Z putování od tatenického zámku k rudoltickému Zámečku

Do okolí Lanškrouna se podívala osmnáctka turistů vesměs od Olomouce na dalším z hřebečských výletů. Výprava prošla kus údolí Hraničního potoka nad Tatenicí, užila si výhledů na Lanškrounsko i kousek Moravskotřebovska, poznala, odkud se to do republiky rozváží sázavské pečivo, a seznámila se s osudem Nového Zámku u Rudoltic, z nějž zůstala jen jediná nárožní věž. A to vše za příznivé oblačnosti, navzdory zatažené předpovědi.

Josef Ferdinand Nesmüller, z obuvníka divadelní ředitel

Josef Ferdinand Nesmüller, úspěšný herec komických rolí, vážený dramatik. Byl přezdíván jako otec moderního městského divadla v Drážďanech. Tamní divadlo založil a dlouhá léta byl i jeho ředitelem.

Za léčivou vodou i stínem lesa na Hušák

Nepřehlédnutelnou dominantou kraje kolem Městečka Trnávky a Jevíčka je vrch Hušák, který se svými 626 metry převyšuje všechny okolní kopce a z jehož svahů porostlých hlubokým lesem (ze kterého ale bohužel užírá kůrovec a následná těžba) vyvěrá údajně léčivá voda, jak tvrdí místní pověsti vážící se k Holubí studánce. Tu nelze na procházce či vyjížďce minout a dost možná to bude jediné místo, kde na Hušáku narazíte na nějakého živáčka.

Jak se slavily Velikonoce na Hřebečsku?

V současnosti máme Velikonoce často spojené s pondělní pomlázkou, kdy chlapci a muži od rána šlehají mrskačkou upletenou z vrbových prutů děvčata a ženy, aby neuschly a byly mladé a krásné. Za odměnu dostanou koledníci malovaná vajíčka, sladkosti, drobné peníze a starší i něco ostřejšího na pití. Někde holky oplácejí klukům jejich dobrotu a chodí s mrskačkou odpoledne nebo je polévají vodou či voňavkou. Velikonoce se ovšem dříve neomezovaly jen na tento pondělní zvyk.

Moravskotřebovské divy

Lidé měli vždy smysl pro humor. Legrace ovšem podléhala době svého vzniku, proto nám dnes mohou připadat některé staré vtípky podivné, obzvláště když nerozumíme pointě vyplývající ze znalosti dobových souvislostí. V moravskotřebovském městském muzeu se zachovala německá pohlednice, která má razítko odeslání z roku 1908 a která nám ukazuje pohromadě všechny tradované divy města i s textovým popisem.

Engelmar Hubert Unzeitig, anděl z Hradce nad Svitavou

Pouhých 34 let trvala životní pouť Huberta Unzeitiga, který se rozhodl život zasvětit Bohu a pomoci druhým. Blahoslavený kněz původem z Hradce nad Svitavou, známý především pod svým řeholním jménem Engelmar, zahynul těsně před koncem druhé světové války v koncentračním táboře v Dachau.

Eduard Kasparides, malíř z Křenova

Ve svých uměleckých začátcích zanechal stopy v kostele ve své rodné vsi, maloval také ruskou carevnu. Proslulým se ale stal především díky náladovým krajinkám, které mu vynesly i řadu ocenění. Eduard Kasparides, rodák z Křenova.