Rudolf Mather, grafik, kreslíř a středoškolský profesor

Rudolf Mather se narodil 25. ledna 1891 v Olomouci. Jeho otec Josef byl krejčí a kostelník u sv. Michala, pocházel z Horního města u Rýmařova. Jeho matka se jmenovala Clementine, rozená Spurná. Rudolf měl ještě sestru Idu (1889–1945) a Annu (1898–?).

Jako dítě byl tichý, zádumčivý a učenlivý. Rád četl a maloval. Otec ho přihlásil na olomoucké reálné gymnázium, které dokončil v roce 1910 maturitou. Zde vynikal v kreslení, a proto mu bylo doporučeno pokračovat na vídeňské Akademii. Tam získal záhy stipendium, které mu umožnilo pobyt na vysoké škole.

Roku 1915 musel studium přerušit. Narukoval do 1. světové války. Účastnil se tažení do Srbska a Černé hory. Na podzim roku 1916 se účastnil bojů v Rusku, kde byl 27. března 1917 raněn a zajat. Pobyt v zajetí na Sibiři, kruté poměry a drastické události v revolučním Rusku vyvolaly v citlivém umělcově nitru těžkou depresi.

Po válce se vrátil na Akademii v Praze, kde 19. listopadu 1919 složil státní zkoušku. Zabýval se především kresbou, dřevoryty, lepty, suchou jehlou a akvarely. K umělecké tvorbě se vrátil opět po válce. Jako pedagog nastoupil v roce 1922 na německou reálku v Olomouci, kde vyučoval kreslení. Vedle své práce se také věnoval organizaci výtvarného života na Moravě. V květnu roku 1922 inicioval založení prvního uměleckého spolku Metznernbund – Kreisvorstand Olmütz, verband deutscher Kunstchaffender in der Tschechoslowakei (Sdružení německých umělců v Československu). Vystavoval sám, ale i s ostravským uměleckým spolkem Kunstring.

Roku 1925 se přestěhoval do Moravské Třebové. Zde byl 11. května 1925 jmenován profesorem kreslení. Vystřídal tehdy profesora Lazara Steinschneidra. Jako profesor byl přísný. Kromě kreslení vyučoval především deskriptivní geometrii. Inspiroval některé pozdější významné malíře, např. Egona Küglera z Křenova. Rudolfu Matherovi se Hřebečsko stalo domovem. Stále však udržoval kontakty s Olomoucí prostřednictvím svého tchána, knihtiskaře a nakladatele Laurence Kullila. Ilustroval pro něj některé německé i české knihy, u něj také vyšly pohlednice s Matherovými olomouckými grafikami a kresbami.

Romantické sklony umělce a jeho zájmy o kulturní tradice národa jej stále častěji přiváděly k zachycení zádumčivé atmosféry starých ulic a zákoutí, zejména staré Olomouce a později Moravské Třebové. Na přelomu let 1927–1928 vystavoval akvarely a grafické listy v Krasoumné jednotě pro Čechy v Praze, na jaře 1928 se zúčastnil výstavy soudobé kultury v brněnském Domě umělců. Již v roce 1935 vydal L. Kullil tiskem soubor dvanácti perokreseb Rudolfa Mathera – obrazů z Goethova života a díla.

Jeho pedagogická práce byla kladně hodnocena, když byl jmenován zkušebním komisařem a v roce 1939 školským radou. V Moravské Třebové prožil 19 let. Na oslavu obsazení města 10. října 1938 a přičlenění Moravskotřebovska do Sudet byla vydaná pohlednice s využitím jeho dřevořezu.

Meziválečná tvorba je často věnována pracovním námětům městským i venkovským krajinám. Některé grafické listy a kresby především z Olomouce vyšly jako pohlednice. Živě se zajímal o přírodu a ve svých občasných článcích hájil v regionálním německém tisku Moravskotřebovsko zeleň před zbytečnou likvidací.

V roce 1940 ilustroval román Der Werwolf (Vlkodlak) od Hermanna Lonse a obálky sudetoněmeckých vlastivědných publikací. Ilustrační tvorba a úprava knih je částečně doložena v olomouckém muzeu umění. Jeho grafické dílo dosáhlo koncem války nejméně 400 listů. Roku 1943 představil výběr své dosavadní tvorby na samotné výstavě Olomouci.

Do rodného města se ještě krátce vrátil. V roce 1944 německá školská správa rozhodla o zřízení umělecké školy v Olomouci, kam byl vybrán jako profesor. Byla však válka a po ní nastal odsun německých občanů z Československa. Také Rudolf Mather o svoji domovinu přišel. Po vysídlení pokračoval ve své pedagogické činnosti od roku 1949 do roku 1956 i v novém působišti – Neu Ulmu, na vyšší reálné škole. Jeho umělecká činnost však velmi utrpěla. V roce 1956 byl v Německu znovu vydán soubor se sedmi perokresbami s náměty staré Olomouce. Odchodem ze své vlasti velmi trpěl. Po ztrátě zraku a dlouhé těžké nemoci 25. října 1975 zemřel v nedalekém Blauberen.

V roce 2010 vyšla knížka povídek Julia Kricka Město na řece Moravě s jeho ilustracemi. Značný počet desek, pojednaných suchou jehlou byl po jeho odsunu deponován v Městském muzeu v Moravské Třebové. V grafické sbírce Muzea umění v Olomouci je uloženo 223 grafik a 38 kreseb, z toho 14 autoportrétů. Většinou se jedná o litografie, zčásti o lepty a dřevoryty.

Tvorbu Rudolfa Mathera je možno koupit na internetu, v různých antikvariátech a bazarech. Také v Městském muzeu v Moravské Třebové jsou k dispozici jeho lepty.

Hana Zástěrová

foto: invaluable.com, patriksimon.cz, muzeummoravskatrebova.cz 

s využitím: Matrika narození Olomouc, sv. Mořic v ZA Opava; L. Loubal – Rudolf Mather; J. Martínková – Rudolf Mather a Moravská Třebová; 

patriksimon.cz; isabart.org; zvab.com; zakopcem.cz; lehmanns.de; wiki