Výletníci navštívili lázně, které nejsou

Zaniklé lesní lázně Balda se staly cílem dalšího z pěších výletů po koutech Hřebečska. K pramenu osvěžující vody a poutní kapli Panny Marie Sněžné, které lázně dodnes připomínají, se o uplynulém víkendu vydala dvacítka turistů, během teplého letního dne si prohlédli také třeba Stašov a prošli se kolem soustavy rybníků nad Jedlovou. 

Alois Czerny, otec hřebečské vlastivědy

Pokud na někoho sedí označení renesanční člověk, pak je to bezesporu Alois Czerny. Působil jako učitel, kustod Holzmeisterova muzea, konzervátor centrální komise pro výzkum a zachování uměleckých a historických památek, geolog, archeolog, entomolog, folklorista, pilně přispíval do odborných časopisů i regionálního tisku, sbíral hřebečské pověsti a stojí mimo jiné za dodnes oceňovanou vlastivědnou příručkou Der politische Bezirk Mährisch Trübau. Po právu je nazýván otcem hřebečské vlastivědy. 

Bledule i zámek z Lucerny nabídl předjarní výlet k Litomyšli

Stovky bledulí vykvétající z čerstvě napadaného sněhu přivítaly o uplynulém víkendu turisty na dalším z hřebečských výletů. Jeho trasa tentokrát propojila vlakovou zastávku Semanín a Litomyšl, po cestě výletníci zavítali mimo jiné právě do přírodní rezervace Králova zahrada probouzející se do jara.

Zasněžené důlní stezky přiblížily hornickou minulost Hřebečska

Zimní dolování. Tak byl pojmenován první letošní výlet Hřebečskem, který účastníky seznámil s nedávnou hornickou minulostí Hřebečovského hřbetu. Na trasu vedenou po Hřebečských důlních stezkách z Koclířova do Kunčiny vyrazilo druhou únorovou sobotu jednadvacet turistů, kterým ani trochu nevadila teplota blízko nuly. 

Předvánoční putování s hřebečskými pověstmi dalo zabrat

Z kopce do kopce, místy i cestou necestou a přes překážky, tak si nejspíše budou účastníci pamatovat předvánoční výlet plný hřebečských pověstí, jehož trasa vedla z Městečka Trnávky a Cimburku přes Malíkov a Peklo do Moravské Třebové. Trasa propojila ta nejzajímavější vyprávění, která se mezi místním lidem šířila z generace na generaci, a výletníci se tak seznámili s příběhem o bílé paní, jež zakletá čeká na svého osvoboditele na Cimburku, s údělem dvou bratrů, kteří spáchali sebevraždu právě na zmíněném palouku, anebo se vzpomínkou na údajné kutání zlata u Moravské Třebové za Ladislava Velena ze Žerotína. A samozřejmě nechyběl ani příběh nejznámější, zvaný Annenruhe, o lásce, které nebylo přáno.

Moravská západní dráha

Výlety vlakem mají své kouzlo. Zvlášť ty motorákem, který zastavuje v každé zastávce. Nikam nespěchá, čas v něm plyne tak nějak pomaleji a máme možnost z jeho okna pozorovat svět podél trati mnohem lépe než z okna autobusu. Jeden takový výlet si na následujících řádcích přiblížíme, vydáme se totiž po Moravské západní dráze a nezastavíme se jen u zajímavostí na Hřebečsku. 

Hřebečsko z ptačí perspektivy

Rozhlédni se, člověče, než ti život mezi prsty uteče... Těmito písňovými slovy začíná dokumentární cyklus České televize Rozhlédni se, člověče o rozhlednách na českých, moravských a slezských kopcích, kterým provázel herec Luděk Munzar. Své rozhledny a vyhlídkové plošiny má také Hřebečsko a některé další na dřívější jazykový ostrov shlížejí.

Výletníci užívali přírody mezi rybníky u Svitav

První prázdninový den se skupina výletníků, vesměs od Olomouce, ale i odjinud, vydala za dalším objevováním Hřebečska v rámci turistické série Větrání. Tentokrát absolvovali devatenáctikilometrovou trasu z Třebovic do Svitav kolem zdejších rybníků a pramene řeky Svitavy.

Jarní Březovsko ukázalo turistům své zajímavosti

Se začátkem jara se uskutečnil další hřebečský výlet. Jeho trasa pod názvem Muzlovské kolečko vedla okolím Březové nad Svitavou, přes zaniklý Muzlov, sousední Banín a březovskou rozhlednu Járy Cimrmana. Výletu se zúčastnilo patnáct turistů, mezi nimi i studenti olomoucké univerzity z Etiopie a Kolumbie.

Franz Fritscher, policejní sluha z Moravské Třebové

Policejní sluha městské rady v Moravské Třebové a badatel regionální historie. Napsal knihu známou jako Pamětní kniha města Moravské Třebové. Jeho badatelská práce je dodnes oceňována.