Hřebečsko: Hřebečský betlém spojuje narození Ježíše s příběhem Annenruhe

středa 31. prosince 2025

Hřebečský betlém spojuje narození Ježíše s příběhem Annenruhe

Zatímco krajinou míří k jesličkám s čerstvě narozeným Ježíškem početný průvod královny ze Sáby, kolem se odehrává příběh, který ani zdaleka není tak proslulý a který je "doma" v Moravské Třebové. Příběh Anny Gläserové a Josefa Herknera, jejichž lásce nebylo před dvěma stoletími přáno. Příběh, který před čtvrtstoletím učaroval Josefu Haldovi tak, že jej zakomponoval do unikátního dřevěného betlému. Ten je nyní až do 11. ledna k prohlédnutí na moravskotřebovském zámku.

Původně měl prý v Sedloňově v Orlických horách, kde botanik a řezbář Josef Halda se svou manželkou, výtvarnicí Jarmilou Haldovou žijí a tvoří, vzniknout tradičnější betlémský výjev, ovšem s důrazem na ženské postavy. Pak ale narazili na plakáty na divadelní hru, kterou hráli na přelomu 19. a 20. století sedloňovští němečtí ochotníci – a která byla napsána podle příběhu z Moravské Třebové. Manželé začali pátrat po dalších informacích, pomohla jim i již zesnulá ředitelka moravskotřebovského muzea Jana Martínková – a rozhodnutí doplnit jesličky, ke kterým přicházejí s dary a poklonou lidé z menší i větší dálky, o scény z příběhu Annenruhe coby variaci na křížovou cestu bylo tu.

Seznámení milenců, Annina svatba a pohřeb, přenesení ostatků do Herknerovy zahrady nebo opětovné setkání milenců v nebi za doprovodu andělské filharmonie... Vzniklo úctyhodné dílo, které má šest metrů na délku a tvoří jej téměř 2000 figur lidí, andělů a zvířat, přičemž si autor dal záležet na autentičnosti oděvů postav, jen u žen zachytil osm lidových krojů z Hřebečska. Stejně tak jsou "místní" i kulisy a stavby, mezi kterými dominuje moravskotřebovský zámek, radnice a farní kostel. Nechybí ale ani hřbitovní kostelík či Kalvárie z Křížového vrchu, který je v příběhu Annenruhe zásadním místem, nebo myslivna a kaple z Karlína, odkud Anna pocházela, a pozornému pozorovateli neunikne ani zřícenina hradu Cimburk či kaple sv. Josefa z Hřebče (jen ten tunel v kopci chybí...).

Mezi hřebečskými kulisami přitom prochází k jesličkám průvod královny ze Sáby, čímž je betlém také zajímavý – královnin průvod totiž nahrazuje klasické tři krále.

Jako betlém s největším množstvím kolorovaných figur vyřezaných ze dřeva bylo dílo, které Josef Halda vytváří už od roku 2000, zaregistrováno do České databanky rekordů, kterou spravuje Agentura Dobrý den provozující pelhřimovské Muzeum rekordů.

Unikátní Hřebečský betlém je momentálně vystaven – až do 11. ledna – na moravskotřebovském zámku (viz web zámku). Není to však poprvé, co je na Hřebečsku k vidění – zájemci si ho mohli před časem prohlédnout nejen "doma" v Moravské Třebové, ale i ve Svitavách.

Mimochodem mezi Haldovými a Hřebečskem je více pojítek. Jarmila Haldová mimo jiné namalovala vystřihovací papírové Jesličky z Hřebče a lanškrounské muzeum má ve své sbírce její Hřebečský řemeslnický betlém s darovníky oblečenými v dolnohřebečských krojích. V neposlední řadě bývají jesličky vytvořené či "nasbírané" Haldovými k prohlédnutí na nejedné výstavě betlémů, například ve svitavském muzeu v rámci tradiční výstavy Nad betlémem vyšla hvězda.