Kousek z trasy německé exteritoriální dálnice, jejíž staveniště protnulo za druhé světové války náš kraj, prošli v poslední den letních prázdnin účastníci našeho výletu na pomezí Hřebečska a Malé Hané. Protože ale turisté ve skupině pocházeli především od Olomouce, kam není z Chornic či Jevíčka příliš snadné se dostat, nestihli jsme projít a vidět všechno, co bylo původně v plánu.
Z trasy vypadl například dálniční most u jevíčského židovského hřbitova, kvůli dopravě jsme totiž jen pár hodin před odjezdem trasu zkrátili a do Jevíčka nešli kolem kostelíku sv. Bartoloměje mezi Jevíčkem a Zadním Arnoštovem, ale přes Vísku. O zajímavosti ale ani tak nebyla nouze. Už zdáli od vlakového nádraží na někdejší
Moravské západní dráze, která zrovna (ne)slavila 135. výročí zahájení pravidelného provozu, desítku turistů upoutala mohutná a nepřehlédnutelná věž chornického kostela sv. Vavřince, přes mříž jsme nahlédli i dovnitř. Po nezbytném focení jsme vyrazili dále za hřbitov, mezi poli až k zarostlému tělesu rozestavěné
tzv. Hitlerovy dálnice.
V její trase jsme po vyšlapané a vyjeté cestě urazili asi kilometr, než jsme odbočili hlouběji do lesa k hřbitovu a památníku více než 140 sovětských zajatců, kteří na stavbě autostrády pracovali a zemřeli při epidemii skvrnitého tyfu v pracovním táboře, který se rozkládal nedaleko. Velká pěticípá rudá hvězda v ploše lesního hřbitova turisty překvapila. Vrátili jsme se poté k tělesu dálnice a pokračovali dále k Vísce u Jevíčka, ze silnice je docela pěkný výhled na okolí Chornic. Protože začalo z vymetené oblohy hřát slunce, někteří ve Vísce využili stínu u kapličky, půlku skupiny ale zaujala dřevěné věž místní hasičské zbrojnice, obdobná, jakou mají ve Starém Městě u Moravské Třebové.
Při přechodu z Vísky do Jevíčka jsme se pořádně prohřáli, takže když jsme pak v Jevíčku procházeli kolem koupaliště Žlíbka, měli jsme chuť skočit do vody. Ale čas byl neúprosný – pokud jsme chtěli stihnout autobus na Moravskou Třebovou a předtím ještě aspoň nějaké tekuté osvěžení, museli jsme pokračovat do centra.
Nakonec jsme se stihli zastavit jak u městské věže s pamětní deskou, připomínající, že tu Jára Cimrman před lety opravoval hodiny, ale i v hotelu Morava, kde jsme bleskurychle vypili objednané nápoje. Osvěženi jsme vyběhli na autobus a nechali se vézt ku Moravské Třebové, kde jsme poněkud nestandardně přestoupili do druhého busu. Ten nás zavezl až na kraj Třebařova. Proč právě sem? Z krasíkovské zastávky měl za chvilku jet osobák na Zábřeh a čas do jeho odjezdu jsme mohli využít k návštěvě
torza kláštera Koruny Panny Marie, jako neplánovaný výletní bonus. Zbytky středověké stavby výletníky upoutaly, stejně jako farmářský "nepořádek" kolem. Pak už zbývalo jen přejít na zastávku vlaku a nechat se vézt k domovům.
Žádné komentáře:
Okomentovat