Skřítek Hugo provází hřebečskou důlní krajinou už patnáct let

Patnácté "otevřeniny" letos slaví Hřebečské důlní stezky, značené turistické trasy, které primárně provázejí hornickou minulostí Hřebečovského hřbetu, ale také po zajímavých místech jeho okolí. Otevřeny byly na sv. Prokopa, v neděli 4. července 2010, nechyběly při tom děkovné proslovy, hornické písně, kostýmy a samozřejmě procházka po části stezek, svezení po úzkokolejce do Mladějova a také prohlídka expozice ve sklepení moravskotřebovského zámku. Už v době otevření byl o stezky na historickém pomezí Čech a Moravy zájem a ten trvá i po patnácti letech, sami se tu procházet či projíždět na kole jen tak nebudete.

Zrušený klášter a zaniklé poutní místo v Podlesí

Léčivé účinky má prý voda, která vyvěrá v osadě Podlesí (dříve Unterwald) krčící se mezi řekou Svitavou a svahem Velkého lesa na dohled březovského vlakového nádraží, avšak patřící k Brněnci. Jenže doba, kdy ke zdejšímu prameni, při kterém fungoval ženský klášter, s modlitbou a přáním uzdravení mířili poutníci, je už dávno tatam. V současnosti je Podlesí na první pohled vlastně nezajímavým místem a shlukem domů, kůlen a garáží, a kdo prochází po naučné stezce Údolím řeky Svitavy či projíždí po cyklostezce, nemá důvod se zastavit. Pokud si tedy na velké oprýskané budově ve středu osady nevšimne obrázku Panny Marie a doprovodných informací...

Odkaz židovské rodiny Löw-Beer ve studentském dokumentu

Student Univerzity Palackého v Olomouci Martin Saifrt v rámci plnění svých studijních povinností natočil krátký dokument, v němž přibližuje část osudů podnikatelské rodiny Löw-Beer, která se významně podílela na rozvoji zejména textilního průmyslu nejen na Moravě a výrazně se zapsala do podoby Brněnce.

Letní putování zavedlo turisty k nedokončené dálnici

Kousek z trasy německé exteritoriální dálnice, jejíž staveniště protnulo za druhé světové války náš kraj, prošli v poslední den letních prázdnin účastníci našeho výletu na pomezí Hřebečska a Malé Hané. Protože ale turisté ve skupině pocházeli především od Olomouce, kam není z Chornic či Jevíčka příliš snadné se dostat, nestihli jsme projít a vidět všechno, co bylo původně v plánu. 

Mariánská studánka, zázračné místo na Rychnovském vrchu

Nepřehlédnutelný Rychnovský vrch je opředen mnoha pověstmi. Mimo jiné se na jeho vrcholu měla kdysi rozkládat jezírka bohatá na ryby, ale po jedné silné bouři životadárná voda zmizela v útrobách hory. Od té doby se mají Rychnovští bát toho, že ztracená jezerní voda svahy provalí a zaplaví jejich domy, zahrady a políčka. Z úbočí kopce nicméně voda vyvěrá a stéká menšími potůčky k Moravské Sázavě a zvládá i napájet rybníky u Třebařova. A jeden z pramenů, zvaný jako Mariánská studánka, se dokonce stal vyhledávaným poutním místem.

Poutní místo a rozhledna na rozvodí

Když nad Mariánskou horou mezi Horním Třešňovcem a Dolní a Horní Čermnou prší, voda dopadající na severní stranu střechy zdejšího kostela se dostává do úmoří Severního moře, zatímco z jižní strany střechy může dotéct až do moře Černého. Poloha na evropském rozvodí však není tím důvodem, proč poutní kostel a později také rozhledna v tomto místě vyrostly. 

Podzimní výlet vedl od věznice ke sv. Tomášovi

Přímo před bránou mírovské věznice, která patří k těm nejpřísněji střeženým v Česku, začal další výlet ukazující krásy a zajímavosti Hřebečska. Společně s autory tohoto webu na něj vyrazilo třináct turistů, kteří se během větrného, ale slunečného podzimního dne podívali také třeba k vyšehorskému kostelíku Všech svatých a mezi Líšnicí a Lošticemi, známým městem tvarůžků, které se ale již k Hřebečsku nepočítalo, se setkali i s liškou Bystrouškou, jejíž původní domov je právě v lesích u Mohelnice.