého si navíc můžete užít výhledu směrem k Hradci nad Svitavou a dále na západ (pokud tedy zrovna nemáte štěstí na mlhu jako já v době návštěvy). A pokud by vám cesta ke kapli a zpět byla málo, můžete po polňačkách zamířit ke zmíněným větrným elektrárnám a pak ze Samot po silnici zpět do Skleného (zhruba 5 kilometrů, tedy něco málo přes hodinu chůze, viz mapa), anebo přes okraj Hradeckého lesa vyrazit do Hradce nad Svitavou a případně ještě dál.
Martin Višňa
s využitím: T. Koutek – Zapomenuté české kostely
Žádné komentáře:
Okomentovat