Výstava ve svitavském muzeu přibližuje neznámé a zapomenuté Hřebečsko

Hřebečsko – neznámé a zapomenuté. Tak zní celý název výstavy, která je až do 26. listopadu k vidění v Městském muzeu a galerii ve Svitavách a jejíž vernisáž jsem navštívil. Tímto příspěvkem bych rád výstavu přiblížil, podělil se o své dojmy a pozval k návštěvě.

Vernisáž výstavy se konala v rámci letošních moravskotřebovských Dnů česko-německé kultury, mezi návštěvníky tak bylo hojně německých hostů. Na ně při přípravě výstavy pamatovali i její autoři, takže u exponátů nechybějí německé popisky, stejně tak během vernisáže nechyběla na místě překladatelka.

Samotný název výstavy si zaslouží vysvětlení, které zprostředkovali autoři výstavy historička Monika Němcová a biolog Jakub Vrána ze svitavského muzea. Přívlastkem „neznámé“ se poukazuje na přírodní bohatství Hřebečovského hřbetu. Na relativně malém území se totiž nalézá velké množství vzácných organismů i unikátních geologických prvků, které často svým významem překračují hranici Pardubického kraje a jsou celorepublikově výjimečné. Přívlastek „zapomenuté“ pak souvisí s historií Hřebečska. Obyvateli byli z velké části Němci, kteří na území Hřebečska žili přes 700 let. Rok 1945 představuje v jejich životě zásadní změnu, kdy byli nuceni svůj domov opustit – a tak se pomyslně uzavřela kapitola německé historie Hřebečska. Pro současné obyvatele, jejichž předci přišli do této oblasti, je zdejší historie a dřívější život z velké části zapomenut. Výstava chce pomoci s poznáním zapomenuté historie a znovu ji objevuje (ostatně podobně jako náš web).  

Pořadatelé představili návštěvníkům mimo jiné téma výstavy a jeho zaměření, důvody vzniku, podělili se o to, co jim výstava přinesla, a poděkovali všem lidem a institucím, kteří se podíleli na vzniku výstavy. Myšlenka na vznik výstavy je napadla zhruba před 2 lety.

Výstava si všímá Hřebečska ze tří hlavních vědních oborů: historie, biologie a geologie. Každému z oborů je věnována jedna místnost. Historická část se zabývá Hřebečskem z různých hledisek každodenního života lidí. Politické záležitosti a historické mezníky nechává stranou, naopak se věnuje zejména svitavské, březovské a moravskotřebovské části s občasnými zmínkami o vzdálenějších místech. Představuje obyvatelstvo, kdy na Hřebečsku žili zejména Němci, pak však také česky mluvící obyvatelé nebo Židé. Dalším hlediskem je česko-moravská hranice. Výstava si všímá různých aspektů života lidí, jako jsou např. zvyky a tradice v průběhu roku, bydlení nebo kroje. Za pozornost stojí zhotovené modely zaniklých svitavských památek, a to kostela sv. Floriána a synagogy. Biologická a geologická část se zaměřuje na Hřebečovský hřbet. Věnuje se přírodnímu bohatství živé a neživé přírody. K vidění jsou různé druhy vzácných nebo unikátních druhů rostlin, hub, zvířat, brouků, zkamenělých živočichů nebo nerostů.

Nyní stručně představím některé zajímavosti výstavy. Ve všech jejích částech je několik vyhrazených míst s herními prvky, které jsou určeny nejen dětem, ale všem. Návštěvníci si zde mohou něco vyzkoušet a zapojit tak různé lidské smysly, nejen se dívat. 

Historická sekce výstavy se na panelech zabývá různými tématy, např. středověkou kolonizací, kde stojí mimo jiné za pozornost mapy dopravního spojení východních Čech a severozápadní Moravy v raném a vrcholném středověku. Dalším tématem je Českomoravské pomezí, kde lze spatřit skutečný hraniční kámen. Pozoruhodné jsou i modely typických selských usedlostí z Hřebečska, které doplňují téma běžného života v oblasti. Vidět je možné také svitavský kroj. Mezi dalšími modely lze spatřit výše vzpomenuté zaniklé svitavské budovy a v nich nalezené předměty. Synagoga, která se nacházela na místě dnešního autobusového nádraží, zanikla v listopadu 1938. Židovské obyvatelstvo dodnes připomíná židovský hřbitov na kraji města. Špitální kostel sv. Floriána, který se nalézal v místě dnešního parčíku u obchodního domu Centrum a „velkého“ kruhového objezdu, byl zbořen v červenci 1976. Jeho podobu připomíná jeden z reliéfů na keramické zdi Klicperka umístěné na zdi nedaleko městského muzea. 

Památky existující připomíná téma Hřebečské baroko (což je termín historiky překonaný a nesprávný, neboť Hřebečsko v té době ještě neexistovalo, viz Šmeral J., Hřebečsko, náš kraj?), které poukazuje na památky a umělce v sochařství a malířství. Některé památky přisuzuje text panelu jiným než dnes přisuzovaným umělcům. Mezi sochaři jsou zmiňováni např. Severin Tischler nebo Jan Sturmer, mezi malíři pak například Judas Thaddäus Supper nebo Johann Dittmann. Další z panelů se věnuje osadě Hřebeč, zmiňuje se o novogotické kapli sv Josefa. Na výstavě lze spatřit část jejího vybavení, jako jsou např. zvon, svícny nebo čtecí pult.

Poslední téma, které zmíním, je Historiografie. Seznamuje s významnými osobnostmi a jejich díly. Panel se věnuje osobnostem, jako byli svitavský starosta a ředitel spořitelny Carl Lick, učitel a ředitel moravskotřebovské měšťanky a správce muzea Alois Czerny nebo zakladatel lanškrounského muzea a správce městského archivu Norbert Reiss. Vitrína pak představuje výběr z publikací německých a českých autorů, kteří se věnovali historii Hřebečska. V místech s herními prvky je pak možné např. poznávat obce Hřebečska podle jejich znaků nebo si postavit svitavské hradby.

Biologická a geologická sekce se zaměřují na Hřebečovský hřbet. Biologická část se věnuje mimo jiné chráněným územím, vzácným a ohroženým druhům dřevin a rostlin, vzácným druhům hub a také zvířat. V herních prvcích si můžete vyzkoušet například najít bezobratlé, pohladit si různé druhy zvířecí srsti nebo poslechnout hlasy z přírody.

Geologická sekce si všímá mimo jiné nejvyšších vrcholů, geomorfologických jevů, jako je např. kuesta nebo sedlo. Dalším tématem jsou Nerosty a horniny, například lupek, opuka nebo cenné místní formy fosilních pryskyřic – neudorfit a muckit. Ve vitrínách je možné spatřit různé druhy hornin a nerostů. V tématu Vznik a zkamenělá historie se lze seznámit se schránkami různých měkkýšů, jako je například inoceramus, jehož nálezy jsou známé z okolí Koclířova, Mladějova a Nové Vsi. V herní části je mimo jiné možné si z kinetického písku vymodelovat různé geomorfologické jevy nebo poznávat zkameněliny.

Na výstavě je toho možné poznávat a vyzkoušet samozřejmě více, tohle byla jen malá ochutnávka. Výstava se mi velmi líbila a její návštěvu všem doporučuji. Můžete se zde nejen dozvědět spoustu zajímavostí o Hřebečsku, vidět unikátní nebo vzácné předměty, zástupce z flory, fauny nebo neživé přírody, ale i vyzkoušet si poznat krásy tohoto kraje všemi smysly.

Martin Protivánek

foto: Martin Protivánek